‚Zase proti transparentnosti.‘ Změnu infozákona ve prospěch Hradu vláda prosazuje hned třemi způsoby

Je to velký krok zpět, přesto ji vláda tlačí vpřed. A to hned na několika frontách. Řeč je o výjimce ze zákona o svobodném přístupu k informacím pro Pražský hrad. Potom, co ji schválil na konci března kabinet, prošla nepozorovaně i prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Ovšem tentokrát ve formě doporučení poslaneckého výboru. Změna by přitom rozhodovací pravomoc o tom, zda Hrad tají informace oprávněně, vrátila do rukou kancléře Vratislava Mynáře.

Doporučujeme Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Miloš Zeman (vpravo) se svým kancléřem Vratislavem Mynářem | Foto: Petr Topič/MAFRA | Zdroj: Profimedia

Zatím to vypadá, že se zmíněná vládní novela infozákona do voleb projednat nestihne. A možná proto chtěl ministra vnitra Jan Hamáček (ČSSD) celý proces urychlit a podal k jiné, již projednávané novele v polovině března poslanecký přílepek.

Hrad prosadil u vnitra změnu práva na informace. O stížnostech má opět rozhodovat kancléř Mynář

Číst článek

Pozměňovací návrh totiž obsahuje totožnou pasáž, která uděluje Kanceláři prezidenta republiky výjimku z informačního zákona. Upozornil na to tehdy týdeník Respekt.

Nyní o stížnostech žadatelů rozhoduje Úřad pro ochranu osobních údajů, nově by se tato pravomoc měla vrátil kancléři Vratislavu Mynářovi. Rozhodoval by tak o zamítnutých žádostech ze strany svých podřízených.

Záměr zavést pro Pražský hrad speciální pravidla se ovšem nyní objevil ještě potřetí. Minulou středu s identickou pasáží přišel na jednání sněmovního ústavně-právního výboru jeho předseda, poslanec ODS Marek Benda.

A zákonodárci změnu schválili. Doporučení výboru má přitom v dolní komoře větší váhu než běžný poslanecký návrh.

Výjimku z informačního zákona schválil sněmovní výbor 31. března | Zdroj: Poslanecká sněmovna

Úpravu informačního zákona ve prospěch Hradu na jednání výboru podpořili především poslanci hnutí ANO a KSČM. Za ODS pro něj zvedl vedle Bendy ruku ještě Pavel Blažek. Proti byli naopak Piráti a STAN.

„Není to ani přílepek, je to jen velmi špatný návrh. Na výboru jsem to poměrně dlouho kritizoval, asi 20 minut, což nebývá zvykem,“ popsal pirátský poslanec Jakub Michálek. Podle něj to opět povede ke zbytečným soudním sporům. „Zbytečně se půjde zase proti transparentnosti,“ pokračoval zákonodárce.

Michálek říká, že jde o nekoncepční úpravu. „Konečně jsme dosáhli toho, že občan má právo na informace například o odměňování lidí v kanceláři prezidenta. A teď by se mělo znovu zavádět, že si bude o odvoláních rozhodovat sám pan kancléř proti rozhodnutí svých zaměstnanců,“ vysvětlil.

Hovory s Bendou

Mezitím Michálek vše řešil i přímo s Bendou. „Dohodli jsme se, že jeho návrh upravíme tak, aby se nevztahoval na Kancelář prezidenta republiky a některé další orgány, které jsou tam uvedeny,“ uvedl. Benda k tomu serveru iROZHLAS.cz řekl, že je ochotný se o tom bavit.

„Myslíte si, že ministr nebo vedoucí jiného ústředního orgánu, když rozhodují jako nadřízené orgány o stížnosti podané proti rozhodnutí jejich úřadu, jsou také zaujati (viz § 178 správního řádu)? Jde o správní řízení, ve kterém je každý, tedy i vedoucí Kanceláře prezidenta republiky, vázán pouze zákonem. “

Vratislav Mynář (hradní kancléř)

„Já myslím, že ústavní instituce nemají podléhat informačnímu příkazu výkonné moci. V případě Kanceláře prezidenta republiky, která by měla podle pana Michálka spadat do výkonné moci, tak s tím asi já žádný problém nemám. To se dá případně změnit,“ reagoval Benda.

Při hlasování se zdrželi poslanci ČSSD i KDU-ČSL a také Dominik Feri z TOP 09. „S ohledem na vztah vedoucího Kanceláře prezidenta republiky ke zveřejňování povinných informací může být taková změna rizikem, připustil Feri. Pokud nakonec úprava byla schválena, věří, že toto riziko ale odpadne s koncem funkčního období prezidenta republika.“

Přehled hlasování ve výboru získala tento týden Rekonstrukce státu, která výjimku kritizuje dlouhodobě. „Každý občan má právo na dvojí nezávislé posouzení své žádosti o informace, a u Kanceláře prezidenta republiky by taková nezávislost nebyla dostatečně zajištěna,“ řekl právník uskupení Lukáš Kraus. Podle něj jde o nepřípustné privilegium.

Úprava by se znovu mohla řešit ve sněmovně už příští pátek, kdy má dolní komora na programu druhá čtení. Původním cílem této novely bylo přitom zavést finanční zálohu za dohledání požadovaných informací, aby se zamezilo případnému zneužívání zákona. Peněžní obnos však úřady často žádají už nyní.

Lobbing Hradu

Za změnu informačního zákona ve prospěch Hradu lobboval přímo kancléř Vratislav Mynář. Loni na podzim v dopise adresovaném na ministerstvo vnitra, na který upozornil server iROZHLAS.cz, označoval současná pravidla za nesystémová. A resort mu vyšel vstříc.

Kontrola úřadů

Úřad pro ochranu osobních údajů rozhoduje o odvolání a stížnostech podle informačního zákona od začátku roku 2020. Na starosti má však pouze ty instituce, u kterých nelze podle správního řádu určit nadřízení orgán. Kromě Kanceláře prezidenta republiky se to tak týká třeba výzkumných ústavů, státních podniků, některých soudů, zdravotních pojišťoven či Nejvyššího státního zastupitelství.

Rok stará úprava, kdy u vybraných státních institucí rozhoduje v odvolacích řízeních a o stížnostech na nečinnost Úřad pro ochranu osobních údajů, totiž dopadla také na Kancelář prezidenta republiky. Tam do té doby žádosti nespokojených pisatelů posuzoval coby nadřízený orgán kancléř Vratislav Mynář. A tuto pravomoc chce zpět.

Jejím cílem je přitom zabránit obstrukcím i vleklým soudním sporům. Nepatrnou, byť zásadní úpravu legislativy k právu na informace inicioval šéf pirátských poslanců Jakub Michálek. Podařilo se mu tak v zákoně ukotvit, aby o tom, zda úřady tají neoprávněně informace, rozhodoval nezávislý orgán.

Žádost o informace

Informační zákon slouží jako nástroj pro kontrolu státních úřadů ze strany veřejnosti. Každý tak na jeho základě může požádat o kýženou informaci. Server iROZHLAS.cz s jeho pomocí třeba naposledy zjišťoval, na jaké odměny si během koronavirové krize přišli náměstci na ministerstvech.

„Taktikou návrhu je skrýt skutečný úmysl do „hejna“ dalších státních orgánů. Argumentem se tak má stát „ústavní postavení“ těchto státních orgánů, tedy to, že jsou byť i jen zmíněny v Ústavě, anebo že jde o nezávislé státní orgány, které mají své kanceláře jako servisní organizace. Tato argumentace je ale lichá.“

Oldřich Kužílek (expert na otevřenost státní správy)

Pokud úřad žadateli informaci na základě příslušné legislativy neposkytne, dotyčný se může odvolat k nadřízenému úřadu. Například pro ministerstvo je takovým nadřízeným ministr, pro policii zase ministerstvo vnitra.

Některé z institucí, které musí informace ze zákona poskytovat, ale takový nadřízený úřad nemají. Je to případ například městských firem nebo právě Hradu. Odvolání si tak tyto instituce vyřizují samy. V praxi to ale znamená, že rozhodnutí obvykle zpracovává ten samý personál, co rozhodoval prve. Přezkum může být tedy čistě formální.

A právě toho prezidentská kancelář v minulosti opakovaně využívala, část žádostí tak skončila u soudu. Byl to třeba případ Luďka Maděry, který žádal údaje o platech tamních úředníků. Hrad to ale zveřejnit odmítl, nařídil mu to až soud, který jeho postup označil za obstrukční, a Maděrovi dokonce přiznal odškodnění za nesprávný úřední postup. Spor se přesto táhl dál.

Platy svých úředníků Hrad zveřejnil až nyní, a to na základě žaloby Kristýny Bašné.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme