Až devět let, propadnutí veškerého majetku, navrhl žalobce. Rath: Chtěl ze soudu udělat pitomce

David Rath v roli hejtmana nastavil korupční systém ve Středočeském kraji, řekl v závěrečné řeči státní zástupce Petr Jirát. Rathovi navrhl trest osm až devět let a propadnutí veškerého majetku. O expolitikově vině podle něj není pochyb, a to především díky odposlechům, které lze i přes názor vrchního soudu brát v potaz. Podle Ratha se tím státní zástupce snažil ze soudu udělat pitomce. Kdyby to šlo, navrhl by mu prý i doživotí v Jáchymově.

Praha (Aktualizováno: 12:10 20. 3. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

David Rath a státní zástupce Petr Jirát u Krajského soudu v Praze (foto z 20. 3. 2018) | Foto: Ondřej Deml | Zdroj: koláž iRozhlas.cz/ČTK

Ratha, někdejší ředitelku kladenské nemocnice Kateřinu Kottovou (dříve Pancovou) a jejího partnera, exposlance Petra Kotta, označil Jirát stejně jako v jeho první závěrečné řeči za středobody korupce ve Středočeském kraji. Stěžejní podle něj byla také administrátorka veřejných zakázek Lucia Novanská.

Rathův advokát: Neprokázalo se, že vzal úplatek. Jeho bytostným zájmem bylo budování kraje

Číst článek

'Nastavili korupční systém'

„Nastavili systém, kterým soustavně a plánovaně ovlivňovali průběh zadávacích řízení. Kottovi koordinovali a řídili trestnou činnost, sami se jí aktivně účastnili, a to se souhlasem Ratha. Jeho o všech ovlivněných zakázkách informovali a s ním je probírali,“ řekl u soudu státní zástupce. Kottovým navrhl stejné tresty jako exhejtmanovi.

Trojice údajně manipulovala stavebními a nemocničními zakázkami ve Středočeském kraji. Podle Jiráta to dělala následovně:

„Kottovi se souhlasem Ratha se vždy před vyhlášením konkrétního výběrového řízení dohodli, kterým uchazečům nabídnou výhodu, aby si sám jemu na míru stanovil rozsah veřejné zakázky, případně též technickou specifikaci, aby mohl uspět. Určený uchazeč znal limitní cenu zakázky, ale zároveň znal i nabídku ostatních uchazečů, kteří s ním jednali ve shodě a tvořili takzvané křoví.“

Jirát v hodinu a půl dlouhé promluvě rozebral jednotlivé tendry, kvůli nimž Rath a dalších deset obžalovaných skončili před soudem. Nezabíhal však do detailů, často odkazoval na svoji první závěrečnou řeč z roku 2015.

Obžaloba se týká například rekonstrukce zámku Buštěhrad na Kladensku, budovy gymnázia v Hostivici, nákupu vybavení do kladenského domova pro seniory nebo kolínské, mladoboleslavské či kladenské nemocnice.

Kromě odposlechů označil jako stěžejní důkazy výpověď spolupracující obviněné, stavařky Ivany Salačové, a dokumenty, které získala policie. Připomněl také krabici od vína naditou sedmi miliony korun, s níž detektivové Ratha zadrželi.

Nezákonné usnesení

Státní zástupce se věnoval také jednak usnesením Vrchního soudu v Praze, který škrtl odposlechy, jednak rozsudku Nejvyššího soudu, který je vrátil do hry. Usnesení vrchního soudu označil za „jednoznačně nezákonné“ a podle očekávání uvedl, že je nutné vycházet z verdiktu Nejvyššího soudu, a lze tak Ratha a další usvědčit.

Rath: Navrhl by mi Jáchymov

„Pokud by byly odposlechy použitelné, pak ani odvolací vrchní soud neměl o vině obžalovaných pochybnosti,“ zdůraznil státní zástupce. Podle Ratha se žalobce snažil ze soudu udělat "pitomce". "Ironizoval rozhodutí vrchního soudu, že to byla hloupost, pitomost," vysvětlit exhejtman.

Návrh tvrdého trestu ho prý nepřekvapil. „Kdyby byl trest doživotí v Jáchymově nebo trest smrti, tak by ho pan žalobce určitě navrhl,“ sdělil Rath novinářům. Na samém začátku úterního jednání chtěl namítnout podjatost státního zástupce. Soudce Robert Pacovský mu však řekl, že tak má učinit písemně.

Rathův advokát navrhl zproštění

Jeden z Rathových obhájců Roman Jelínek pak v závěrečné řeči navrhl expolitikovo zproštění. "Nebylo prokázáno, že by obdržel jakoukoliv neoprávněnou výhodu, že by věděl o jakékoliv manipulaci se zakázkami nebo že by se na ní vědomě podílel," argumentoval.

Senát Pacovského v červenci 2015 Rathovi uložil 8,5 roku vězení za přijímání úplatků v souvislosti s manipulováním veřejných zakázek v regionu. Verdikt následně loni v neveřejném zasedání zrušil odvolací vrchní soud kvůli použitým odposlechům a věc vrátil k novému projednání.

Letos se případ dostal k Nejvyššímu soudu, který naopak rozhodl o tom, že odposlechy lze použít jako důkaz.

Navrhované tresty v kauze Rath

David Rath (bývalý středočeský hejtman a vrcholný politik ČSSD): osm až devět let vězení, propadnutí majetku
Kateřina Kottová (lékařka, exšéfka kladenské nemocnice): osm až devět let vězení, propadnutí majetku
Petr Kott (lékař, exnáměstek krajských nemocnic, exposlanec): osm až devět let vězení, propadnutí majetku
Lucia Novanská (členka společnosti ML Compet, která organizovala zmanipulované soutěže): pět až šest let vězení, pokuta jeden milion korun
Ivana Salačová (podnikatelka ve stavebnictví, firma Fisa): tříletá podmínka, pokuta až milion korun
Pavel Drážďanský (manažer stavební firmy Konstruktiva Branko): pět let vězení, propadnutí více než dvou milionů korun
Tomáš Mladý (manažer stavební firmy Konstruktiva Branko): pět let vězení
Václav Kovanda (manažer stavební firmy Pohl): tříletá podmínka s odkladem na čtyři až pět let, pokuta 500.000 korun
Martin Jireš (manažer zdravotnické firmy Puro-Klima): pět až šest let vězení, propadnutí části majetku
Jindřich Řehák (jednatel zdravotnické firmy Hospimed): pět let vězení, pokuta milion korun
Jan Hájek (manažer zdravotnické firmy B. Braun Medical): tříletá podmínka, pokuta až 800.000 korun

Ondřej Golis, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme