Zákon by měl chránit zaměstnance, kteří ohlásí trestné jednání svých zaměstnavatelů
Pokud policii nahlásíme protiprávní jednání zaměstnavatele, měly by nás zákony víc chránit. Tento návrh, podle kterého by se měla úprava zapracovat do antidiskriminačního zákona, dnes posoudí vláda. Lidé, kteří se na policii obrátí, často čelí šikaně a z firmy musejí odejít. Podporou takzvaného whistleblowingu, tedy oznámení nekalého jednání na pracovišti, chce vláda podpořit i boj s korupcí.
Podle Radky Pavlišové z protikorupční organizace Transparency International je ale potřeba podniknout ještě další kroky:
„My to vnímáme jako první krok směřující k ochraně whistleblowerů. Ochranu oznamovatelů je nezbytné dále rozšiřovat tak, aby byla účinná a směřovala k podpoře oznamování protiprávního jednání, k posilování důvěry ve vymahatelnost práva. Mohla by být ještě vyšší, například na dodavatele veřejných zakázek.“
Podle odborářů bude ale snadné zákon zneužít. Pokud se zaměstnanci firma znelíbí, může jí tímhle způsobem začít škodit a ještě bude chráněný zákonem.
Radka Pavlišová to ale odmítá: „Je to nejčastější argument. Překvapuje mne, že je ze strany odborů, protože ty by měly chránit zájmy zaměstnanců. A pokud zaměstnanec něco závažného oznámí, měl by být chráněn. Nemyslím si, že to zaměstnanci budou zneužívat, aby donášeli na své kolegy.“
„Dostane-li zaměstnanec výpověď z důvodu oznámení trestné činnosti nebo z důvodu jiného a zaměstnanec se dovolá faktu, že ve skutečnosti výpověď dostal právě za ono oznámení, je důkazní břemeno na zaměstnavateli, který musí dokázat, že je to z důvodů jiných zákonných, tedy třeba organizačních, nebo porušení pracovního řádu,“ vysvětlila vicepremiérka za stranu LIDEM Karolina Peake, jak by měla ochrana takzvaných whistleblowerů fungovat v praxi.
