Zastaralý horní zákon omezuje lidi žijící nad zásobami nerostných surovin
Postavit dům není jednoduchá záležitost. O nervy je pak kopat základy v místech, kde leží tuny uhlí. Vyřízení stavebního povolení trvá léta a mnohdy ve sporech tahají za kratší konec občané, proti kterým stojí stát a těžaři. Na nerovné podmínky teď upozornil i ombudsman. Své si zažila například rodina Malíčkových z Horního Jiřetína na Litvínovsku, kde se spor o dům dostal až k soudu.
Martin Malíček sedí na zahradě a spokojeně se usmívá. Boj o svůj dům už po vleklých sporech vyhrál. Vše začalo před sedmi lety, kdy se s manželkou do Horního Jiřetína přistěhoval.
„Pak jsme šli samozřejmě na katastrální úřad, na obecní úřad. Zjistili jsme si, že je všechno v pořádku, pozemek platí a na něm územní plán obce a ten říká – je to tady pro výstavbu rodinných domků a nějaké podmínky. Čili jsme řekli fajn, začneme stavět,“ vzpomíná.
Reportérka Petra Benešová Zblízka zjišťovala, jak těžké je postavit dům v oblasti těžby uhlí
V tu chvíli odstartovala čtyřletá bitva s úřady. Martin Malíček ukazuje na dva plné šanony povolení a soudních rozhodnutí. Pod obcí leží tuny hnědého uhlí, a ke stavbě se proto vyjadřoval i báňský úřad a těžařská společnost Czech Coal.
Ta má jako správce povinnost chránit ložiska. Když těžaři se stavbou nesouhlasí ,a kraj ji přesto povolí, společnost požaduje, aby majitel musel v případě budoucí těžby zlikvidovat dům na vlastní náklady.
„Tady jsme dostali, že vyjádření k novostavbě na pozemku katastrální území Horní Jiřetín vám sdělujeme stanovisko – stavba je navrhovaná na území s platným stanoveným dobývacím prostorem, s povolením výše uvedené stavby nesouhlasíme. To je hotová poprava,“ říká Martin Malíček.
Stará právní úprava
Přestože Malíčkovi dům postavili, celý spor se kvůli výhradám těžařů dostal až k Nejvyššímu správnímu soudu. Takový případ z Litvínovska ale není v Česku ojedinělým.
Zastaralý horní zákon ještě z dob komunismu aktuálně ovlivňuje život lidí i na Karvinsku. Ti doplácejí na to, že v oblasti stále platí staré mapy dobývacích prostorů. Jejich situací se proto zabývá ombudsman.
Práva lidí žijících nad ložisky nerostných surovin budou výrazně silnější
Číst článek
„Máme starou právní úpravu, která vůbec nereflektuje, že to není jenom otázka zájmu těžaře, ale je to otázka i těch lidí, kteří tam mají své objekty. Ti lidé fakticky nedostávají náhradu za to, že musí v zájmu toho těžaře, tak aby nedošlo ke škodám, investovat větší prostředky do toho, aby mohli postavit dům nebo si udělat čističku vod,“ vysvětluje jeho zástupkyně Jitka Seitlová.
Horní zákon prošel v posledních dvaceti letech mnoha úpravami. Ten poslední návrh by měl bránit majetek lidi v ložiskových oblastech před vyvlastněním. A ministerstvo životního prostředí chce jít ještě dál.
Zjednodušení pro občany i úředníky
„Zákon by měl být uživatelsky komfortní nejen samozřejmě pro občany, ale i pro úřadování, aby úřady mohly vydávat jednoduchá rozhodnutí a aby občané tím pádem nebyli ostrakizování tím, že se budou několik let hádat,“ říká ředitel odboru geologie Martin Holý.
Tohle rád slyší Martin Malíček z Horního Jiřetína. Sedí za stolem a spokojeně hladí po čenichu svého psa.
„My tady vidíme, že využití nerostného bohatství znamená účinné vytěžení toho, co můžou těžit. Ale ne o tom, že si budou diktovat nám, majitelům soukromých pozemků, že my je můžeme tak a tak využívat,“ dodává.
Vztah státu, těžařů a občanů by měla upravit novela, kterou úřady chystají ještě do konce roku.
