Zeman míří s podnikateli do Ázerbájdžánu. Není to svobodná země, upozorňují nevládní organizace
Prezident Miloš Zeman odlétá na třídenní návštěvu Ázerbájdžánu. Doprovázet ho bude asi 50 zástupců českých firem. Během návštěvy se Zeman setká i se svým ázerbájdžánským protějškem Ilhamem Alijevem. Toho kritici obviňují, že zneužívá veřejné zdroje pro svou vlastní rodinu a že tvrdě trestá své odpůrce. Kenan Alijev z Rádia Svobodná Evropa proto doufá, že český prezident kromě obchodu nezapomene ani na lidská práva.
„Ázerbájdžán je demokracie, aspoň tomu věří prezident Alijev a jeho lidé,“ říká ironicky Kenan Alijev, bývalý šéf ázerbájdžánské sekce Rádia Svobodná Evropa v Praze. Byl to on, kdo kdysi přivedl do redakce Chadídžu Ismailovou - investigativní novinářku, kterou začátkem září soud v Baku poslal na sedm a půl roku do vězení. Oficiálně za daňové úniky.
„Pracovala na citlivých tématech korupce v nejvyšších patrech politiky, včetně rodiny prezidenta Alijeva. Ukázala na obchody Alijevova klanu, o kterých veřejnost neměla ani tušení. Nemyslím si ale, že to Chadídžu umlčí. To, že ji poslali do vězení, neukazuje, jak je vláda silná, ale naopak jak je slabá,“ upozorňuje Kenan Alijev.
Zástupci 50 firem poletí s prezidentem Zemanem do Ázerbájdžánu. Mají zájem o zakázky v Baku, kde se mohutně staví. Nevládní organizace ale připomínají, že to není svobodná země
Případ novinářky Ismailové vzbudil velkou pozornost a kritiku v zahraničí. Není ale sama. Podle Kenana Alijeva je momentálně v Ázerbájdžánu až 150 takzvaných vězňů svědomí, včetně novinářů, blogerů nebo aktivistů.
„Ázerbájdžán je každým dnem méně svobodný a o krok blíž diktatuře. V zemi přestala působit zahraniční média, Hlas Ameriky, BBC nebo Svobodná Evropa. Vláda kontroluje tisk i elektronická média. Parlament funguje jenom jako formální hlasovací stroj plný lidí blízkých prezidentu Alijevovi,“ popisuje novinář.
Nepotismus jako znak vlády nejen současného prezidenta Ilhama, ale i jeho otce Hejdara Alijeva potvrzuje i orientalista Slavomír Horák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Je to i případ ženy Ilahama Alijeva, která skrze své takzvané humanitární fondy propírá nejrůznějším způsobem peníze, které přicházejí z různých korporací hierarchie ázerbájdžánské politiky a ekonomiky. Také jeho dcery mají dnes poměrně velké bohatství,“ popisuje.
Příjmy z těžby ropy a zemního plynu
Rodina Ilhama Alijeva vládne v Ázerbájdžánu už desítky let. Pevně držet kormidlo pomáhají hlavě státu příjmy z těžby ropy a zemního plynu.
„Každopádně ropa umožnila v Ázerbájdžánu poměrně zásadní stabilizaci, nakrmení neformálních struktur tak, aby víceméně všichni byli spokojeni. Příjmy z ropy byly donedávna dostatečné k tomu, aby bylo možné z nich financovat jak nejrůznější oligarchické či jiné neformální struktury, tak zároveň i určitý rozvoj země,“ vysvětluje Horák.
Za peníze získané těžbou ropy si tak Alijev zajistil přízeň veřejnosti třeba investicemi do infrastruktury.
Právě stavební boom v metropoli Baku, včetně budování metra, láká i české firmy. Zástupci asi 50 z nich poletí do Ázerbájdžánu s prezidentem Zemanem. Kenan Alijev z Rádia Svobodná Evropa ale doufá, že Miloš Zeman kromě obchodu nezapomene ani na lidská práva.
