Při zveřejňování Zemanovy lékařské dokumentace se střetávají dvě práva, shodují se Pafko s Žantovským

Zdravotní stav prezidenta republiky Miloše Zemana se opět stal předmětem sporů a dohadů. Zeman strávil minulý týden čtyři dny v nemocnici v pražských Střešovicích, které Hrad označil za rekondiční pobyt, nepodstoupil žádný zákrok a opustil ji v dobré kondici. „Já si myslím, že každý člověk má právo na své soukromí a to je absolutně základ všeho,“ řekl Radiožurnálu chirurg Pavel Pafko. Zdravotní dokumentaci by měl Hrad zveřejnit ve čtvrtek.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Miloš Zeman

Miloš Zeman | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Zveřejňování zdravotního stavu prezidenta je předmětem výměny názorů i mnoha odborníků. „Je to dlouhodobá diskuse, která probíhá o střetu mezi dvěma právy – na soukromí pana prezidenta a práva veřejnosti na informace o zdravotním stavu hlavy státu,“ uvedl pro Radiožurnál diplomat a ředitel Knihovny Václava Havla Michal Žantovský.

Podle něj by veřejnost neměla znát každý krevní rozbor prezidenta, ale měla by vědět o chorobách, které by mohly přímo ovlivnit výkon funkce hlavy státu. 

Nejen bolavé nohy, ale také cukrovka a ztráta sluchu. Co ví veřejnost o Zemanově zdraví?

Číst článek

Pafko připomněl, že každý pacient, který jde do nemocnice, musí písemně jmenovat osoby, které mají být informovány o jeho zdravotním stavu. Neexistuje podle něj žádný nárok na to, co má „obecenstvo“ vědět a co nemá. „Je jedno, jestli je to starosta, hejtman, poslanec nebo prezident. Lékař nemůže zveřejňovat informace podle funkce pacienta,“ pokračoval Pafko.

Způsob oznámení, že prezidentova kancelář zveřejní zdravotní dokumentaci, zařadil Žantovský k „obyčejným přidrzlým výrokům“ prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka a zdůraznil, že tento způsob komunikace by k jeho práci patřit neměl. 

Operace Václava Havla

Přední český chirurg Pavel Pafko již s operací a následným komentováním zdravotního stavu hlavy státu zkušenosti má. V roce 1996 odoperoval plicní nádor Václavu Havlovi. 

„Říkal jsem mu, že tady čekají média a co si přeje, abychom jim řekli. On se zeptal, co myslím já. Odpověděl jsem, že pravdu, vždycky jenom pravdu. Ta doba, kdy si pacient s lékařem něco sdělovali z očí do očí, je dávno pryč. Dnes máte zobrazovací metody, biochemické laboratoře, pojišťovny, všechno se hlásí. Udržet takovou informaci je naprostý nesmysl,“ okomentoval Pafko okolnosti zveřejňování podrobností po Havlově operaci.

Zeman slíbil zveřejnit svou kompletní zdravotní dokumentaci. ‚Celá určitě nebude,‘ popřela to nemocnice

Číst článek

Prezident Zeman by měl jít podle Pafka společnosti vzorem především v otázce životního stylu. Na druhou stranu mu připadá úsměvné přesvědčovat někoho v sedmdesáti letech, aby přestal kouřit.

Karcinom Ronalda Reagana

Žantovský připomněl, že je rozdíl ve zveřejňování těchto informací i podle kompetencí představitele daného státu. Nárok na znalost zdravotního stavu amerického prezidenta je legitimnější než tento nárok u německé kancléřky. „Pokud by šlo o prezidenta, který by trpěl psychickými poruchami nebo poruchami vědomí, které by mohly ovlivnit jeho rozhodování v oblasti použití jaderných zbraní, pak je zřejmé, že veřejnost má legitimní zájem to znát,“ uvedl Žantovský.

Když měl americký prezident Ronald Reagan karcinom konečníku, v časopisu The Times byla kresba právě jeho nálezu, aby čtenáři věděli, jak to vlastně je, vzpomínal Pafko. „Na druhé straně, když byl prezidentem pan Husák, tak jsme pořádně ani nevěděli, kolik má dětí. Prostě je to individuální a záleží na tom člověku, co se rozhodne o sobě společnosti sdělit,“ uzavřel bývalý přednosta III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnice Motol Pavel Pafko.

Vladimír Kroc, vtk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme