Zákonodárci poslali návrh na Ústav paměti národa do třetího čtení
Vznik Ústavu paměti národa dnes rozdělil Poslaneckou sněmovnu. Zákonodárci sice poslali předlohu do třetího čtení, o smyslu instituce ale diskutovali několik hodin. Nejvíce výhrad měla hlavně levice. Kompetence ústavu se ještě mohou změnit.
Ústav paměti národa by se mohl zabývat nejen dokumenty z komunistické minulosti, ale také z nacistické okupace Československa. Materiály, které by zpřístupnil, by pak měl spravovat zvláštní Archiv bezpečnostních složek.
Smysl instituce vysvětlil historik Pavel Žáček. "Myslím si, že to potřebujeme k tomu, abychom byli schopni vést jasnou hranici mezi tím, co znamená totalitní režim, a co znamená demokratický režim," uvedl Žáček.
Opozice měla ale řadu výhrad. Instituci podle ní nepotřebujeme, byla by drahá a nebyl by o ní dostatečný zájem. Věc by také bylo možné politizovat.
Podle šéfa komunistů Vojtěcha Filipa by mělo smysl dokumentovat českou minulost už od roku 1620. "To znamená od bitvy na Bílé hoře, od největších majetkových přesunů, které nastaly v té době," poznamenal Filip.
Méně radikální byl ale sociální demokrat František Bublan. Minulost by se podle něj měla zmapovat hlavně objektivně. "Vím, jaká byla skutečnost, a co se potom třeba píše v těch svazcích. Ta pravda byla trochu jiná, někdy i krutější," uvedl Bublan.
Poslanci se o vzniku Ústavu paměti národa přeli skoro pět hodin. To podle místopředsedkyně sněmovny za ODS Miroslavy Němcové dokazuje, jak důležité téma to je. "Mám dojem, že takhle dlouhá rozprava se nevedla ani ke státnímu rozpočtu. Je vidět, jak silné to téma je," řekla Němcová.
Definitivně by mohli vznik Ústavu paměti národa poslanci schvalovat příští týden. Ještě před tím budou mít možnost se k věci vyjádřit i historikové.
