Zeman stále považuje odchod z Afghánistánu za chybu. ‚Je třeba ji napravit,‘ tvrdí

Prezident Miloš Zeman je proti stažení spojeneckých vojsk z Afghánistánu. Je podle něho třeba chybu napravit, než se vymstí. Zeman to uvedl ve zdravici, kterou na úterní konferenci „Naše bezpečnost není samozřejmost“ konané na Pražském hradě přečetl ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák. Prezident také podpořil růst armádního rozpočtu.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Miloš Zeman

Prezident Miloš Zeman | Foto: MICHAL RŮŽIČKA / MAFRA | Zdroj: Profimedia

Negativně se ke stažení vojáků z Afghánistánu postavili i premiér Andrej Babiš (ANO), ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) a ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). 

Prezident připomněl, že o Afghánistánu nedávno jednal summit Severoatlantické aliance. Spojenci se chtějí ze země stáhnout do poloviny září. „Já osobně to stále považuju za chybu, kterou musíme napravit dříve, než se nám vymstí,“ uvedl prezident. „Odchod vojsk ale rozhodně neznamená opuštění politického bojiště. Naše angažmá v zemi, včetně ztráty lidských životů, mělo smysl,“ poznamenal.

Spojenci by proto podle Zemana neměli dopustit, aby se z Afghánistánu opět stalo útočiště teroristických skupin. To podle něj reálně hrozí, když se uváží poslední vývoj v zemi.

‚Tálibán se nám pomstí.‘ Se stahováním západních sil z Afghánistánu sílí strach a přibývá útoků i obětí

Číst článek

S koncem spojenců v Afghánistánu nesouhlasí ani zástupci české vlády. Podle Babiše má stejný názor více evropských politiků. „I když se ze země nyní stahujeme, chtěli bychom dál pokračovat ve výcviku tamních ozbrojených sil,“ řekl Babiš.

Podle Kulhánka by případná destabilizace Afghánistánu mohla znovu NATO, a tedy i Českou republiku, ohrozit. Proto je podle něj důležité, aby i nadále pokračovala nepřímá podpora Afghánistánu ve formě peněz nebo výcviku. Myslí si, že je potřeba v zemi udržet i českou diplomatickou přítomnost.

Vojáky by z Afghánistánu v současné době nestahoval ani ministr obrany Metnar, načasování je podle něj nešťastné. Zároveň ale říká, že česká armáda v zemi nemůže zůstat bez spojenců napořád. „Afghánci musí vzít bezpečnost do vlastních rukou,“ uvedl. Dodal, že se připravuje výcvik afghánských ozbrojených sil, který bude mimo afghánské území.

Nejdřív alkohol, pak vojáky. Německo stahuje z Afghánistánu 22 500 litrů piva, vína a sektu

Číst článek

Čeští politici kritizovali stažení z Afghánistánu i minulý týden po summitu NATO. Již dříve ale zástupci obrany oznámili, že se čeští vojáci stáhnou společně se spojenci. Ti plánují odchod ze země do letošního 11. září. Česká armáda může mít v současné době v Afghánistánu podle schváleného mandátu až 205 vojáků. Od roku 2002 se jich v zemi vystřídalo několik tisíc. Na misi zemřelo 14 českých vojáků.

Odchod z Afghánistánu podle Zemana umožňuje ujasnit si priority českého vojenského angažmá ve světě. „Česká republika musí být připravena přispívat k boji proti teroru od Blízkého východu po Afriku,“ poznamenal. Čeští vojáci by podle něj měli působit v misích NATO, EU i účelově vzniklých koalic. Připomněl české působení v Mali a ochotu navýšit počet vojáků například v Iráku.

Zeman také podpořil růst investic do obrany, a to jak množstvím, tak kvalitou. „Armáda České republiky se musí připravit na konflikty budoucí, nikoli minulé, čemuž musí odpovídat její akvizice,“ řekl. Investice podle něj musí směřovat do moderní výzbroje.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme