Dělá ostudu Česku, říká Petříček o Ondráčkově cestě na Donbas. Komunista tvrdí, že tam byl soukromě
Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček navštívil tento týden ukrajinský Donbas. Jeho cestu ve středu komentoval ministr Tomáš Petříček z ČSSD. „Dělá ostudu České republice. Na této cestě oficiálně ČR nezastupoval,“ napsal ministr na twitter. Jeho příjezd i přivítání zachytily kamery Doněcké lidové republiky (na videu v čase 10.30), kterou přitom neuznává žádný členský stát OSN. Záležitostí se bude ve čtvrtek zabývat zahraniční výbor sněmovny.
O své cestě na Donbas informoval poslanec Ondráček už v pondělí na svém facebooku. Ve středu se potom na twitteru objevilo video, které ho zachycuje při setkání s Denisem Pušilinem, nejvyšším představitelem Doněcké lidové republiky.
Červený koberec v neuznaném Doněcku. ‚Jak se cesta tvářila, mi je celkem jedno,‘ říká Ondráček
Číst článek
Podle ministra zahraničí Petříčka událost nebyla oficiální návštěvou. „Poslanec Ondráček dělá ostudu České republice. Na této cestě oficiálně ČR nezastupoval. Kromě videa s ‚úspěchem’ nevím, jaký byl cíl jeho cesty,“ reagoval ministr na twitteru.
Později dodal, že Ondráčkovou cestou se bude zabývat zahraniční výbor. Poslanci by ji měli probírat ve čtvrtek od 10.30 jako poslední bod svého jednání. „Další možnosti diskutuji a představím,“ podotkl na twitteru.
Setkání s Pušilinem serveru iROZHLAS.cz Ondráček potvrdil. „Byl jsem tam soukromě a jedním z cílů bylo předání dárků sirotkům, jejichž rodiče zabili Ukrajinci. O čem jsem jednal, je má soukromá věc,“ napsal Ondráček.
A později se na svém facebooku ohradil i proti slovům ministra zahraničí. „Podle ministra Petříčka dělám ostudu. Já tam do té válečné oblasti na vlastní nebezpečí přivezl hračky, omalovánky a pastelky dětským sirotkům a on tam posílá miliony korun pro fašistické neziskovky, armádní výstroj a zbraně, kterými jsou zabíjeni rodiče těchto dětí. Kdo z nás je větší padouch? Jděte se bodnou pane ministře!!“napsal.
Česko samozvané republiky proruských separatistů neuznává a trvá na tom, že jimi ovládaná území, stejně jako Ruskem anektovaný Krym, jsou nedílnou součástí Ukrajiny. A od Ondráčkovy cesty se tak oficiálně distancovalo i ministerstvo zahraničí.
„Ministerstvo zahraničních věcí neorganizovalo a neorganizuje žádné cesty českých delegací na dočasně okupovaná území Ukrajiny, ani neuznává tzv. ‚lidové republiky‘,“ uvedl Černínský palác.
Resort také upozornil, že ukrajinské předpisy zakazují vstup na území ovládaná separatisty bez speciálního povolení. „Cizí státní příslušníci a osoby bez státní příslušnosti, jež poruší pravidla pro vstup na dočasně okupované území Ukrajiny a jeho opuštění, ponesou odpovědnost, což znamená především pokutu a zákaz vstupu na území Ukrajiny. Porušovatelé pravidel se rovněž vystavují také riziku trestního stíhání,“ uvedlo ministerstvo.
Kritika od opozice
Server DNR Online uvedl, že kromě Ondráčka byla přítomna například ruská poslankyně Natalja Poklonská, prezident neuznaného státu Jižní Osetie, premiér separatistické republiky Abcházie a „moravský komunista Zdeněk Ondráček“. Příležitostí byly oslavy pětiletého výročí existence Doněcké lidové republiky.
Ondráčkovu návštěvu kritizují i sněmovní opoziční strany. „Poklonkovat vojenské přehlídce Moskvě, tvrdit o Doněcku, že se tam lidé mají skvěle a chtějí k Rusku, to by panu Ondráčkovi šlo. A jistě si to tam užil. Ale my na období komunismu nezapomínáme! Dělá ostudu ČR,“ uvedl na twitteru místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.
„Tohle se blíží vlastizradě. Ústavní činitel, který přísahal na zákony ČR, jedná v přímém rozporu se zahraniční politikou státu a v zájmu cizí moci,“ uvedl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Dodal, že událost ale nebude mít žádný dopad, protože se menšinová vláda ANO a ČSSD ve Sněmovně opírá o hlasy KSČM.
Konflikt na východní Ukrajině
Konflikt na východní Ukrajině vypukl před pěti lety, v dubnu 2014. Na jedné straně stojí separatisté podporovaní Ruskem, na druhé ukrajinská armáda.
Rozbuškou bojů na východě Ukrajiny byly události z 6. dubna 2014, kdy demonstrace proruských aktivistů přerostly v potyčky s policií a okupaci správních budov v několika městech Doněcké a Luhanské oblasti, jako například v Doněcku nebo Luhansku. Ty následně podpořila, ačkoli tajně, ruská armáda.
V oblastech, kde vypukl konflikt, národnostně převažují Rusové a převažujícím jazykem je zde ruština. Většina obyvatel těchto měst se v následných referendech podle proruských zdrojů vyslovila pro nezávislost. Kyjev i západní země označily plebiscity za nelegální.
Boje si dosud vyžádaly přes 13 tisíc obětí, z toho čtvrtinu tvoří civilisté, a asi 30 tisíc zraněných, z toho až 9 tisíc civilistů. Konflikt zasáhl do života více než pěti milionů lidí, své domovy muselo opustit přes 1,5 milionu lidí, z nich kolem 800 tisíc uprchlo do zahraničí, většinou do Ruska.
Podle mezinárodních organizací hájících lidská práva dochází na obou stranách konfliktu k mučení a vraždění civilistů.
Mezi oběťmi je i 298 mrtvých z malajsijského Boeingu 777, který se v červenci 2014 zřítil v oblasti kontrolované separatisty. Většina obětí byli Nizozemci. Letoun byl sestřelen protiletadlovou raketou. Mezinárodní tým vyšetřovatelů letos v září oznámil, že letadlo bylo sestřeleno ze země raketovým systémem Buk pocházejícím z Ruska.
Při řešení konfliktu je aktivní evropská diplomacie v čele s Německem a Francií. Největší nadějí byly dvě minské dohody, které měly nejprve zařídit příměří a poté kroky vedoucí ke konání voleb a řešení situace. Ty byly dohodnuty mezi tzv. normandskou čtyřkou, mezi kterou tvoří hlavy států Ruska, Ukrajiny, Německa a Francie.
Kromě toho jsou signatáři druhé minské dohody také Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) spolu s tzv. Luhanskou lidovou republikou a Doněckou lidovou republikou. OBSE má na Ukrajině také speciální monitorovací misi.
Předzvěstí války na Ukrajině bylo zastavení příprav podpisu asociační dohody s EU o ohlášení rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem ukrajinskou proruskou vládou v čele s prezidentem Viktorem Janykovyčem v listopadu 2013. Vzápětí vyšli prozápadně orientovaní Ukrajinci do ulic. Symbolem se stalo kyjevské Náměstí nezávislosti, zkráceně nazývané Majdan (což znamená náměstí).
