Zdravotnické odbory: Kvůli novele se zúží rozsah péče
Už příští rok by měli mít pacienti v Česku nárok vybrat si, jestli chtějí bezplatnou, ale základní péči, nebo zda si připlatí na lepší ošetření. S novelou ale nesouhlasí například Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče. Novelu předkládá ministerstvo zdravotnictví.
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče proti novele zákona protestuje. "Novela nebude vymezovat standard a nadstandard. Hovoří o tom, že pacient dostane péči, která je v rámci ekonomických možností zdravotního pojištění. Takto široce vymezená definice neupravuje vůbec nic. Navíc definici si má vykládat zdravotnické zařízení. Nelíbí se nám, že by se měl zúžit současný rozsah zdravotní péče, na který jsou pacientu zvyklí, a připlácet to, co je dnes naprosto běžné,“ říká Dagmar Žitníková, místopředsedkyně Svazu.
Poslechněte si debatu mezi viceprezidentem České lékařské komory MUDr. Zdeňkem Mrozkem a Dagmar Žitníkovou, místopředsedkyní Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
Podle MUDr. Zdeňka Mrozka se Česká lékařská komora, jejíž je viceprezidentem, snaží spolupracovat s ministerstvem zdravotnictví a také sama pracovat na tom, aby byla vymezena pravidla pro používání. „Neužívali bychom ale slovo standard, protože vytváření standardu je velice náročná práce. Bavíme se o základní hrazené péči a určité nehrazené nadstavbě,“ domnívá se.
Jak dodává, bodový seznam výkonů určuje, co pojišťovny proplácí, a výkony jsou zde přesně definovány. „K pacientům se naopak dostanou metody, které jim dosud lékaři nemohli nabídnout.“
Dagmar Žitníková tvrdí, že odbory neodmítají připojištění, ani by jim nevadilo, kdyby se pacient mohl připojistit na operace, které například korigují vadu jako krátkozrakost či dalekozrakost. „Nebo bílou plombu. Ale základní stomatologické ošetření by mělo být hrazeno. Hlavně prevence, která je vždy levnější než samotná léčba,“ míní místopředsedkyně Svazu.
Různé pojišťovny, různé zpoplatnění
„Oslovili jsme odborné společnosti, aby se k tomu vyjádřily. Bude to náročný proces, ale kontinuální, protože léčebné metody se neustále vyvíjejí. Například metody, o jejichž účinnosti nemáme spolehlivá data, by mohlY být vyňaty z veřejného zdravotního pojištění,“ vysvětluje Mrozek.
Dagmar Žitníková však vyslovuje obavu, že různé pojišťovny budou postupovat různě. Navíc dodává: „Ve veřejném zdravotním pojištění dnes chybí finance. Cesta je pouze jedna – buď by se muselo zvýšit zdravotní pojištění a úhrada za státní pojištěnce, nebo si to pacient zaplatí sám. Současná vláda zvolila druhou cestu ve formě připojištění.“
Onkologové dnes vyzvali onkologické pacienty, kteří potřebují biologickou léčbu, aby si zajistili u Všeobecné zdravotní pojišťovny její proplacení. „Tento problém uzrává již delší dobu. Všichni platíme do zdravotního pojištění sedm procent našeho hrubého domácího produktu. Obvyklá suma z Evropské Unie je kolem devíti až deseti procent. Tedy dáváme poměrně málo. Za tyto peníze buď budeme poskytovat péči, která zachraňuje zdraví a život, nebo peníze navýšíme a v nemocnicích bude určitý nadstandard. Je otázka, jestli peníze navýšíme ze soukromých zdrojů, nebo z veřejného pojištění,“ myslí si MUDr. Mrozek.
Více o obavách lékařů také zde.
"Usilovat by se mělo o co nejrychlejší uzdravení"
„V Evropě je to různé,“ oponuje Žitníková. „Někde si pacienti připlácejí, někde je rozsah péče definovaný přímo a pacienti ji dostávají bez připojištění. Biologická léčba je pro mnoho z nich poslední nadějí, spousta lidí by si ji nemohla zaplatit.“
Podle místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče by léčba by měla vést k tomu, aby byl pacient co nejdříve zdravý a aby se co nejdříve vrátil do práce. „Tento princip se začíná v současnosti popírat a postupujeme obráceným směrem,“ domnívá se.
S podobnými návrhy novely zákona, která je v současnosti aktuálním tématem, přišel svého času předchůdce současného ministra zdravotnictví, občanský demokrat, Tomáš Julínek. Tehdy ale neuspěl.
