Zákon komplikuje přístup k majetkovým přiznáním politiků, žádost má přes 600 stran

  • Novela zákona o střetu zájmů, platná od 1. září, měla usnadnit kontrolu veřejných činitelů, ovšem nahlížení do Centrálního registru oznámení je komplikované.
  • Ministerstvo spravedlnosti navíc chce po žadatelích informace nad rámec zákona.
  • Pokud by někdo chtěl nahlédnout do majetkových přiznání všech bezmála 33 tisíc lidí, jen podání žádosti by mu standardní cestou zabralo několik desítek hodin. Datový tým Českého rozhlasu fungování registru vyzkoušel a našel způsob, jak podání žádosti usnadnit.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto. | Zdroj: Fotobanka Smartmockups.com

Každý, kdo chce nahlédnout do majetkového přiznání svého starosty či třeba poslance, může to udělat v Centrálního registru oznámení. Pokud chce vidět i přiznání vedoucích organizačních složek státu nebo šéfů státních příspěvkových organizací, musí požádat ministerstvo spravedlnosti o vydání přihlašovacího jména a hesla.

V žádosti pak musí vyjmenovat všechny funkcionáře (a to alsepoň jejich pozici a působiště), do jejichž přiznání bude nahlížet. Samotný registr ovšem eviduje 32 726 osob, přičemž těch s nutností předem zažádat je podle ministerstva asi polovina.

Na internetu lze dohledat majetková přiznání politiků. Úřady ale nestihly vložit jména všech funkcionářů

Číst článek

'To si nedovedeme představit'

Kdokoliv by chtěl vybrat v seznamu na webu ministerstva všechny, zabralo by mu to desítky hodin nepřetržitého klikání.

Centrální registr oznámení

Registr funguje od 1. září a obsahuje informace o příjmech mimo funkci, majetku, dluzích či účasti v podnikání. Týká se zákonodárců, členů vlády, starostů, zastupitelů, úředníků a soudců.

„Takový systém podávání žádostí považujeme za dostatečný,“ reagoval na dotaz serveru iROZHLAS.cz Jakub Říman z tiskového odboru ministerstva spravedlnosti. Dodal, že informace v registru „mohou být použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného porušení povinností při výkonu funkce veřejného funkcionáře“.

Podle něj je navíc „poměrně problematické představit si situaci, kdy žadatel zamýšlí požádat o nahlížení na oznámení byť jen několika málo set veřejných funkcionářů“.

Kromě nutnosti ručně vybrat jednotlivé funkcionáře pak ministerstvo - s odkazem na zmíněné omezení - vyžaduje, aby občané v žádosti o nahlížení specifikovali zájem, který sledují.

Pohled do peněženek ministrů: projděte si majetková přiznání členů Sobotkovy vlády

Číst článek

Na obstrukce nemá ministerstvo právo

Na něco takového ale úřad podle advokáta Tomáše Němečka nemá právo.

„Zákon o střetu zájmů nikde žadatelům neukládá, aby uváděli důvod, kvůli němuž chtějí nahlížet do registru oznámení. Co musí jejich žádost obsahovat, to přesně specifikuje § 13 odst. 4 zákona. Ministerstvo nemůže svévolně rozšiřovat povinnosti žadatele nad rámec stanovený zákonem a snažit se ho podobnými obstrukcemi odradit od naplňování jeho práva na informace, zaručeného Listinou (základních práv a svobod),“ napsal serveru iROZHLAS.cz.

Jak požádat o seznam?

Datový tým Českého rozhlasu celý seznam stáhl (verzi aktuální k 10. říjnu najdete zde). Pokud ovládáte základy programovacího jazyka Python, přikládáme i jednoduchý stahovací skript.

Hotová žádost (tady je ta naše – bez záruky!) čítá i se seznamem přes 600 stran, proto je nejlepší ji poslat ministerstvu elektronicky, například prostřednictvím datové schránky.

Stejně situaci vidí i specialista na ústavní právo Marek Antoš. „Ministerstvo spravedlnosti nesmí rozšiřovat požadavky nad rámec zákona. Smyslem pravidla obsaženého v § 13 odst. 8 není omezení přístupu do registru,“ vyvrací argumentaci úřadu.

Zákon nicméně také říká, že kromě webového formuláře je možno o přístup požádat i poštou, datovou schránkou či přes podatelnu. Žadatel tedy může v textu specifikovat libovolný počet lidí, do jejichž majetkových přiznání hodlá nahlížet.

Systém za desítky milionů

Podle důvodové zprávynovele zákona o střetu zájmů se náklady na nový evidenční systém měly v prvním roce vyšplhat na téměř 22 milionů korun, každý další rok pak na 12 milionů.

Dle vyjádření ministerstva se ale podařilo cenu stlačit. "Technické řešení, které MSp pořídilo, bylo oproti původním předpokladům o poznání levnější. Konkrétně celkové náklady na pořízení informačního systému (tj. celková cena díla dodávaného společností InQool, a.s.) činily 529 980 Kč + 54 000 Kč za dodatečnou objednávku. Roční náklad na provoz informačního systému, resp. na služby podpory ze strany dodavatele pak činí 29 040 Kč. Obě částky jsou uváděny včetně DPH ve výši 21 %. Mimoto je však potřeba do nákladů na nový evidenční systém přičíst také personální náklady na chod odboru střetu zájmů, které činí cca 9 milionů ročně," vysvětlila tisková mluvčí Tereza Schejbalová.

Původně rovněž zákonodárci předpokládali, že každému žadateli vydají tolik přístupových údajů, o kolik funkcionářů požádá. Ministerstvo ale podle Římana od něčeho takového upustilo pro „nehospodárnost a nesmyslnost“.

Oprava: Článek původně uváděl, že je nutné žádat o přístupové údaje i v případě nahlížení na přiznání poslanců a starostů. To je ale po novele zákona možné i bez registrace. Registrace je zde pak nutná jen v případě, že dotyčný působí ještě v jiné funkci, jako například ministr obrany Stropnický. Za chybu se omlouváme. Zároveň jsme také doplnili vyjádření ministerstva ohledně skutečných nákladů na provoz systému."

Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme