Zeman podporuje růst minimální mzdy, míň se pak prý vyplatí práce načerno

Stát by měl snížit závislost lidí na sociálních dávkách a podpořit mzdy, za které se jim vyplatí jít do práce místo toho aby se případně nechávali zaměstnat načerno. Prezident Miloš Zeman tak dnes na jednání tripartity, kterého se ve Strakově akademii zúčastnil, podpořil nedávné rozhodnutí vlády zvýšit minimální mzdu od ledna o 700 korun na 9200. Tedy výrazněji, než se původně dohodli sociální partneři.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Miloš Zeman | Foto: Filip Jandourek

Proti výraznějšímu růstu minimální mzdy se stavěli zaměstnavatelé. Argumentovali třeba tím, že se firmy v některých odvětvích teprve vzpamatovávají z krize a růst výdělků by pro ně mohl být problém.

„Podnikatelé zejména v oborech, jako je pohostinství, hoteliérství, či u některých nízkokvalifikovaných profesí skladníků či dělníků prostě budou tlačit na své zaměstnance, aby pracovali takzvaně na schwarzsystém, to znamená, aby si pořídili živnostenský list,“ varoval David Šeich z Unie malých a středních podnikatelů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Různé pohledy podnikatelských svazů na minimální mzdu nabídli David Šeich a Karel Havlíček

Podle Zemana však pro podnikatele zvýšení spodní hranice pro mzdu takový problém nebude. Řada z nich podle něj už teď vyplácí víc – minimální mzdu oficiálně a další peníze načerno.

„Z dlouhodobého hlediska to znamená jednak daňový únik, ale také velmi nízký důchod, až jednou ten člověk nastoupí do penze,“ poznamenal Zeman.

Zvýšení minimální mzdy by prý mělo také zvýšit motivaci lidí pracovat i za nízké platy, raději než by pobírali dávky.

Od podnikatelů však zaznělo více námitek než jen ona zmiňovaná, týkající se růstu nákladů. Další směřovala ke způsobu, jakým k nynějšímu konečnému navýšení došlo. Nejprve se totiž sociální partneři dohodli na navýšení o 500 korun, dalších 200 už bylo přes nesouhlas zaměstnavatelů.

„Každý člověk, který pracuje, je pokladem této země. My nepodporujeme lidi na dávkách, ale minimální mzda se musí projednat, musíme se dohodnout na cyklu dvou či tříletém, aby podnikatelé nebyli překvapeni,“ podotkl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Kriticky způsob navýšení zhodnotil i předseda představenstva Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček, jinak se však podle něj otázka minimální mzdy spíše přeceňuje.

„V dané chvíli sedm zemní z Evropské unie minimální mzdu vůbec nepoužívá, kupodivu jsou to ty země, které dneska skloňujeme x krát, jako je Švédsko, Finsko nebo Rakousko. A v těchto zemích je kupodivu nezaměstnanost menší než v těch, kde se minimální mzda aplikuje. Já si myslím, že je to trošku démonizované téma a ve finále i kdyby ta minimální mzda nebyla, tak si myslím, že to ustojí jak velké firmy, tak malé firmy,“ řekl Havlíček.

ČTK, Lenka Jansová, Václav Rokyta, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme