Zemětřesné roje jsou vlastně výhoda, zabraňují akumulaci energie, říká seismoložka

Západní Čechy už se čtrnáct dní chvějí. Zemětřesný roj se výrazně projevil v pondělí pozdě večer. Otřesy byly cítit po celém Karlovarském kraji a podle svědků dokonce i v Praze a na Pardubicku. Podle seismoložky Jany Doubravové mají roje své výhody. Postupné mírné chvění totiž předchází jednorázovému uvolnění energie, které by mohlo způsobit materiální škody. Česko je jinak tektonicky stabilní oblastí.

Mapa Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pondělní (21. května 2018) otřesy na Chebsku tak, jak je na různých místech republiky zachytila seismická síť. | Foto: Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky | Zdroj: Repro iROZHLAS.cz

V Česku se země nejčastěji otřásá právě na západě země u hranic s Německem. Kromě zemětřesných rojů na Chebsku se ale občas otřese i oblast severní Moravy a hronovsko-poříčský zlom. Ohniska zemětřesení leží zpravidla pod údolím horní Úpy ve východních Čechách.

Země na Chebsku se opět zachvěla, otřesy cítili i lidé v Karlových Varech

Číst článek

„Česká republika je tektonicky stabilní, Český masiv je stará jednotka, která je relativně kompaktní,“ vysvětluje serveru iROZHLAS.cz Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

„Čas od času je nějaké zemětřesení v jižních Čechách, u Českého Krumlova. Ale to je sporadické a ojedinělé. Na Ostravsku jde pocítit důlní zemětřesení jednou za rok,“ dodává.

Drtivá většina všech zemětřesení na světě jsou sekvence s jedním silným otřesem, po něm následuje několik dotřesů, které ho doprovázejí. Ty bývají podle Doubravové dramaticky slabší. „Minimálně o jedničku magnituda to slábne a jsou menší a menší.“

Zemětřesný roj? Výhoda

V západních Čechách jde ale o zemětřesný roj, tedy více otřesů pohromadě a žádný z nich není dominantní tak, aby významně vyčníval nad ostatní.

Letošní tuzemské zemětřesení o síle alespoň 3 stupně Richterovy stupnice si můžete prohlédnout v mapě:

„Výhoda rojů je v tom, že se energie uvolňuje postupně v sérii malých zemětřesení, tudíž ta zemětřesení nejsou tak velká. Zatímco kdyby se dokázalo naakumulovat napětí do větších hranic a uvolnilo by se to v jednom bodě, bylo by mnohem větší. Z tohohle hlediska je to tedy výhoda – zemětřesení není síly pět, ale jde o sérii trojek,“ vysvětluje Doubravová.

Jana Doubravová

Pracuje na Seismickém oddělení od roku 2010 v pracovní skupině, která se zabývá zemětřesnými roji. Věnuje se především primárnímu zpracování naměřených dat pomocí automatických algoritmů. Také se spolupodílela na vývoji programu pro interaktivní manuální zpracování dat ze seismických sítí a stále jej vylepšuje a rozšiřuje o nové funkce. Mimo to se podílí na údržbě seismických sítí WEBNET a REYKJANET. V rámci popularizace vědy prezentuje problematiku západočeských seismických rojů a spravuje Seismickou expozici ve Skalné.

Otřesy na Chebsku souvisí s postvulkanickou činností, jejíž projevy jsou v karlovarském regionu patrné dodnes. „Je tam spousta pramenů, výrony CO2 mofetami a jsou tam zároveň naše nejmladší sopky. I u Mariánských Lázní a Lázní Kynžvart se objevují slabší zemětřesné roje,“ říká seismoložka.

Zmizela voda ze studní

Roje mohou paradoxně minerální prameny i ohrozit. „Po větších otřesech v roce 1985 bylo hlášeno několik případů, kdy zmizela voda ze studní, a chvíli trvalo, než se vrátila. Po velkém zemětřesení v Lisabonu v roce 1755 zmizely na nějakou dobu prameny v Teplicích.“ Právě interakce s podzemními vodami, vývěrem plynů a otřesy je podle Doubravové předmětem intenzivního výzkumu.

Zda otřesy cítíte, nebo ne, záleží na jejich intenzitě, ale i na senzitivitě člověka a lokálních podmínkách a podloží, na kterém je daná stavba postavená. Záleží také na hloubce otřesu – hlubší zemětřesení se na povrchu projeví méně, protože se vlny utlumí.

Třásl se i pražský Prosek

Pondělní silný otřes u Nového Kostela na Chebsku byl podle svědků cítit až ve středních Čechách. „V Praze silnější zemětřesení ze západních Čech pociťují lidé na severu města – v Kobylisích, Letňanech nebo na Proseku. Obzvlášť večer, když je klid a zejména ve vyšších patrech panelových domů.“

Chvění země doprovází i charakteristický hluboký dunivý zvuk. „Když vznikne zemětřesení, začnou se šířit dvě vlny. Jedna je podélná, a to podélné vlnění, které dorazí na povrch, tak se snadno konvertuje na akustickou vlnu. Vlna, která je pomalejší, tedy příčné vlnění má větší amplitudu a lidé si jí všimnou na povrchu, ale protože má menší rychlost šíření, tak přijde na povrch se zpožděním. Ve finále lidé slyší zvuk a teprve za sekundu, dvě se to s nimi zaklepe,“ dodává Doubravová.

haf, cib Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme