Na hraně ústavnosti? Ve sporu o délku mandátu šéfžalobce Zemana hraje roli případ Brožová z roku 2010

  • Od nástupu Marie Benešové (za ANO) do funkce ministryně spravedlnosti se ozývají hlasy jejích kritiků, že chce ukončit působení Pavla Zemana na postu nejvyššího státního zástupce. Kvůli obavám o nezávislost justice protestovaly v Česku také desítky tisíc lidí.
  • V červnu Benešová představila a poslala k připomínkám novelu zákona o státním zastupitelství, která například zavádí vedoucím státním zástupcům délku jejich funkčního období na sedm let. Obdobná je situace i u vrchních státních zástupců.
  • Návrh je i po dvou měsících stále předmětem sporů – státním zástupcům mimo jiné vadí, že současný nejvyšší žalobce Zeman by měl ve funkci skončit už v roce 2023, a nedostal by tak další sedmiletý mandát.
  • Server iROZHLAS.cz zjišťoval, jakou roli by v otázce Zemanova mandátu mohlo sehrát dřívější rozhodnutí Ústavního soudu. V roce 2010 chtěli totiž podobně zkrátit funkci předsedkyni Nejvyššího soudu Ivě Brožové poslanci, tehdy ale u Ústavního soudu narazili.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

V roce 2010 Ústavní soud řešil stížnost na novelu zákona o soudech a soudcích. Mimo jiné jim vadila přechodná ustanovení, v nichž bylo napsáno, jak dlouho měli tehdejší předsedové Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu ještě setrvat ve funkci. Zatímco u předsedy správního soudu Josefa Baxy se mělo jednat o deset let, u předsedkyně Ivy Brožové jmenované jen o rok dříve to bylo jen pět. Pro obě funkce přitom zákon obecně nastavil funkční období na deset let. Soud dal tehdy senátorům za pravdu.

Jsme zakleklí v blocích a neslyšíme argumenty, říká Pavel Zeman k zákonu o státním zastupitelství

Číst článek

„Je možné, že tím nálezem bude někdo argumentovat. Nakonec se to bude lámat na tom, jestli nezávislost státních zástupců je podobná jako u soudů, tedy že požadavky by měly být srovnatelné. Nebo jestli státní zástupci nejsou tak nezávislí, a tyto závěry nejde použít,“ uvedl pro iROZHLAS.cz ústavní právník Jan Wintr, podle něhož je mezi aktuálně řešenou novelou o státních zástupcích a deset let starým zákonem o soudcích podobnost.

Po zásahu Ústavního soudu tehdy dostala i předsedkyně Nejvyššího soudu v přechodných ustanoveních plný desetiletý mandát.

„Zde se Ústavní soud ztotožňuje s argumentací navrhovatele, který poukazuje na okolnosti případu a zneužití formy zákona v konkrétní věci. Proto bylo toto ustanovení zrušeno jako neústavní, neboť jako projev svévole zákonodárce představuje zásah do principů právního státu,“ stojí v nálezu soudu.

Krácení mandátu, nebo potřebná změna?

Podle Wintera mezi oběma zákony existuje paralela. „Je to velmi podobná situace a teď jde o to, jaká přesně bude konstelace. V roce 2010 šlo o nerovnost mezi předsedou Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu a tady jde o to, zda někteří vedoucí státní zástupci nejsou nepřiměřeně kráceni, nebo jestli se v konkrétní úpravě nedá vidět nějaká snaha se jich zbavit. To asi by Ústavní soud zvažoval,“ vysvětlil.

Další návrhy

  • Vládní novela přitom není jediným návrhem reformy státního zastupitelství, který je k dispozici. Připravené jsou ještě tři další - první od poslanců ODS, KDU-ČSL a Pirátů, druhá od TOP 09, STAN a další od senátorů.
  • Ty se shodují ve způsobu odvolání vedoucích, ale v dalších parametrech už jsou rozdíly, například ve zmiňovaném funkčním období nejvyššího státního zástupce. Zatímco ministerstvo spravedlnosti prosazuje sedmileté funkční období, podle ostatních návrhů by mělo být desetileté.

Jiný názor má další ústavní právník Jan Kudrna. „Mám za to, že dřívější nález Ústavního soudu týkající se zavádění funkčních období soudních funkcionářů má svou relevanci. Nicméně jeho význam může být korigován jinými skutečnostmi. Přeci jen existuje významný rozdíl mezi soudy, jejich soustavou a postavením soudců na straně jedné, a státním zastupitelstvím a státními zástupci na straně druhé,“ uvedl pro iROZHLAS.cz.

Podle něj se navíc o omezení mandátů dlouhodobě hovoří. „Zřejmě existují ústavně významné zájmy, pro které je návrh předkládán. Těmi mohou být zájem na dělbě a kontrole moci a řádném fungování soustavy státního zastupitelství. Je otázkou, zda prodloužení stávajícího stavu, který zřejmě není považován za vyhovující, když existuje široká shoda o potřebě jeho změny, napomůže naplnění ústavních principů nebo nikoliv,” dodal.

Kritika státních zástupců

Právě srovnání se soudci v rámci kritiky vládní novely zmínil sám nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, o jehož období se jedná. „Opět je zde paralela s předsedy nejvyšších soudů, kteří od účinnosti nového zákona o soudech a soudcích dostali nový desetiletý mandát. Nejvyšší státní zastupitelství trvá na tom, aby tento systém byl zachován i pro soustavu státního zastupitelství,“ řekl.

Pro iROZHLAS.cz mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství dodal, že úřad ve svých návrzích k novele zákona o státním zastupitelství rozhodnutí Ústavního soudu zohledňuje. „V rámci návrhů Nejvyššího státního zastupitelství na formulaci přechodných ustanovení novely zákona o státním zastupitelství jsme uvedený nález brali v úvahu a námi navrhovaná přechodná ustanovení tomuto plně odpovídají,“ uvedl mluvčí zastupitelství Petr Malý.

Podle šéfa žalobců Zemana je účelem zákona o státním zastupitelství konec jeho, Ištvana i Bradáčové

Číst článek

Nález Ústavního soudu zmínila v připomínkách i Unie státních zástupců. „Proti zjevně účelově nastaveným odlišným přechodným obdobím jednotlivých kategorií vedoucích státních zástupců pak lze argumentovat, že jde o úpravu zjevně diskriminační a za hranicí ústavnosti. V tomto směru lze přiměřeně odkázat i na závěry nálezu Ústavního soudu,“ napsala unie v připomínkách.

Na protiústavnost upozorňuje i nezisková organizace Rekonstrukce státu. „Lze to aplikovat i na vládní novelu zákona o státním zastupitelství. Dle novely má mít nejvyšší státní zástupce mandát sedm let, ale ten současný má skončit podle přechodných ustanovení už na konci roku 2023. Ve vztahu k mandátu je to nesystémové zkrácení,“ uvedl právník Lukáš Kraus.

Ministryně Marie Benešová (za ANO) připravovaný zákon hájí. „Chceme zabránit tomu, aby mohl být nejvyšší státní zástupce, tak jak je to dnes, odvoláván bez udání důvodu. Sama jsem se stala obětí takové právní úpravy,“ uvedla někdejší nejvyšší státní zástupkyně pro ČTK. 

Oni by to nejradši měli do smrti, jak jsem pochopila,“ pronesla také Benešová v televizi Seznam na adresu vrcholových státních zástupců a označila takový postoj za problém.

V druhé půlce srpna ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že se připomínky k zákonu stále vypořádávají, proto je předčasné je komentovat. „To učiníme, jakmile bude meziresortní připomínkové řízení skončeno i s důvodem, proč byly/nebyly jednotlivé připomínky přijaty/nepřijaty,” uvedlo ministerstvo na twitteru. Reagovalo tak na Zemanovu kritiku, podle nějž je účelem zákona zřejmě především přeobsadit funkce nejvyššího státního zástupce i obou vrchních státních zástupců.

Kvůli nástupu Benešové do funkce a obavám o nezávislost justice během jara a léta proběhla po celém Česku řada demonstrací. Protestující upozorňovali nejen na to, že byla do funkce jmenovaná krátce poté, co policie navrhla obžalovat premiéra Andreje Babiše (ANO) v kauze Čapí hnízdo, ale právě i plánované změny v justiční soustavě.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme