Lávky na železničním mostu v Praze budou zavřené dva roky. Pracovat se tam bude jen pár měsíců, říká expert

V polovině loňského prosince Technická správa komunikací na dva roky uzavřela lávky pro pěší na pražském železničním mostě, jenž spojuje Smíchov a Výtoň. Podle Pavla Ryjáčka z Katedry ocelových a dřevěných konstrukcí ČVUT v Praze ale samotná rekonstrukce potrvá pouze několik měsíců. „Jsou tam inženýrské sítě, které je možné odstavit jen v letním období,“ řekl serveru iROZHLAS.cz.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Přes pražský železniční most už nepřejdete. Praha v pátek uzavřela lávky, které vedou z obou stran kolejí, protože jsou v havarijním stav.

Železniční most v Praze, který spojuje Smíchov a Výtoň | Zdroj: Wikimedia Commons

Vy jste na železničním mostě, který spojuje pražský Smíchov s Výtoní, dělal nějaké kontroly. Je to tak?
Prováděli jsme statickou a dynamickou ověřovací zkoušku, která sloužila pro ladění nebo validaci výpočetního modelu. Dělali jsme to pro SUDOP (firma, která se zabývá dopravní infrastrukturou – pozn. red.), který v současné době zpracovává přepočet a studii tohoto mostu a mostního objektu. Měřili jsme staticky a dynamicky chování tohoto mostu.

Nejen Libeňský most. Podívejte se na mapu 25 nejohroženějších mostů metropole

Číst článek

Jaký je jeho současný technický stav?
Na základě výsledků té zkoušky nedokážeme úplně říct, jestli stav je, nebo není dobrý. K tomu je potřeba právě ten výpočetní model a podrobný korozní a diagnostický průzkum. Ten jsme nedělali, to si zajišťoval SUDOP vlastními silami. Takže tohle porovnání bohužel nemám.

Nicméně na tom mostě jsme samozřejmě byli. Konstrukce vykazuje celou řadu poruch korozního charakteru. Korozní poškození se nacházejí ve velké míře na hlavní nosné konstrukci, na příhradových nosnících a zejména ve spodní části, kde se hromadí nečistoty. Na nich se hromadí voda, vlhkost a ta samozřejmě způsobuje korozi.

Takže jsou tam místa, kde některé prvky jsou zcela zkorodované nebo některé části průřezů jsou překorodované. Takže je tam řada korozních poruch. Řekl bych, že možná nejhorší jsou lávky pro pěší, kde jsou ty prvky poměrně subtilní, a došlo k velké korozi.

Podle vás je tedy v pořádku, že došlo k jejich uzavření?
Lávky jsme nekontrolovali, ani nebyly předmětem našeho měření. Takže jenom na pár místech, co jsem viděl. A to, co jsem viděl, nebylo v dobrém stavu. Myslím si, že uzavření je rozumné. Samozřejmě nemůžeme říct, že by tam lávky nevydržely třeba několik let, ale riziko tam skutečně existovalo a asi TSK (Technická správa komunikací – pozn. red.) postupovalo přiměřeně vzhledem ke stavu lávek.

Chodci už přes pražský železniční most nepřejdou. Dělníci zahájili jeho opravu

Číst článek

Jak je možné, že po tom mostě stále jezdí vlaky, které jsou nesrovnatelně těžší?
Lávky jsou jinou částí mostu. To znamená, že lávky jsou v horším stavu. Prší na ně, byla tam řada poruch, ale ta vnitřní nebo střední část mostu, kde jezdí vlaky - ta mostovka -, tak tam nejsou tak zásadní poruchy, které by nutily správce most uzavřít.

Samozřejmě je tam koroze, řada prvků hlavního nosníku je zkorodovaná, ale není to ve stavu, kdy by to vyžadovalo okamžité uzavření mostu. A most je zatím únosný nebo přechodný pro zatížení osobních vlaků, které tam jezdí.

Oprava lávek má podle vyjádření TSK trvat dva roky. Je to podle vás přiměřená doba na opravu?
Pokud mám informace, nejde o to, že by se dva roky v kuse lávky opravovaly. Jde spíš o to, že jsou tam různé inženýrské sítě, které je možno odstavit v letním období, protože je na to napojeno vytápění domácností. A ta odstávka má nějaký časově omezený interval - o prázdninách nějaký měsíc, dva. A teprve v tomto krátkém období je možno lávky opravit.

Téměř 90 mostů 'na spadnutí'. Podívejte se, kde v Česku jsou ty v nejhorším stavu

Číst článek

To znamená, že za měsíc, dva se opraví určitá část lávek, třeba jedna strana. A pak je potřeba čekat na další odstávku, než bude možné opravit zbytek. To je jedna z limitních podmínek. Kdyby tam žádné sítě nebyly, tak si myslím, že by to mohlo proběhnout daleko rychleji.

Proč podle vás došlo k uzavření lávek na železničním mostě až po zřícení trojské lávky?
To je možná otázka na TSK. Ty lávky byly ve velmi špatném stavu a přeci jenom trojská lávka iniciovala další prohlídky a kontroly.

Tři místo dvou kolejí

Jako člověk, který se podobnými mostními konstrukcemi zabývá, vnímáte, že se po pádu trojské lávky zvýšil zájem o tento druh staveb?
Určitě. Myslím si, že to bylo pro řadu lidí velké překvapení a určitá výstraha, že by se péče o mosty neměla zanedbávat a že je potřeba jim věnovat péči ve smyslu prohlídek, kontrol a přípravy oprav a rekonstrukcí. A určitě to bylo varování pro celou řadu správců nejenom v Praze, ale obecně v celé České republice.

Náklady na údržbu pražských mostů loni klesly o miliony. Tři lávky jsou v havarijním stavu

Číst článek

Často se mluví o tom, že by mohlo dojít k nějakým změnám, co se týče vyšehradského železničního mostu. Zaznamenal jsem diskuse o jeho zvýšení, omezení dopravy, snížení počtu kolejí na jednu, postavení nového mostu hned vedle tohoto a tak dále. Mnoha lidem vadí, že by podobné úpravy zničily současnou siluetu a historickou hodnotu železničního mostu. Co si o tom myslíte? Je něco takového potřeba?
Pokud vím, tak se uvažuje o změně této trati na tříkolejnou, což vyvolává celou řadu problémů nejenom na mostu. Je to velmi složitý uzel: je tam železniční trať, je tam tramvajová trať, která ji kříží, která má malou podjezdnou výšku, je tam silnice, v okolí jsou domy, je to součást siluety Prahy, má to velkou historickou hodnotu, je to kulturní památka.

Takže je tam spoustu zájmů nebo problémů, které se nakupily v jednom místě. Takže rozhodnout - či vybrat optimální variantu - je velmi obtížný úkol.

Karlův most čeká oprava oblouků, kontrolovat se bude 22 tisíc článků. Potrvá to dvacet let

Číst článek

Určitě je možné nějakým způsobem stávající konstrukci opravit. Otázkou je, za jaké náklady a s jakým zásahem do provozu. Je asi možné postavit novou konstrukci, která bude mít pro cestujícího vyšší kvalitu, ale na druhou stranu ztrácíme určitou historickou hodnotu, a teď je to asi na tom, aby se všechny plusy a minusy jednotlivých řešení daly vedle sebe a porovnalo se, co je optimálnější.

Těch variant byla celá řada, spousta studií byla provedena - od zachování mostu po nový most, nový most různých typů, dvoupatrový most nebo nová konstrukce. A myslím si, že ještě hodně variant bude zpracováno.

Ale reálně to nevypadá, že by se něco z toho začalo realizovat v horizontu několika let...
Abych řekl pravdu, nemyslím si, že by to šlo nějak zásadně rychle. Koneckonců - když se podíváme obecně po Praze nebo i v Čechách, jak dlouho trvá příprava staveb...

Stačí se podívat na Libeňský most, kde je to možná už přes 10 let, co se řeší, co s tou konstrukcí bude. Takže si nedělám iluze, že by se během půl roku něco rozhodlo a začala nějaká příprava. To bude mít dlouhé trvání, bude tam celá řada problémů, projednávání různých stran a hledání nějakého kompromisu. To nebude jednoduché a nebude to podle mě rychlé.

Petr Jadrný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme