Prezidentské veto. Zeman odmítl zákon ohledně snížení plateb za státní pojištěnce
Prezident Miloš Zeman v pondělí vetoval zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Nesouhlasí se snížením příjmů veřejného zdravotního pojištění. „Jde o opatření, které za současné nepříznivé ekonomické situace bude mít negativní dopad na kvalitu a dostupnost zdravotní péče,“ vysvětlil svůj krok prezident. Vláda chce novelou ušetřit letos ve státním rozpočtu 14 miliard korun. Poslanecká sněmovna může veto zvrátit.
Zeman odkázal na argumenty, že snižování výdajů na zdravotnictví je chybou kvůli vysoké míře inflace, nekončící epidemii covidu-19 a řešení důsledků odložené zdravotní péče související s epidemií.
„Rozhodl jsem se zákon vrátit Poslanecké sněmovně a dát tak poslancům příležitost přijatý zákon ještě jednou posoudit a vzít v úvahu jeho negativní dopady,“ uzavřel v dopise pro předsedkyni dolní komory Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09).
V červenci zemřelo s covidem víc lidí než za červen a květen dohromady. Je to víc i v meziročním srovnání
Číst článek
Prezident se ale podle Pekarové Adamové mýlí. Zdravotní pojišťovny mají k dispozici desítky miliard korun v rezervách, dodala.
„Jak již vláda opakovaně ubezpečila, změna výše plateb nebude mít negativní vliv ani na kvalitu ani na dostupnost zdravotní péče pro občany, protože zdravotní pojišťovny mají k dispozici desítky miliard v rezervách. Pan prezident se tedy mýlí a jeho veto vládní koalice ve sněmovně přehlasuje.“
Sněmovna může prezidentské veto přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců. Vládní koalice tak bude potřebovat 101 hlasů, nyní jich má 108.
Mluvčí největší Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová sdělila, že vzhledem k jasnému stanovisku vládní koalice pojišťovna v hospodaření pro rok 2022 počítá s naplánovanými dopady předložené novely.
Obstrukce při schvalování
Upravená vládní novela čelila při červencovém schvalování ve sněmovně mnohahodinovým obstrukcím opozice. Její zástupci se obávali právě možného snížení kvality a dostupnosti zdravotní péče.
Vládní představitelé už ale tehdy takové dopady odmítli. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že nynější výše plateb vycházela z pesimistických prognóz, které se nepotvrdily.
Stát platí od letošního ledna za každého svého pojištěnce z rozhodnutí bývalého kabinetu 1967 korun měsíčně, o 200 korun víc než loni. Podle zmíněného koaličního návrhu by platby klesly na 1487 korun tak, aby průměr za celý rok odpovídal loňské částce.
Chystané valorizace
Novela měla od roku 2024 také zavést automatickou valorizaci zdravotních plateb státu. Vycházela by z měsíční částky 1900 korun na pojištěnce, kterou by stát odváděl příští rok. Nynější předpoklady uvádějí, že v roce 2024 by stát dával 1982 korun za pojištěnce a měsíc a o rok později 2022 korun.
Sněmovna schválila snížení plateb za státní pojištěnce. Odsouhlasila také zákaz plastového nádobí
Číst článek
Podle poslance KDU-ČSL Toma Philippa, který je předsedou správní rady největší Všeobecné zdravotní pojišťovny, čekali zdravotníci na automatickou valorizaci desetiletí.
„A navíc tím (prezident) podrazil i pacienty, kteří jen v roce 2024 přijdou o možná až 20 miliard. Věřím, že se nám s kolegy podaří jeho veto přehlasovat,“ napsal na twitteru.
Stát hradí z rozpočtu pojistné zhruba za 5,9 milionu lidí, tedy téměř za 56 procent pojištěnců. Platby za ně tvoří přibližně čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění.
Většinu výdajů spotřebují děti, senioři a nezaměstnaní. Více než polovina nákladů jde na zdravotní péči v nemocnicích.
Zeman dosud vetoval sedm zákonů. Uspěl jednou, když v květnu 2013 odmítl kvůli administrativnímu nedopatření novelu o odpadech.
