Zeman pro Blesk: o ministrech analfabetech, netupých Američanech a příteli Forejtovi

Prezident Miloš Zeman označil za ekonomické analfabety ministry, kteří po úterním oznámení, že loňský rozpočet skončil s přebytkem 61,8 miliardy korun, už začali plánovat, jak s penězi naloží. Hlava státu to v neděli sdělila v rozhovoru pro Blesk.cz. Dále hovořil o Trumpově pozvání do Bílého domu a o situaci kolem bývalého šéfa protokolu Pražského hradu Jindřicha Forejta.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Miloš Zeman se nedomnívá, že dojde k přímé volbě prezidenta | Foto: Šárka Ševčíková

Babiš v úterý současně s oznámením přebytku zopakoval, že z peněz by se měl snížit státní dluh. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) přišel s tím, že by měl přebytek prioritně směřovat na odstranění deficitu v letošním roce, na který je schválený schodek 60 miliard. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) by chtěl finance směřovat do investic, například vodovodů či čistíren odpadních vod. Použití peněz bude v pondělí probírat koaliční rada.

Zeman řekl, že při pozorování debaty si připadal, jako by ministři této země byli ekonomickými analfabety. „Těch 62 miliard, to není něco, co leží na účtu, co si můžete vzít a použít,“ řekl Blesku. Deficit podle něj zvyšuje dluh státu, zato přebytek ho sníží. „Takže těch 62 miliard fyzicky neexistuje,“ uvedl. Jurečka a další podle něj neznají ekonomickou abecedu, a přitom chtějí vládnout.

Ve Sněmovně v prosinci Zeman za hospodaření Babiše chválil a znovu tím podpořil hlasy nejen z opozice o jejich vzájemném sbližování. V neděli řekl, že dobrý výsledek rozpočtu Babišovi pomůže i u voličů. „Bude to velice důležité, ne rozhodující, ale určitě velice důležité,“ řekl. Je to i kvůli tomu, že Češi mají v genech zakódované šetření, uvedl.

Obama a Clintonová by mě do Bílého domu nevzali, připustil Zeman

Prezident Miloš Zeman v nedělním rozhovoru pro Blesk.cz připustil, že kdyby v čele Spojených států stáli Barack Obama či Hillary Clintonová, nedostal by pozvání do Bílého domu. Zvolený prezident Donald Trump ho na návštěvu pozval loni v prosinci. Zeman míní, že k tomu přispěly jejich podobné názory a očekávanou cestu chápe jako významnou mezinárodní událost.

Prezident také odmítl tvrzení, že by americké volby ovlivnily hackerské útoky z Ruska. „Hackerské útoky možná přispěly k úniku mailů Hillary Clintonové, ale je obsah těchto e-mailů pravdivý, nebo ne? Tak zní základní otázka. Američané nejsou tupí, mezi kandidáty rozhodovali vlastním rozumem a nepotřebovali žádný cizí vliv,“ uvedl. Lidé podle něj dokážou odfiltrovat pravdivé informace od nepravdivých.

Řekl to Trump, nebo Zeman? Americký magazín Foreign Policy spustil výrokový kvíz

Číst článek

Zeman uvedl, že jeho předchůdce Václav Klaus o pozvání do Bílého domu usiloval deset let. „Nepodařilo se mu to. Díky tomu, že se prezidentem stává člověk, který má podobné názory, tak jsem dostal toto pozvání,“ řekl Blesku. Pokud by nešlo o významnou mezinárodní událost, jde minimálně o přátelské gesto, dodal.

Trump podle Zemana Česko dobře zná, protože sem doprovázel svou bývalou manželku Ivanu na pohřeb jejího otce. Z gratulace ke zvolení prezidentem Trump podle něj věděl, že česká hlava státu ho před volbami jako jediná v Evropě veřejně podpořila. S radostí přijal Zeman i kvíz amerického magazínu Foreign Policy, jehož podstatou bylo uhodnout, zda určité výroky patří Trumpovi, či Zemanovi. Dokládá to podobné názory, uvedl český prezident.

S budoucím americkým prezidentem se Zeman neshodne ve vztahu k Číně. Podle Zemana je to logické, protože Spojené státy a Čína jsou velmoci, které spolu soupeří. Česko velmocí a konkurentem těchto zemí není, takže jejím zájmem je mít s oběma dobré vztahy, myslí si. Zeman míní, že má korektní až přátelský vztah s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem i ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Jindra byl můj přítel, je můj přítel a bude můj přítel, řekl Zeman

Bývalý šéf protokolu Pražského hradu Jindřich Forejt je podle prezidenta Miloše Zemana ve Vatikánu přátelsky přijímán a bude záležet jen na této zemi, zda mu udělí souhlas, aby se tam stal velvyslancem. V dnešním rozhovoru pro Blesk.cz Zeman řekl, že Forejt je jeho přítelem a jako přítel mu chybí. Forejt se funkce na Hradě vzdal loni v prosinci z osobních a zdravotních důvodů.

Prezident předloni v dubnu při audienci u papeže Františka ve Vatikánu Forejta představil jako budoucího velvyslance. Po jeho odchodu z Hradu v prosinci Zeman řekl, že stále věří, že se velvyslancem stane. „Když jsem s ním byl ve Vatikánu, tak jsem zjistil, že je tam velmi přátelsky přijímán,“ řekl Blesku Zeman.

„ Miloš ZemanPokud v soukromém bytě děláte nějaký divoký večírek, tak to sice není zrovna můj šálek čaje, ale není-li to v rozporu se zákonem, tak pokládám za svinstvo, když ho tam nějaký pasák natáčí “

Forejt patřil k blízkým Zemanovým spolupracovníkům. Před svým odchodem z Hradu čelil kritice kvůli pozdnímu příjezdu na státní pohřeb na Slovensku či vyvěšení vlajky OSN místo Severoatlantické aliance. Média také upozornila na existenci kompromitujícího videa, na kterém je údajně Forejt zachycen. Autentičnost záběrů se nepodařilo ověřit.

Zeman v neděli sdělil, že video neviděl a vidět ho nechce. „Pokud se neuskutečnilo něco nezákonného, tak pokud v soukromém bytě děláte nějaký divoký večírek, tak to sice není zrovna můj šálek čaje, ale není-li to v rozporu se zákonem, tak pokládám za svinstvo, když ho tam nějaký pasák natáčí,“ řekl Zeman

Prezident odmítl, že by mu Forejt chyběl v okamžiku, kdy nedávné vánoční poselství přednášel s kravatou nakřivo. Takovou věc považuje za nepodstatnou vedle obsahu poselství. „Ale ano, Jindra byl můj přítel, je můj přítel a bude můj přítel a v tomto smyslu mi jako přítel chybí,“ uvedl.

Nepodepsal jsem Chartu 77, protože za mnou nikdo nepřišel, tvrdí Zeman

Prezident Miloš Zeman uvedl, že nepodepsal Chartu 77, protože za ním s dokumentem nikdo nepřišel. V rozhovoru pro Blesk.cz řekl, že je však „natolik nafoukaný“, že se sám nedomáhal toho, aby mu Chartu někdo přinesl. Zeman řekl, že si Charty 77 váží, k pádu komunismu v roce 1989 však podle něj ještě víc přispělo to, že díky tehdejšímu sovětskému prezidentovi Michailu Gorbačovovi nezasáhly sovětské tanky.

Zeman Blesku řekl, že kdyby za ním s Chartou někdo přišel, tak by ji zřejmě podepsal. Nepohyboval se ale v kruzích chartistů. „Těch bylo dohromady asi 1200, to je velice omezený počet. Nedostal jsem se s nimi do kontaktu, zatímco například materiál Několik vět mi někdo přinesl a já jsem ho bez rozmýšlení podepsal,“ připomněl petici z roku 1989.

Charta 77 byla společenstvím lidí usilujících o lidská práva. Na začátku letošního ledna slaví 40. výročí od svého vzniku. Její iniciátoři se poprvé sešli 10. prosince 1976, prvními mluvčími byli bývalý ministr zahraničí Jiří Hájek, dramatik Václav Havel a filozof Jan Patočka. Mezi Vánocemi a Novým rokem své podpisy pod text Charty 77 připojilo 242 signatářů. Do ledna 1990 se k ní přihlásilo přes 1800 lidí.

„Hlavním faktorem rozpadu komunismu nejen v Československu byl Gorbačov. Tím neříkám, že to hnutí, ať už Solidarita v Polsku nebo Charta u nás, bylo bezvýznamné, pouze říkám, že se zbytečně zatlačuje do pozadí fakt, že díky Gorbačovovi nezasáhly sovětské tanky,“ myslí si prezident.

Po pádu komunismu bylo podle Zemana chybou bez dalšího předpokládat, že ten, kdo je proti něčemu, automaticky dokáže i vybudovat nějaký nový systém. Někteří chartisté to podle něj dokázali, někteří ne. „Z těch, kteří to nedokázali, se mnohdy stali trochu zatrpklí lidé, kteří mají pocit, že si jejich minulé historie ta současná příliš neváží,“ dodal.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme