Zákon o silničním provozu se měnit nebude, rozhodl Ústavní soud

Část zákona o silničním provozu se rušit nebude. Rozhodl o tom v úterý Ústavní soud. Zamítl návrh na zrušení právní úpravy z roku 2013 o takzvané silniční odpovědnosti. Podle této právní úpravy platí, že pokud není známý řidič, který přestupek spáchal, pokutu platí provozovatel vozidla. Případem se Ústavní soud zabýval na základě návrhu ostravského krajského soudu.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Zákon výslovně říká, že provozovatel vozidla zajistí, „aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem“.

Připoutat se v autě musí i těhotné ženy. Nevěřte fámám, upozorňuje odbornice

Číst článek

Objektivní odpovědnost v praxi znamená, že pokud se nepodaří zjistit řidiče, nese za některé přestupky - bez ohledu na zavinění - odpovědnost provozovatel, tedy nejčastěji vlastník auta. Zákon se v roce 2011 změnil v reakci na časté využívání či zneužívání institutu osoby blízké.

Nynější právní úprava podle soudu není protiústavní. „Zákon může stanovit provozovateli vozidla povinnosti k zajištění účinné regulace silničního provozu, kterou si vyžaduje masivní využívání motorových vozidel, s nimiž jsou přirozeně spojena některá nebezpečí pro životy, zdraví a majetek lidí. Každý, kdo se rozhodne opatřit si vozidlo, si musí být těchto povinností vědom," stojí v nálezu soudce Pavla Rychetského.

Ústavní soudci se problémem zabývali z podnětu Krajského soudu v Ostravě, podle kterého zákon v podstatě přenáší na provozovatele auta odpovědnost za případné pochybení jiného člověka, který usedl za volant. Odpovědnosti se může zbavit jen v případě, že do 15 dnů od doručení výzvy k úhradě sdělí údaje o totožnosti řidiče.

Zákon je podle krajského soudu v rozporu s principem právního státu a s právem odepřít výpověď. Návrh na zrušení sporné části zákona zmiňoval také rozpor se zásadou presumpce neviny a právem na spravedlivý proces.

ada, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme