Zaměstnavatelé chtějí, aby stát dál mohl vyvlastňovat kvůli těžbě
Stát by měl mít dál možnost vyvlastňovat pozemky kvůli těžbě nerostných surovin. Shodli se na tom prezident Václav Klaus se zástupci Svazu průmyslu a dopravy, těžařů, Svazu měst a obcí a Konfederace zaměstnavatelů a podnikatelů. Ti dnes s hlavou státu jednali o novele horního zákona, kterou bude projednávat vláda.
Návrh novely horního zákona počítá se zrušením možnosti vyvlastňování majetku státem kvůli důlní činnosti. Nově by mělo záviset pouze na dohodě majitelů pozemků s těžařskými společnostmi.
Podle prezidenta Hospodářské komory Petra Kužela ale v takovém případě hrozí, že vyvlastňování bude podléhat politickým nebo lobbistickým zájmům.
„Je důležité, aby pojistka, která je v současnosti, v zákoně zůstala, to znamená, aby vyvlastňování bylo zcela standardní, protože by se to mohlo stát i korupčním prostředím, což v tuto chvíli ani vláda ani nikdo jiný nechce,“ zdůraznil Kužel.
Prezident Václav Klaus se k jednání oficiálně nevyjádřil. Podle generálního ředitele Svazu průmyslu a dopravy Zdeňka Lišky se zaměstnavateli souhlasí v tom, že možnost vyvlastnit pozemky státem by měla v novele horního zákona jako pojistka zůstat.
„To, co pan prezident nejvíc přijal a v čem s námi rozhodně souhlasil, že by to mělo být jako pojistka, protože institut vyvlastnění za 20 let vůbec nebyl použit. Takže naopak je to dokladem toho, že pokud zůstane, tak pro řešení prostředí mezi vlastníky nemovitostí a státem je to nejlepší, co by se mohlo udělat,“ řekl Liška.
Viceprezident Konfederace zaměstnavatelských svazů Jan Wiesner byl hostem Světa o jedné Rádia Česko
Svaz průmyslu a dopravy ČR již dříve uvedl, že změna zákona zásadně poškodí těžební odvětví, způsobí rušení pracovních míst v tomto oboru a bude mít negativní dopad na energetickou bezpečnost státu.
„Je důležité, aby byla zabezpečena levná energie. Je to důležité jak pro průmysl, tak v neposlední řadě i pro občana,“ dodal prezident Hospodářské komory Kužel.
Námitky odmítá mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Vlček. „V rámci meziresortního připomínkového řízení jsme nedostali žádný argument, který by jasně ukazoval na to, že by nějaké těžební organizace v oblasti strategických nerostných surovin signalizovaly z dlouhodobého hlediska potřebu využití institutu vyvlastnění, a není tedy zřejmé, co by v budoucnu mělo být ohroženo,“ uvedl.
Podle viceprezidenta Konfederace zaměstnavatelských svazů Jana Wiesnera byla ale vláda měla nejprve projednat státní energetickou koncepci a potom teprve měnit horní zákon. „Nejdřív musí být stanoveno, jak státní energetická koncepce bude vypadat a samozřejmě by se měla aktualizovat surovinová politika, z té to musí vycházet,“ řekl Wiesner.
Jak upřesnil ve Stalo se dnes, zaměstnavatelské svazy trvají na tom, aby horní zákon prakticky zůstal tak, jak je v současné době, protože tak, jak je postaven, chrání dostatečně zájmy vlastníků nemovitostí.
Hostem Stalo se dnes byl Jan Wiesner, předseda Konfederace zaměstnaneckých a podnikatelských svazů.
„A případné vyvlastnění je posledním prostředkem v rukou státu pro případ nezbytnosti nakládat se svým majetkem v souladu s veřejným zájmem a zajistit pro národní hospodářství a pro obyvatelstvo dostatek surovin za podnikatelsky a zejména sociálně únosné ceny,“ uvedl.
Dodal, že se to netýká pouze uhlí, ale i dalších surovin jako jsou například písek, kámen a podobně. „I v současné době, kdy tato možnost v zákonu byla, tak nikdy za posledních 20 let nedošlo k tomu, aby se vyvlastňovalo byť i ve veřejném zájmu,“ řekl.
