‚Klesli bychom na úroveň totalitní moci.‘ Proč žalobce definitivně zastavil stíhání Štrougala a Vajnara?

  • V polovině května skončil případ vysoce postavených komunistických pohlavárů, kterým vyšetřovatelé kladli za vinu, že věděli o zabíjení lidí na hranicích, a přesto nezasáhli.
  • Miloš Jakeš během stíhání zemřel a Vratislav Vajnar i Lubomír Štrougal k soudu nemohou kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu. Jak přesně státní zástupce vysvětlil zastavení stíhání, odhaluje usnesení, které server iROZHLAS.cz získal díky zákonu o svobodném přístupu k informacím.
  • Právník poškozených Lubomír Müller má nicméně k posudkům stále výhrady a chce, aby případ prověřil Ústavní soud.

Dokument Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lubomír Štrougal na fotografii staré dvanáct let | Zdroj: Koláž iROZHLAS

Mezi roky 1976 a 1989 zastávala zmíněná trojice několik vysokých postů. Miloš Jakeš byl například generálním tajemníkem Ústředního výboru KSČ, Vratislav Vajnar ministrem vnitra a Lubomír Štrougal premiérem.

Žena, která stojí za stíháním Vajnara a Štrougala: Tvrzení, že jsou choří, je nepřímé přiznání pocitu viny

Číst článek

Podle prezenčních listin a dalších archiválií, které vypátrali policisté z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, ze svých postů přihlíželi zabíjení na hranicích. Vyšetřovatelé je viní z toho, že věděli nejméně o devíti „narušitelích“ – jak zběhy komunistický režim označoval – které pohraničníci buď zastřelili, nebo nechali roztrhat psy.

Teď, po několika desetiletích, měli vysvětlit své chování a případně za něj nést zodpovědnost. Ale nejspíš se tak nestane.

Obvodní zastupitelství pro Prahu 1, a poté i pražské Městské státní zastupitelství rozhodly, že v případu není možné pokračovat. Jakeš loni v červenci zemřel a pro zbylé dva muže by bylo „soudní projednávání dané věci velmi problematické, ne-li iluzorní“.

Jejich zdravotní stav je tak vážný, že by nezvládli projít trestním řízením. „Nerespektování těchto předpokladů by znamenalo klesnout na úroveň totalitní moci, kterou svého času právě obvinění reprezentovali,“ odůvodnil své rozhodnutí státní zástupce Vladimír Hackl.

Znalec a ‚obránce hranic‘

Podle Hackla to dokládá posudek dvou znalců, z něhož vyplývá, že ani jeden z bývalých čelných představitelů komunistické strany není schopen chápat „smysl vedeného trestního řízení en bloc (celistvě – pozn. red.)“.

‚Voják mu držel samopal v zátylku a stiskl spoušť.‘ Jaké důkazy měla policie proti Jakešovi?

Číst článek

Důvěryhodnost expertů ale ve stížnosti napadl advokát poškozených Lubomír Müller, který se dlouhodobě věnuje zločinům komunismu.

„Znalci byli dva. Jeden byl prokazatelně od mládí horlivým členem komunistické strany. Zároveň byl jako profesionální důstojník služebně zařazen do protivzdušné obrany státu, tedy plnil obdobné úkoly jako pohraniční stráž,“ řekl pro iROZHLAS.cz.

V rozhodnutí se píše, že byl „vojákem (důstojníkem) pověřeným obranou státních hranic, neboť byl zařazený u útvaru protivzdušné obrany“. Druhý byl za minulého režimu také armádním důstojníkem, podle Müllera nicméně neexistují důkazy o tom, že by byl členem komunistické strany. Oba podle advokáta mohli – vzhledem ke své minulosti – s obviněnými sympatizovat.

Hackl ale v rozhodnutí upozorňuje, že kvůli tomu není možné znalce vyloučit a označit je za podjaté. „Poměr zmíněných znalců k předmětné věci z nich (poznatků – pozn. red.) neplyne,“ stojí v dokumentu.

O tom, že by lékaři byli zaujatí, podle něj nesvědčí ani obsah posudků. „Tyto zachycují standardní odborné postupy v podobě zdravotních vyšetření, v rámci kterých byla zajištěna řada poznatků, které svědčí o rozdílech ve zdravotním stavu obviněných daných věkem a progresí přítomné duševní choroby.“

Z Československa leckdy emigrovala i pohraniční stráž. | Zdroj: Fotobanka Profimedia

‚Smíšený typ demence‘

Müller ale má výhrady i vůči tomu, že zdravotní stav dvou mužů je příliš vážný na to, aby se účastnili trestního řízení.

„(Vajnar) přesně věděl, kdo byl v 80. letech náměstkem, kterého ministra, a jak byla organizovaná pohraniční stráž. To naznačuje, že není dezorientovaný,“ popsal. A doplnil, že nepopírá, že jeho myšlenkové pochody mohou být do určité míry zasažené nemocí, což podle něj ale samo o sobě neznamená, že by se řízení nemohl účastnit.

I státní zástupce v dokumentu připustil, že Vajnar uváděl „konkréta“. Nemění to ale podle něj nic na tom, že není schopen se obhajovat, protože trpí „smíšeným typem demence“. V usnesení se například píše, že má kvůli tomu „oslabený intelekt“ nebo „váznoucí schopnost abstrakce“.

„Jakmile byl obviněný při psychiatrickém vyšetření konfrontován s předmětem trestního řízení (...), dostal se pod tlak, který ho záhy velmi limitoval,“ uvedl Hackl. A doplnil, že další snaha o navázání komunikace skončila „fiaskem“.

„Pokud by se v trestním stíhání obviněných (...) za těchto podmínek pokračovalo, v podstatě by v něm obvinění figurovali jen jako objekty, nikoli plnoprávné procesní subjekty,“ vysvětlil v další části dokumentu Hackl.

Podle Müllera jsou pozůstalí nicméně pravomocným rozhodnutím státního zástupce zklamaní. A jelikož chce hájit jejich zájmy, rozhodl se, že podá ústavní stížnost. „Její podání ovšem nemá odkladný účinek a výsledek je samozřejmě nejistý,“ uvedl.

Kriminalisté zároveň ještě stíhají bývalého tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa Jana Fojtíka a hledají další osoby, které spoluzavinily smrt či zranění lidí při pokusu o překročení československé hranice.

Přečtěte si celé rozhodnutí o zastavení stíhání tří čelných představitelů komunistické strany:

Dominika Kubištová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme