Zemědělská půda mizí, zvrátit to má vyšší cena za zastavění
V Česku masivně ubývá kvalitní zemědělská půda. Mění se na lesy nebo pastviny, velká část je ale nenávratně zastavěná. Omezit by to mělo razantní zvýšení poplatků za vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu.
Posledních osm let ubývá zemědělská půda rychleji, podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) mizí denně až 68 hektarů.
"Úbytky souvisí s problematickou situací zemědělců a zejména se stavebními aktivitami. Dá se říct, že poslední léta jsou hodně progresivní. Prudký je hlavně pokles výměry orné půdy," potvrzuje Jiří Hrbek z ČSÚ.
Velká část z toho končí pod vrstvou betonu. Vyasfaltovaná a zabetonovaná půda v České republice teď představuje velikost Lucemburska. Krajinní ekologové a ochranáři přírody zvedají varovný prst.
Podle Petra Skleničky z fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity jsou zastavěné plochy ekologicky labilní, rozdrobňují krajinu, a to není dobré pro rostlinné a živočišné druhy. A sami pociťujeme důsledky povodní.
"Jsou to většinou zpevněné plochy, takže dochází k minimálnímu vsaku, rychlému odtoku z krajiny do vodních toků a tím dochází k povodním více a častěji než dříve," upozorňuje Sklenička.
Ministr chce prosadit zákon do voleb
Česko patří mezi země s největším poměrem orné půdy v Evropské unii. Půda je u nás oproti zahraničí levná, v přepočtu asi 1.600 euro za hektar, říká statistik Jiří Hrbek a pro srovnání dodává: "Holandsko má 35.000 euro za hektar, 20.000 euro za hektar je v Rakousku, v Polsku asi 2400 euro."
Levné jsou u nás i nájmy půdy a také její vyčlenění ze zemědělského fondu. Firmy tak nic nenutí využívat takzvané brownfields, tedy už zastavěné lokality.
A to se nelíbí ministerstvu životního prostředí. Proto chce razantně zvýšit sazby, u nejkvalitnějších půd až na desetinásobek. "Zatímco dneska maximální odvod za jeden hektar půdy je asi 80.000 korun, my navrhujeme zvýšení až na 900.000," upřesnil ministr Jan Dusík.
Novela čeká na schválení ve sněmovně už několik měsíců. Dusík ji chce dostat ještě do programu dnes začínající březnové schůze poslanců. "Poplatky se neměnily od toku 1992 a skutečně neodpovídají současné ekonomické realitě," podotýká ministr.
Ochrana krajinného rázu
Podle Ivana Vorla, vedoucího katedry urbanismu a územního plánování na ČVUT, by zdražení půdy výrazně pomohlo: "Záměry investorů jsou připravovány s cílem určitého zisku a ekonomické efektivnosti. Takže takové opatření by přinutilo investory zvažovat, zda do takové akce jít."
Určité rysy české krajiny je podle Vorla potřeba chránit a nejen myslet na funkční využítí. Přiznává však, že i v zákoně o ochraně krajiného rázu je slabina a to nejednoznačnost pojmů. Úřad má tak schvalovat například ryze subjektivní hlediska jako estetičnost či harmonické měřítko krajiny.
Rozhodnutí, zda umístit zástavbu do krajiny je úkolem orgánu ochrany krajiny, který je povinen podle paragrafu 12 o ochraně krajiného rázu vydat k rozhodnutí závažné stanovisko.
