Novela KSČM o zdanění státních náhrad církvím míří do finále. Hlasovat se bude zřejmě v lednu

Sněmovna posunula do závěrečného schvalování předlohu poslanců KSČM o zdanění peněžitých náhrad, které dostávají církve od státu za majetek nevydaný v restitucích. Hlasování by se mohlo uskutečnit na schůzi, která začne ve druhé polovině ledna. Novela bude čelit ve sněmovním finále návrhu na zamítnutí, který podala TOP 09.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky | Foto: David W. Černý | Zdroj: Reuters

Zdanění náhrad patří k podmínkám komunistů pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Druhé čtení předlohy poslanci dokončili po více než pětihodinové debatě na dnešní mimořádné schůzi, jejíž konání podpořili ještě poslanci SPD. Předtím dolní komora třikrát druhé čtení nedokončila, i kvůli dlouhým projevům kritiků zdanění.

Sněmovna bude znovu jednat o zdanění církevních restitucí. KSČM sehnala dostatek podpisů

Číst článek

„Co bylo státem ukradeno, by mělo být navráceno,“ zdůraznil poslanec TOP 09 Dominik Feri, který se k návrhu na zamítnutí novely formálně přihlásil. Poslanec Marek Benda (ODS) chce posunout účinnost zdanění na 1. ledna 2021. Odpůrci tvrdí, že předloha KSČM je protiústavní. Proto chtějí, aby ji v případě přijetí mohl Ústavní soud posoudit ještě předtím, než na církve dopadne.

Zastánci zdanění argumentují zejména údajným nadhodnocením finančních náhrad daných zákonem o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi, jak byl schválen navzdory obstrukcím levice před šesti lety za vlády Petra Nečase (ODS). Tvrdí také, že zákon vytvořil v restitucích nerovnost, když ostatní restituční normy byly jen o zmírnění majetkových křivd, které vznikly za komunistické totality po roce 1948.

Nebudu hlasovat pro zdanění církevních restitucí, říká předseda Pirátů Ivan Bartoš

Číst článek

Stát by zdaněním mohl podle zdůvodnění KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím podle zákona a následně uzavřených smluv posílá.

Zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme