Zdravotní pojišťovny šetří. Do lázní posílají méně lidí

Zdravotní pojišťovny posílají do lázní asi o patnáct procent méně pacientů. Vyplývá to z údajů Svazu léčebných lázní za rok 2011. Přičítá se to šetření ve zdravotnictví a tomu, že ministerstvo chce od jara lázeňskou péči omezit.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kolonáda, Karlovy Vary | Foto: Filip Jandourek

Jet opakovaně do lázní na náklady zdravotní pojišťovny třeba s artrózou, to je už teď minulost. Pojišťovny posílají také méně pacientů s nemocemi srdce a cév, pohybového aparátu a endokrinního systému, nejvíce s cukrovkou.

„Nejvíce zasaženými skupinami byly diagnózy spojené s obtížemi pohybového aparátu a kardiologické diagnózy,“ říká prezident Svazu léčebných lázní Eduard Bláha.

Přehrát

00:00 / 00:00

O změnách v lázeňské péči mluvil na Radiožurnálu prezident Svazu léčebných lázní Eduard Bláha

Třeba lázně Velichovky na Královéhradecku se specializují na léčení pohybového ústrojí. Ze 70 procent jsou závislé na pacientech, které jim pošlou pojišťovny. Za loňský rok hlásí skoro čtvrtinový propad. Jejich ředitel Michal Voráček Radiožurnálu řekl, že kvůli tomu museli dokonce odmítnout dotaci, kterou získali na rekonstrukci svého hlavního léčebného pavilonu - Masarykova domu:

„Ta rekonstrukce měla rozpočet okolo 110 milionů korun. Po dvouletém úsilí se nám podařilo z regionálního operačního programu Severovýchod získat dotaci ve výši 50 procent. Museli bychom si dalších 50 procent půjčit z jiných zdrojů. Ovšem rizika, že do budoucna nebudeme kvůli tomuto vývoji schopni závazek splatit, byla tak vysoká, že jsme dotaci odmítli a stavbu jsme nezahájili.“

Propad zažily také třeba lázně Bohdaneč, Hodonín nebo Poděbrady.Patnáctiprocentní úbytek hostů podle Bláhy nemůže lázně zlikvidovat, přináší s sebou ale celou řadu problémů. Dotkl se také snižování zaměstnanosti v regionech.

„Bojíme se ale ještě většího utahování opasků, pokud dojde ke změně takzvaného indikačního seznamu, což připravuje ministerstvo,“ pokračuje Bláha.

Příspěvková péče lázně nespasí

Do lázní přijíždí aspoň víc pacientů na takzvanou příspěvkovou péči, tedy když pojišťovna uhradí procedury, ale pacient si zaplatí ubytování a stravu.

„Toto nicméně úbytek komplexní péče lázním v žádném případě nekompenzuje. Zhruba 95 procent péče je komplexní a pět procent je příspěvková. Když tedy vypadne 15 procent komplexní a je to kompenzováno desetiprocentním růstem příspěvkové, tak to nestačí,“ vysvětluje Bláha.

„Obtíže pacientů, kteří chtějí do lázní na pojišťovnu, musejí především splňovat kritéria současného indikačního seznamu. O tom by se měli poradit se svým lékařem. Řada lékařů je dnes ale těmi informacemi dezorientovaná a proto bych lidem doporučil, aby se obrátili na své lázně, které jsou na tom samozřejmě životně závislé a systém velmi dobře monitorují. Pacientovy tam dobře poradí, na koho by se měli obrátit, zda mají či nemají na lázně teoreticky nárok,“ doporučuje Bláha a dodává:

„Pak bych doporučil pokusit se stihnout lázně ještě nyní, než dojde k oněm připravovaným změnám, protože ty přinesou u řady diagnóz omezení nároků.“

VZP nesouhlasí

Všeobecná zdravotní pojišťovna ale dala od ledna do listopadu za lázně přes 1,6 miliardy korun. Jiří Rod z této největší pojišťovny říká, že jejich revizní lékaři nejsou ve schvalování návrhů o moc přísnější než dřív:

„Já si nemyslím, že by to byl pokles, protože ta částka je poměrně vysoká. I za ten poslední měsíc, za prosinec, se to v podstatě může vyhoupnout o mnoho desítek milionů nahoru. Takže ta částka bude srovnatelná minimálně s rokem 2010.“

Lenka Jansová, Jan Piroch, Marína Dvořáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme