Záměr těžit na Broumovsku břidlicový plyn narazil na odpor místních
Pískovcové věže ve skalním městě v Adršpachu možná brzy nebudou jedinou výškovou dominantou východočeského Broumovska. Konkurovat by jim mohly až padesát metrů vysoké těžební věže. Oblast láká zahraniční těžaře, kteří chtějí z hlubin dolovat břidlicový plyn. Narazili ale na odpor místních obyvatel a starostů. Stát se bude muset rozhodnout, jestli žádosti o těžbu vyhoví.
„Jsme na parkovišti na stolové hoře Ostaš v srdci Polické pánve, která je chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. Průzkum a těžba by se mohly uskutečnit všude, kam je vidět, kromě skalních oblastí, které jsou podvázány první zónou,“ říká Jiří Malík z koalice občanských iniciativ STOP HF.
Malík odmítá těžbu břidlicového plynu v Podkrkonošší, kde už ministerstvo životního prostředí vytyčilo téměř 800 kilometrů čtverečních pro průzkum terénu. Turistická oblast Teplicko-adršpašských skal by se ale podle ekologů zničila.
„Postaví se těžní věž, která je vysoká 50, 60, někdy 70 metrů a začne se vrtat do hloubek přes 2 kilometry. Pod velkým tlakem až 100 megapascalů se tam natlačí voda se směsí písku a chemikálií,“ popisuje Malík.
Ekologové i starostové na Broumovsku odmítají těžbu břidličných plynů. Hovořila s nimi Petra Benešová
Technologie průzkumu území i následná těžba děsí místní obyvatele. Bojí se, že chemikálie poškodí přírodu a zásoby pitné vody.
„Máme ochranné pásmo přírodních zdrojů minerálních vod, kde je dobré ložisko velice kvalitní pitné vody nejenom pro Náchod, ale pro celý okres,“ říká místostarosta Náchoda Tomáš Šubert.
Obce proto bojují proti zatím nepravomocnému rozhodnutí ministerstva životního prostředí pustit do Polické pánve těžaře na průzkum.
Zkušenosti z USA: Břidlicový plyn může přinést bohatství i zdravotní problémy
Číst článek
„V listopadu jsme dali negativní stanovisko ke stanovení průzkumného území. Na rozhodnutí ministerstva životního prostředí, které ještě nenabylo právní moci, jsme podali rozklad a jsme zapojeni do petiční akce,“ jmenuje protestní aktivity starosta Teplic nad Metují Milan Brandejs.
Deklaraci proti testovacím vrtům podepsalo na šedesát obcí. Podle starosty Trutnova Ivana Adamce by je neobměkčily ani finanční kompenzace od těžařů. „Tato oblast má neblahé zkušenosti s následky těžby černého uhlí,“ upozorňuje.
Těžaři slibují ekologický přístup
Oblasti pro těžbu teď zkoumají geologové. Břidlicový plyn je surovina, o které tady odborníci nemají přesnější informace. Do čtrnácti dnů by proto měla být hotova analýza, říká ředitel České geologické služby Zdeněk Venera:
„V oblasti Náchodska, kde jsou významné a mimořádně cenné akumulace podzemních vod, je velké riziko, že by ty akumulace mohly být narušeny.“
Podle Venery by v případě povolení průzkumu bylo důležité, aby těžaři zveřejnili, jaké chemikálie chtějí použít při dolování plynu. Některé látky, například toluen, mohou být toxické.
David Messina, výkonný ředitel těžařské společnosti Hutton Energy, ale ujišťuje, že budou pracovat s nejmodernějšími technologiemi, které neničí přírodu. Zatím firma čeká na povolení k průzkumu.
„Žádost, kterou jsme předložili, předpokládá studii všech dosud shromážděných dat celého regionu. Seismický výzkum a dva průzkumné vrty v průběhu pěti let,“ řekl Radiožurnálu.
Těžaři čekají na rozhodnutí ministerstva životního prostředí, které se vyjádří v nejbližších týdnech.
Břidlicový plyn se ve velkém těží ve Spojených státech, v Evropě se zatím hloubí průzkumné vrty. Například Polsko doufá, že by se díky těžbě mohlo zbavit závislosti na dodávkách plynu z Ruska. Naopak Francie a Bulharsko těžbu odmítly.
Více o tématu budeme hovořit krátce po 17. hodině ve Speciálu Martina Veselovského.
