V Česku pracuje přes 3200 lékařů ze zahraničí. Nejvíc jich pochází ze Slovenska a Ukrajiny

V České republice pracuje přes 3200 doktorů, kteří vystudovali v zahraničí. Vyplývá to z nových dat, která pro Radiožurnál zpracovala Česká lékařská komora (ČLK). Nejčastěji mají tito lékaři diplom ze Slovenska, Ukrajiny nebo Ruska. Následuje Polsko a Bělorusko. Podle Michala Sojky z České lékařské komory je to příbuzností jazyků a někdy špatným stavem zdravotnictví v těchto zemích.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

U takzvané aprobační zkoušky musí lékaři s diplomem ze zahraničí prokázat také znalost češtiny. Ilustrační foto | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Pro nás by bylo výhodou, když už sem jdou, aby se naučili česky a aby tady zůstali. Abychom se nestali přestupní stanicí, odkud záhy odejdou do Německa nebo do Rakouska,“ říká Sojka Radiožurnálu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou reportáž

U takzvané aprobační zkoušky musí lékaři s diplomem ze zahraničí prokázat také znalost češtiny, jak připomíná Jan Brodský z ministerstva zdravotnictví.

„I přesto, že dostatečná jazyková vybavenost je jednou z individuálních záležitostí každého uchazeče, ministerstvo zdravotnictví přes svou přímo řízenou organizaci Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví realizuje přípravné kurzy k aprobačním zkouškám, v jejichž rámci nabízí i kurzy zabývající se českou odbornou terminologií. Tyto kurzy jsou svým obsahem zaměřeny tak, aby zahraniční lékaři po jejich absolvování měli dostatečné znalosti českého jazyka nutné pro úspěšné složení aprobační zkoušky,“ popisuje.

Část zahraničních lékařů pracuje v Česku bez aprobační zkoušky, odhalila kontrola ministerstva

Číst článek

Podle ČLK průběžně rostl za posledních asi dvacet let počet slovenských lékařů v Česku. Teď vývoj stagnuje, protože se na Slovensku zlepšují podmínky ve zdravotnictví.

V České republice v současné době pracuje skoro 2800 slovenských doktorů. Jiný trend ale platí pro jiné země. Odborníci do Česka přichází například z Řecka či Kypru.

Rozdíly mezi zeměmi

Radiožurnál navštívil kyperského kardiologa Andrease Afxentioua. S pracovními podmínkami je - ve srovnání s Kyprem - spokojený. Podle něj totiž kyperský lékař musí být v podstatě čtyřiadvacet hodin denně v pohotovosti.

„Když má pacient problém ve dvě hodiny v noci, má arytmii nebo bolesti na hrudníku, doktor mu nemůže říct, aby se stavil zítra, nebo šel do nemocnice. Tam soukromá medicína funguje tak, že pacient, kdykoliv má problém, zavolá vám a vy mu telefon zvednete,“ popisuje lékař.

Andreas Afxentiou říká, že v ordinaci odpoledne skončí a může se věnovat rodině. Je mu 34 let a v Česku žije 15 let. Pochází z lékařské rodiny. Jeho otec vystudoval medicínu v bývalém Československu, byl gynekolog a měl nemocnici na Kypru. Andreas dodává, že diplom z Česka má na Kypru velkou cenu.

„Člověk, který tady skončí medicínu, a vrátí se na Kypr nebo do Řecka, toho berou jako odborníka, který má vynikající znalosti. Předtím jsme posílali třeba pět až 15 studentů ročně, teď ale máme mnohem více zájemců. Posíláme 35 až 45 studentů ročně,“ říká.

Lenka Jansová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme