Závětí v Česku přibývá. Lidé kromě peněz odkazují i nemovitosti, dědí také neziskové organizace a charity
Počet závětí v Česku letos zřejmě překoná dosavadní rekordy. Odhaduje to alespoň Notářská komora. Podle ní Češi od začátku roku do konce září sepsali skoro 18 tisíc závětí, což je asi o dva tisíce listin víc než loni. Poslední vůli lidé nejčastěji uzavírají právě na podzim, kdy do notářských kanceláří přicházejí tisíce lidí. Ne všichni ale mají dědice. Pokud tedy nesepíší závěť, jejich majetek po smrti propadá státu.
V domově klidného stáří v Žinkovech u Plzně žije asi stovka seniorů. Od letošního roku mají v areálu novou odpočinkovou zónu. Jak řekla Radiožurnálu ředitelka Sylva Hajšmanová, na její výstavbu použil domov peníze, které mu v závěti odkázala bývalá klientka.
Závětí v Česku přibývá. Lidé kromě peněz odkazují i nemovitosti, dědí také neziskové organizace a charity. Téma pro Zuzanu Švejdovou
„Chtěla, aby tyto prostředky byly využity pro ostatní klienty. My jsme z těchto peněz vybudovali zahradu, kde jsou lavičky, kašna, jsou zde cvičící stroje, takže klienti si zde můžou posedět, zacvičit. Zahradu jsme nechali i osázet – jsou zde květiny, stromy.“
Ze závěti domov získal skoro jeden milion korun. Právě starší lidé myslí na poslední vůli nejčastěji. Většinou chtějí předejít možným sporům v rodinách.
Kromě peněz lidé v závěti odkazují třeba nemovitosti nebo i sbírky uměleckých děl. Podle prezidenta Notářské komory Radima Neubauera ale dokument čím dál častěji sepisuje i mladá generace, která cestuje a často se snaží myslet na své partnery, nebo podnikatelé.
„A pak samozřejmě střední generace. Typicky lidé, kteří vstupují do druhého, třetího manželství a chtějí pořešit vztahy mezi dětmi v jednotlivých manželstvích,“ dodal pro Radiožurnál.
Co s domy a pozemky, které nikomu nepatří? Jejich počet se snížil, některým úřad našel nové vlastníky
Číst článek
Na podzim je zájem lidí největší. Notáři během těchto měsíců vyřídí více než 2000 závětí. Ty se automaticky ukládají do centrální evidence. V pozůstalostním řízení se pak majetek rozděluje podle přání zemřelého. Za práci si notáři účtují v souhrnu zhruba dvoutisícový poplatek.
„Skládá se z odměny za sepsání závěti, pak se platí za registraci závěti v centrální evidenci, což je velmi důležité, protože to garantuje člověku, že ať se přestěhuje kamkoliv a zemře kdekoliv, tak ta jeho závěť se objeví. U těch složitějších závětí je možnost navýšení odměny až na dvojnásobek,“ vysvětluje Radim Neubauer.
Závěť lidé mohou vlastnoručně sepsat i bez notáře. Kdo ji napíše na počítači, musí u toho mít nutně dva svědky, jinak je listina neplatná. Existuje i riziko, že pozůstalí na poslední vůli zapomenou nebo ji po zemřelém vůbec nenajdou. V takovém případě se pak majetek dělí podle zákona.
Někteří lidé ale žádné dědice nemají. Jejich majetek tak získá stát. Loni to byly movité i nemovité věci za víc než dvě stě milionů korun.
Pro notářské povolání už zřejmě nebude podmínkou české občanství. Změnu podpořila vláda
Číst článek
„Stát získal například obraz malíře Otakara Kubína v celkové ceně zhruba 350 tisíc korun. Dále třeba rakouskou šavli z roku 1861, autorská práva k dílu prozaika a překladatele Augustina Hajčíka nebo 113 kilogramů různého koření,“ odhalil Radiožurnálu mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Radek Ležatka.
Nemovitosti úřad nabízí k využití ostatním státním institucím. Některé dědictví, jako jsou třeba obrazy, pak podle Radima Ležatky přenechává muzeím.
„Jedná-li se o předměty, které mají historickou hodnotu, předáváme je zdarma galeriím nebo muzeím. Zachovalé vybavení domácnosti, elektroniku nebo vybavení pro sport předáváme dětským domovům, výchovným ústavům, státním lázním nebo nemocnicím,“ doplňuje.
Nevyužitý majetek pak úřad prodává prostřednictvím elektronické aukce nebo v dražbách. Získané peníze pak odvádí do státního rozpočtu.
