Zemřel bývalý prezident republiky, dramatik a disident Václav Havel
ČRo 1 - Radiožurnál vysílá nepřetržitě až do půlnoci zvláštní program věnovaný Václavu Havlovi. Ve vysílání naší zpravodajské stanice také uslyšíte vzpomínky osobností, zahraniční reakce a archivních rozhlasových materiály o Václavu Havlovi.
Bývalý prezident, dramatik a disident Václav Havel zemřel dnes ráno ve spánku ve věku 75 let. V poslední době ho trápily zdravotní problémy. Minulý týden se ještě setkal v Praze se svým starým přítelem, tibetským duchovním vůdcem dalajlamou.
V jednom z posledních rozhovorů pro Radiožurnál Václav Havel označil svůj život za dobrodružství:
ČTĚTE TAKÉ: Václav Havel prezidentem? To mě napadlo až jako posledního, vzpomíná Černý
„Měl jsem život pestrý a zajímavé na tom je, že jsem měl dobrodružný život, a přitom povahou nejsem vůbec dobrodruh. Já jsem člověk velmi klidný, nenápadný, střízlivý a za svůj dobrodružný život vděčím spíš osudu, dějinám než sobě, jakožto nějakému vyhledávači dobrodružství.“
Své první články publikoval Václav Havel ve druhé polovině 50. let. V 60. letech uváděla divadla jeho první hry.
V roce 1977 stál u zrodu iniciativy s příznačným názvem Charta 77. Stal se také jedním z jejích prvních mluvčích. O dva roky později spoluzaložil výbor na obranu nespravedlivě stíhaných.
Ve vězení kvůli svým postojům skončil celkem třikrát. Za mřížemi strávil téměř 5 let.
V roce 1989 se stal jednou z vůdčích osobností listopadové revoluce. Dva dny před koncem téhož roku ho Federální shromáždění zvolilo československým prezidentem. Stejně jako o půl roku později.
ČTĚTE TAKÉ: Nečas: Havel ještě měl a mohl co říci jak k politice, tak ke společnosti
Václav Havel se stal i prvním prezidentem samostatné České republiky. V úřadu vytrval do roku 2003.
Václav Havel se po skončení své prezidentské role věnoval zejména lidsko-právním tématům zejména v lidsko-právní politice. Soustředil se hlavně na Kubu či Barmu.
Byl tvrdým kritikem kubánských poměrů, spolupracoval s disidentkou Su-Ťij, tepal politiku Číny. Jedním z posledních rozhovorů pro zahraniční médium byla kritika ruských voleb pro ruský deník Novaja Gazeta.
Rovnocenný partner vrcholných světových politiků
Když se řekne Václav Havel a zahraničí, každý si asi vzpomene na rok 1990, jeho zahraniční cestu do Spojených států amerických a vystoupení před tamním Kongresem.
Zde Václav Havel pronesl řeč, po které se mu dostalo aplausu ve stoje. V tomto období splývalo vnímání Česka v zahraničí s touto výjimečnou osobou. Tato rovnice trvala dlouhou řadu let.
Bill Clinton přirovnal Václava Havla významem k Mahátmá Ghándímu nebo Martin Luther Kingovi. Pro západní svět se tak stal ikonou pádu socialismu a Železné opony a stal se tak rovnocenným partnerem všem vrcholným státníkům té doby.
ČTĚTE TAKÉ: Význam Václava Havla teprve začneme doceňovat, myslí si Špaček
Osobnost Václava Havla byla v politice mimořádná i svojí schopností se učit. Sám říkal, že schopnosti být dobrým politikem ho naučil jeden člověk: Richard von Weizsäcker, bývalý spolkový prezident. Spolupráce těchto politiků pomohla v prvních letech vybudovat silný základ pro novodobé česko-německé vztahy.
Odcházení
Spisovatel a dramatik Havel loni natočil svůj první film Odcházení, v němž na plátno převedl svojí hru. Premiéru měl v březnu a Václav Havel v Radiožurnálu k tomu řekl:
ČTĚTE TAKÉ: Ve Václavu Havlovi ztrácí významnou postavu také kulturní scéna
„Ten film je hotov, ale já, a prý to je společná vlastnost všech filmových začátečníku, bych na tom pořád něco měnil. A kdykoli jsme s tím ve styku, tak vždycky znovu vychytávám a vidím věci, které bych býval udělal jinak, lépe. Mám tendenci to opravovat, vylepšovat, ale pak se nad tím vždycky zasměju, protože tak to opravdu u filmů nechodí.“
Václav Havel se nejvíc proslavil svými hrami, ale začínal prózou a dokonce i poezií. Poprvé své texty publikoval v 19 letech v časopise Květen.
Havel chtěl studovat Divadelní fakultu AMU, ale nevzali ho, dělal kulisáka v Divadle na zábradlí, kde se postupně vypracoval na dramaturga a na některých představeních spolupracoval i autorsky.
Po roce 1969 samozřejmě hry Václava Havla nebyly u nás uváděny, v 70. letech přitom vznikla třeba Žebrácká opera nebo Audience. Je známá i díky audionahrávce, ve které účinkoval sám Václav Havel spolu s Pavlem Landovským – a některé věty, třeba o přikulování nebo paradoxech, svého času doslova zlidověly.
ČRo 1 - Radiožurnál vysílá nepřetržitě až do půlnoci zvláštní program věnovaný Václavu Havlovi. Ve vysílání naší zpravodajské stanice také uslyšíte vzpomínky osobností, zahraniční reakce a archivních rozhlasových materiály o Václavu Havlovi.
Změněn byl i hudební playlist stanice. Po celou dobu speciálního vysílání Radiožurnálu zaznívají skladby interpretů, které měl Václav Havel rád.
