Ze zákona zřejmě vypadne věkový limit pro velvyslance

Velvyslanci zřejmě budou moci zůstat ve službě i potom, co překročí hranici 70 let věku. Sněmovna to dnes schválila v novele služebního zákona, která zahrnuje širší úpravy zahraniční služby. Novinka se pravděpodobně nebude vztahovat na velvyslankyně v Sýrii Evu Filipi a na Slovensku Livii Klausovou, protože patrně nebude účinná včas. Předloha ještě zamíří k posouzení do Senátu.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

české velvyslanectví v Bratislavě

české velvyslanectví v Bratislavě | Foto: Ľubomír Smatana | Zdroj: Český rozhlas

Věkový limit stanoví současné znění služebního zákona, který naplno funguje od července. Změna spočívá v tom, že diplomaté, kteří dovrší věk 70 let ve funkčním období, budou moci misi dokončit. Úprava, kterou prosazuje prezident Miloš Zeman kvůli Filipi, ale nebude platit zpětně.

Filipi i Klausová by ve funkci měly skončit s letošním rokem, velvyslance ale jmenuje a odvolává prezident. Ministerstvo zahraničí proto bude muset záležitost vyřešit zřejmě jiným způsobem, mluví se například o dohodě o pracovní činnosti.

Vládní předloha upravuje například výběrová řízení a práci diplomatů po jejich návratu ze zahraniční mise. V cizině by mohli být zaměstnáni partneři diplomatů, kteří je na misi doprovázejí, a Češi dlouhodobě pobývající v zahraničí.

Teď služební zákon neumožňuje zaměstnávání rodinných příslušníků kvůli střetu zájmů. Sněmovní úprava předlohy navíc stanoví, že velvyslaneckou pozici bude možné obsadit bez toho, že by kandidát musel být ve služebním poměru na ministerstvu zahraničí.

Velvyslankyně ČR na Slovensku Livia Klausová | Foto: Filip Jandourek

Novela má podle ministerstva zahraničí zajistit pokračování možnosti rotace diplomatů. Zaměstnávání jejich partnerů v zahraniční misi by uspořilo asi 80 milionů korun. Kdyby nebyla omezena nutnost konání výběrových řízení na některá místa, mohlo by to prý paralyzovat činnost ministerstva.

Sněmovna navíc schválila návrh Jeronýma Tejce (ČSSD) ohledně osobních příplatků, jenž by ministerstvu ušetřil v nákladech na zahraniční službu dalších asi 350 milionů korun.

Sněmovna ve vládní verzi změnila ustanovení, podle kterého by zaměstnanci ministerstva zahraničí a ministerstva obrany mohli být vysláni do ciziny i bez svého souhlasu. Místo jednoho roku to bude půlrok s dalšími podmínkami, například jen jednou za pět let.

Poslanci nepřijali návrh Jany Pastuchové (ANO) na prodloužení této doby na devět let. Z možnosti vyslání do ciziny bez souhlasu ale budou podle návrhu Ladislava Velebného (ČSSD) vyloučeny těhotné ženy nebo lidi pečující o dítě.

ministerstvo zahraničních věcí | Foto: Marián Vojtek

Novela stanoví, že ministerstvo zahraničí nebude muset vypisovat výběrové řízení na pozici uvolněnou po odjezdu diplomata na zahraničí misi. Podle nynějšího znění zákona je to nutné.

Změna nařízení se má týkat jen případů, kdy nejde o vedoucího pracovníka. Státní zaměstnanec bude moci být po návratu ze zahraničí zařazen na volné služební místo, a to až na dva roky.

Novela také počítá s tím, že vedoucí pracovníci, kteří opustí svoje posty kvůli zahraniční misi, se ještě tři roky po návratu budou moci hlásit o místa ve státní správě, jako kdyby ve funkci nepřestali pracovat.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme