Zeman se Stoiberovi a sudetským Němcům neomluví

Vláda Miloše Zemana pokračuje v sérii výjezdních zasedání, tentokrát v Hradci Králové. Z ní vyplynulo, že se stavba dálnice D 11 z Poděbrad do Hradce Králové urychlí. Práce začnou ještě letos v první polovině roku. Po dnešní schůzi kabinetu to oznámil ministr dopravy Jaromír Schling. Premiér Miloš Zeman také po schůzi oznámil, že se neomluví bavorskému premiérovi Edmundu Stoiberovi za své výroky o sudetských Němcích. "Za pravdu se neomlouvá," řekl Zeman.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Miloš Zeman

Miloš Zeman | Zdroj: ČTK

Vláda chce urychlit výstavbu dálnice D 11, a proto ještě v letošním prvním pololetí má začít stavba úseku dálnice mezi Poděbrady a Hradcem Králové. Tato část, která bude později pokračovat až na polské hranice, bude dokončena v roce 2005. Zatím je v provozu úsek do Poděbrad. Podle ministra dopravy Jaromíra Schlinga se tak zlepší nejen situace ve východních Čechách, ale v celé republice."My tuto dálnici potřebujeme i pro to, aby pak ta R35 mohla navázat dále na Olomouc a Ostravu. My potřebujeme odlehčit D1. Víme, že velké množství vozidel jede po D1 jenom pro to, že neexistuje tento severní tah směrem na Ostravu. Současně je důležitá i pro to, že už dnes víme, že u Kolína vznikne veliká automobilka, která rovněž potřebuje napojení na dálnici, a to právě na tu poděbradskou křižovatku, která v tuto chvíli ještě neexistuje."

Podle premiéra Miloše Zemana peníze poskytne Fond dopravní infrastruktury a část bude hrazena z úvěru od Evropské investiční banky. "Náklady na výstavbu této dálnice celkově představují částku 22 miliard korun, přičemž 9, 8 miliard má být věnováno na první dvě etapy vedoucí do Hradce Králové."

Už zítra předloží vláda sněmovně návrh zákona o úvěru na nákup nadzvukových letounů pro Českou armádu. Zároveň s tímto návrhem dostanou poslanci i zprávu o stavu vzdušných sil. Ta konstatuje, že ochrana vzdušného prostoru je zabezpečena maximálně do roku 2005, kdy doslouží současné nadzvukové migy 21. Vláda dává přednost nákupu čtyřiadvaceti stíhaček Gripen. Určitou variantou by podle premiéra Miloše Zemana mohla být ochrana vzdušného prostoru raketovou technikou - typu Patriot v hodnotě asi 30 miliard korun. Rakety ale nemohou plnohodnotně nahradit stíhací letouny. "Za prvé, že by v optimální variantě pokryly maximálně 30 procent našeho území narozdíl od sta procent území, které pokrývá právě letectvo. Za druhé, že tam vlastně není možná jakási rekognoskace a identifikace cíle, protože raketa, jak známo se buď strefí nebo nestrefí, ale nemůže se rozmyslet, zda se strefí nebo nestrefí."

Přehrát

00:00 / 00:00

Miloš Zeman o nákupu stíhaček

Vláda chce účinněji postihovat obchodování s lidmi. Ministři proto na dnešním zasedání souhlasili se změnou legislativy a s dalšími kroky, které by této součásti organizovaného zločinu měly lépe bránit. Změnit by se měly především zastaralé paragrafy trestního zákoníku. Ty zatím hovoří pouze o obchodu se ženami a dětmi, které jsou zneužívány k prostituci. Podle vicepremiéra Pavla Rychetského by se proto příslušné paragrafy měly vztahovat i na muže a také trestní postih obchodníků s lidmi by se měl rozšířit o další skutkové podstaty, například o prodej dětí k osvojení.

Problém, jak řekl Rychetský, je také v tom, že ženy, které k nám obchodníci s lidmi dovážejí kvůli prostituci, bývají okamžitě vyhoštěny, jakmile je policie najde. Nemohou tedy svědčit proti organizátorům obchodu. I to by se mělo změnit tak, aby alespoň ještě během soudního procesu mohly zůstat v České republice a vypovídat před tribunálem.

Prodej třetí licence pro sítě UMTS se zatím neplánuje. Prohlásil to ministr dopravy a spojů Jaromír Schling po jednání vlády, která schválila výsledky výběrového řízení na první dvě licence. Parlamentu oznámí, že namísto planovaných 20-ti miliard korun získala jen necelých 7 a půl. "Třetí licenci prodáme ve chvíli, kdy bude dostatečný zájem, který by umožnil prodat ji nejméně za takových cenových podmínek, jako byly prodány ty první dvě. Telekomunikační úřad má několik požadavků, ale zatím jsou to požadavky poměrně neujasněné, takže nějaké konkrétní jednání o prodeji třetí licence neprobíhá."

Vláda chce delší vojenská cvičení a méně vojenských správ. Ministři se na tom shodli dnes na svém zasedání v Hradci Králové. Jak vysvětlil šéf resortu obrany Jaroslav Tvrdík, redukce úřadů by znamenala zrušení téměř 1800 úřednických míst - a ušetřilo by se tak víc než půl miliardy korun. Z nynějších 86 vojenských správ by mělo zůstat 35. Vláda totiž počítá se zrušením základní vojenské služby do roku 2006 a s plnou profesionalizací armády do roku 2010. Pokud jde o vojenská cvičení, ta by se měla se současných dvanácti týdnů pro mužstvo a poddůstojníky zvýšit na dvonásobek.

Markéta Kaclová, Aleš Heřmánek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme