Zákon, který má ochránit úředníky před politickými vlivy, má podle mnohých chyby
Obsazování míst ve státní správě by se už nemělo řídit stranickou knížkou daného úředníka. Prioritou by měly být jeho zkušenosti. Alespoň to slibuje zákon o úřednících, který projednává vláda. Ministerstvo vnitra ho kvůli výhradám legislativní rady třikrát přepracovávalo. Ani poslední verze ale není podle nevládních organizací bez chyb. Kritiku sklízí návrh i od opozice.
Nově by například šéf úřadu nebo ministerstva musel na uvolněná místa vypsat výběrové řízení a úředníci navíc skládat zkoušky, dostat se jim naopak má větších ochrany. Změnit se má i systém odměňování.
Podle nevládní organizace Oživení ale norma státní správu odpolitizuje jen na papíře. „Co zcela opomíjí, je řešení a definování interakcí a vzájemných kompetencí mezi těmito skupinami. Tedy i nadále bude platit to, co se odehrává dnes ve státní správě, že politici mohou volit další politiky na různé funkce a mohou ovlivňovat tímto způsobem jakékoli běžné, rutinní výkony státní správy,“ tvrdí Lenka Petráková z Oživení.
Na tento problém poukazuje i Transparency International. „Každý ten vedoucí, každý ministr má možnost v některých pro něho důležitých okamžicích si politicky ovlivnit personální výběr podle svého zájmu,“ podýká programový ředitel Transparency International Radim Bureš.
Své výhrady k zákonu Bureš shrnuje do dvou bodů: Zaprvé je prý potřeba změnit systém, kdy jsou úředníci „korumpovatelní“ možností získat či nezískat odměny, které několikanásobně přesahují jejich plat. Zadruhé pak neexistuje žádná nadresortní struktura, která by sjednocovala výklad zákona a dohlížela na jeho uvedení do praxe.
„Myslím si, že ty instrumenty mohou přispět k určité míře profesionalizace, zvláště v těch nižších složkách státní správy, ale té možnosti politického ovlivnění zejména těch klíčových lidí nezabrání,“ myslí si Radim Bureš.
O možných dopadech chystaného zákona mluvil programový ředitel Transparency International Radim Bureš
Ministerstvo vnitra se brání tím, že se při sepisování zákona řídilo programovým prohlášením vlády. Resort navíc na schválení normy spěchá, pokud ji Česko nepřijme do konce roku, hrozí, že nebude moci čerpat evropské peníze.
„Hrozí nám nemožnost čerpání finančních prostředků z EU, na což jsme také dlouhodobě upozorňování. A proto se snažíme v harmonogramu té účinnosti dostát,“ říká náměstek ministra vnitra Pavel Kolář.
Nová pravidla se ale nebudou vztahovat na náměstky nebo poradce ministrů, ti budou moci dál být politiky. „Otázka náměstků bylo velké téma. Na ty se zákon vztahovat nebude. Náměstci budou podle návrhu čistě politickými zaměstnanci, neúředníky. Poradce zákon vůbec neřeší. Řeší jen to, jakou činnost kdo vykonává – a buď bude úředníkem, nebo nebude,“ vysvětluje Kolář.
Česko může přijít o více než 500 miliard korun z EU. Kvůli chybějícímu zákonu o úřednících
Číst článek
Opozice už avizovala, že pro normu ruku nezvedne. Podle ní je bezzubá a vliv politiků na státní správu neomezuje. „Podle nás je neopravitelný, i v té poslední podobě, která byla zaslána, je nepřipravený a nedá se to podle mě upravovat ve sněmovně,“ míní místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.
Problémy se zákonem má i vládní TOP 09. Podle Stanislava Polčáka není jisté, zda poslanci této strany předlohu nakonec podpoří.
