Zákon o utajovaných skutečnostech se vrací do sněmovny
Nesoulad mezi zákonem o utajovaných skutečnostech a ústavou musejí odstranit zákonodárci. Poslanci už mají na stole návrh příslušné novely. Pokud ji schválí, bude se moci člověk, který od Národního bezpečnostního úřadu nedostane povolení pracovat s tajnými informacemi, odvolat. Zatím ale není jasné, která instituce by o odvolání měla rozhodovat.
Jak v Otázce dne Radiožurnálu připomněl poslanec Petr Koháček z ODS, právo na odvolání by neúspěšný uchazeč o prověření měl mít ze dvou důvodů: "Jednak proto, že jde svým způsobem o možnost či nemožnost pracovat v oboru, který pracuje s utajenými skutečnosti, a jednak proto, že tak rozhodl Ústavní soud. Takže poslanci stáli před ukolem tuto záležitost v každém případě vyřešit."
Lidé, kteří od bezpečnostního úřadu prověrku nedostanou, by podle návrhu pravicových poslanců měli mít možnost odvolat se k nově vytvořenému kolegiu, složenému z pěti státních zástupců. Členové kolegia by přitom sami museli být prověřeni na stupeň přísně tajné. Vlastní odvolací řízení by nebylo veřejné. "Budou-li předmětem jednání nebo předmětem nevydání osvědčení důvody, které mají utajovaný charakter, tak kolegium tyto důvody nebude ani projednávat s dotyčnou osobou, ale seznámí se s nimi na základě podkladů, které jí Národní bezpečnostní úřad předá," uvedl poslanec Koháček.
Podle ministra vnitra Stanislava Grosse ale státní zástupci nezaručí nezávislost odvolací instituce. "Státní zástupci patří k exekutivě podle naší ústavy, to znamená, že se těžko může v tomto případě jednat o nezávislý orgán. Nota bene tito státní zástupci sami jsou prověřováni a může jim kdykoli být prověrka odebrána podle této procedury. Prostě tady určité pochybnosti o nezávislosti tohoto institutu mohou být, a to je také názor vlády."
Sociální demokraté proto navrhují, aby se odvoláním zabýval soud.
