Zaslouží si Češi stejné potraviny jako Němci? Jurečka chystá rozsáhlý průzkum dvojí kvality potravin v EU

Ministerstvo zemědělství chce v Bruselu prosadit legislativu, která by nařizovala stejné složení stejných výrobků ve všech zemích EU. Chystá proto rozsáhlý průzkum srovnávající složení totožných výrobků prodávaných na českém, slovenském, německém a rakouském trhu. Na kritiku upozorňující na různé složení a ceny produktů totiž Brusel v minulosti reagoval nedostatkem relevantních dat.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Potraviny v supermarketu.

Potraviny v supermarketu. | Foto: pixabay.com

Rozpustná káva Jacobs Krönung koupená v Německu obsahuje o třetinu víc kofeinu než ta v Česku. Salámová pizza Ristorante prodávaná v Česku oproti verzi pro Německo či Francii obsahuje o polovinu méně salámu.

Káva Jacobs Krönung
Německá rozpustná káva obsahovala o třetinu více kofeinu, než ta prodávaná v Česku. Autoři průzkumu tak podezřívají výrobce, že místo arabiky výrobce použil levnější druh kávy robusta. 100 gramů v Německu stálo 107korun, stejné množství u nás 52 korun. Pramen:VŠCHT, Olga Sehnalová,Ahold
Margarín Rama
Levnější německá Rama v rok a půl starém testu MF DNES obsahovala o deset procent víc tuku než česká. „Odlišné složení odpovídá dlouholetým preferencím či zvyklostem dané země. V Česku se Rama používá především na studenou kuchyni, v jiných státech i navaření, pečení arestování, takže vyžaduje vyšší obsah tuku,“ vysvětlovala Veronika Kúšiková z Unileveru.Pramen: test MF DNES,Světpotravin,Potravinářská komora ČR
Pizza Ristorante salámová
Mražená pizza prodávaná v Česku nese té v Německu označení „edizione speciale“. Specialitou je v tomto případě o polovinu menší množství salámu (6 oproti 12 %). Chybějící salám v Česku nahradila kukuřice. Česká verze je také o 10 % levnější. Pramen: test MF DNES, Svět potravin, Potravinářská komora ČR
Luncheon meat Tulip
V Německu zaplatil zákazník za 100 gramů 12 korun, v Česku skoro dvojnásobek – 23 korun. V německé konzervě bylo výhradně vepřové maso, hlavní složkou české byl drůbeží separát. Pramen:VŠCHT,Olga Sehnalová,Ahold
Tuňák Rio Mare
V Německu tradiční logo výrobce Rio Mare doplňuje další logo Saupiquet. Německu ale stojí 100 gramů tuňáka 45korun, v Česku stejné množství stálo 83 korun. Obě konzervy přitom vyrábějí ve stejné italské fabrice, shodné jsou složení, podíl rybího masa i kvalita olivového oleje.
Pramen:VŠCHT,Olga Sehnalová,Ahold

Přestože praxi několikrát kritizovala potravinářská a agrární komora, české úřady s ní nemohou samy nic dělat, protože by muselo dojít ke změně evropské legislativy. Brusel ale v minulosti argumentoval nedostatkem relevantních dat. Ministerstvo zemědělství chce proto v první polovině letošního roku provést velké srovnání kvality potravin zakoupených v Česku a dalších zemích Visegradské čtyřky s těmi zakoupenými v Rakousku či Německu, píše Mladá fronta DNES.

Výsledkem by měla být legislativa nařizující v celé Unii stejné složení stejných výrobků „Má to ambice a prioritu, aby to bylo co nejdříve. Průzkum je potřeba, abychom mohli deklarovat, že tento problém tady skutečně je,“ říká ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL.

Tématem se posledních šest let výrazně zabývala europoslankyně ČSSD Olga Sehnalová, získala také podporu Slováků a Chorvatů. 150 europoslanců podepsalo poslední dokument, který se problematikou dvojí kvality zabýval. Aby ho Evropský parlament přijal, jsou zapotřebí ještě další dvě stovky podpisů.

„S některými dalšími kolegy jsem interpelovala Evropskou komisi. Vyšla z toho odpověď, že průzkum nebyl proveden na dostatečném množství vzorků a že se jedná o chuťové a cenové preference v různých zemích. Pokud je zdravotní nezávadnost zaručená, není se o čem bavit,“ říká Sehnalová. Na takový argument chce nyní resort zemědělství zareagovat zmíněným průzkumem.

Český tlak zatím ale naráží i na tvrzení výrobců, že jejich výrobky jsou srovnatelně kvalitní. „Nedomníváme se však, že omezování senzorických vlastností výrobků umělou unifikací receptur je ku prospěchu spotřebitelů. Potraviny a nápoje podléhají do značné míry místním chutím a tradicím a my bychom měli tyto rozdíly respektovat,“ argumentuje například ředitel pro korporátní záležitosti společnosti Nestlé Česko Vratislav Janda.

ph Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme