Šídlo k Ondráčkovi: Takových hlasování mnoho nepamatuji, při lednové volbě si budeme připomínat Palachův týden
Poslanci budou v lednu znovu rozhodovat o šéfovi sněmovní komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů. Hlasování o Zdeňkovi Ondráčkovi (KSČM) v úterý předseda dolní komory Radek Vondráček označil za neplatné. Situaci kolem volby v rozhovoru pro Radiožurnál popsal šéfreportér serveru Seznam Zprávy a politický komentátor Jindřich Šídlo.
Poslanec KSČM Zdeněk Ondráček zatím komisi pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů nepovede. Dolní komora ho sice v úterý ve druhém kole tajné volby navzdory kritice zvolila, část poslanců pak ale volbu zpochybnila. Volební komise podle nich špatně určila počet hlasů nutných ke zvolení, tedy kvorum. O šéfovi komise proto bude sněmovna znovu jednat 16. ledna 2018.
Můžete vysvětlit, co se v úterý večer ve sněmovně stalo?
Ono to nebylo jen večer, začalo to už mnohem dříve. Šlo o klasický, nebo možná ne úplně klasický, procedurální problém. Ve druhé volbě byl zvolen poslanec Ondráček na místo, na které kandidoval. Nicméně to hlasování bylo zpochybněno proto, že nebylo jasné, kolik hlasů vlastně bylo potřeba ke zvolení.
V případě, že by platilo to, co vyhlásila komise – že si lístky vyzvedlo 179 lidí, pak by 95 hlasů pro poslance Ondráčka stačilo. Pokud by to byl vyšší počet, pak by Ondráček neprošel. Takových hlasování ve sněmovně nepamatuji příliš mnoho, na druhou stranu zmatečných hlasování – jak se tomu poslaneckým žargonem říká - si z minulých let několik vybavuji.
Zmatečná volba Ondráčka
Poslanci v úterý po vleklých sporech zvolili komunistu Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu GIBS. V tajné volbě získal 95 ze 179 hlasů, ke zvolení mu jich stačila nadpoloviční většina, tedy 90. Část poslanců ale následně volbu kvůli nejasnosti s hlasovacími lístky zpochybnila. Vydaných lístků totiž mělo být 191, Ondráček by tak ke zvolení potřeboval 96 hlasů, které nezískal. Sněmovna bude znovu hlasovat 16. ledna, kdy si Česko bude připomínat výročí Palachova týdne, protestů proti komunistickému režimu.
Takže teď je skoro měsíc na to, aby se hnutí ANO, na němž záleží, jestli bude poslanec Ondráček na dané místo zvolen, rozmyslelo, zda-li to za to stojí, nebo ne.
Na kolik mohly být zmatky při hlasování součástí nějaké taktiky?
To se mi upřímně řečeno moc nezdá. Spíš mi to tak trochu připomíná zmatek. Jisté ale je, že nakonec sněmovna bude muset říct jasné slovo. Termín, který je teď určen, tedy ta schůze 16. ledna, je velmi exponovaný. Zaprvé je to týden po hlasování o důvěře vládě Andreje Babiše – a komunisté již včera říkali, že to hlasování o poslanci Ondráčkovi bude dost souviset, jak se oni k vládě postaví. Byť je pravda, že by pouhá podpora nebo tolerance komunistů k podpoře vládě Andreje Babiše (premiér a předseda ANO, pozn. red.) nestačí.
Bude to také dva dny po prezidentské volbě, což pravděpodobně bude mít vliv na veřejné mínění. A na nálady ve společnosti v tu dobu. A pak je to, myslím docela hezké výročí - 29 let od pondělí 16. ledna 1989 - kdy v Praze naplno vypuknul Palachův týden, tedy protikomunistické demonstrace, které se táhly celým lednovým týdnem 89‘ a poslanec Ondráček se jich účastnil. Nikoliv na straně demonstrujících, ale na straně zasahujících bezpečnostních složek.
Jak velkou roli hrálo, že je volba tajná? Je to vůbec v pořádku?
Myslím, že v principu ano. Že personální volby byly ve sněmovně vždy tajné. Snad s výjimkou volby prezidenta republiky 2008 a nebyl to pěkný pohled. Myslím, že ten princip, který tam je 25 let, by měl zůstat zachován. Bez ohledu na to, jestli jde o poslance Ondráčka nebo kohokoliv jiného.
Spory kvůli Ondráčkovi
Ondráčkova nominace vzbudila mezi poslanci spory. Kritici poukazovali na to, že v roce 1989 zasahoval jako policista proti protirežimním demonstracím.
První místopředseda hnutí STAN Vít Rakušan ještě před prvním kolem volby zdůraznil, že nezpochybňuje Ondráčkovu odbornou erudici. Předsedou komise by ale podle něj neměl být člověk, který „vystupoval v roce 1989 s obuškem v ruce proti demonstrantům".
„Od pana Ondráčka jsme neslyšeli jedinkrát jakoukoli větu o tom, že to považoval za životní chybu a že ho to mrzí. Že prostě není rozumné mlátit lidi obuškem v době, kdy tady vládne totalita," prohlásil již dříve Rakušan.
Ondráčka odmítla minulý týden podpořit také ČSSD. „Podporovat někoho, kdo se v rámci Palachova týdne podílel na potírání demonstrací, by nebylo úplně rozumné. Je to určitě v rozporu s demokratickými principy po roce 1989," řekl tehdy předseda poslaneckého klubu sociální demokracie Jan Chvojka.
„„Jsem proti nominaci pana Zdeňka Ondráčka na pozici šéfa sněmovní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů. Žádali jsme KSČM, aby vybrala jiného kandidáta.““
Andrej Babiš (premiér a šéf ANO)
Hnutí ANO požádalo komunisty minulý týden o zvážení nominace v reakci na výzvu prezidentského kandidáta Michala Horáčka.
Komunisté ale na Ondráčkovi v čele komise pro kontrolu činnosti GIBS trvali. „Nemáme důvod ho stahovat," uvedl předseda komunistické frakce Pavel Kováčik k možnosti, že by Ondráčka mohla nahradit přijatelnějším kandidátem.
„My jsme nikdy nikoho nekádrovali a žádáme, aby nám také nikdo nikoho nekádroval. My jsme pana Ondráčka nominovali po zralé úvaze, on totiž mimo jiné má také nejvyšší stupeň prověření na přísně tajné a podle mého soudu není vhodnější kandidát v celé Poslanecké sněmovně,“ řekl před časem Kováčik Radiožurnálu.
