Zemřel bývalý prokurátor Karel Vaš, zodpovědný za proces s generálem Píkou
V 96 letech zemřel bývalý komunistický prokurátor Karel Vaš. Vaš se podílel na přípravě nezákoných poprav z dob komunistického režimu. Během prvních tří let po únoru 1948 navrhl trest smrti zhruba ve stovce případů, dvanáct z nich bylo vykonáno. Podílel se mimo jiné i na procesu s generálem Heliodorem Píkou.
Na Vaše kvůli jeho minulosti podal v roce 1993 Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu trestní oznámení. Soudy se pak případem zabývaly deset let.
V roce 2001 Městský soud v Praze odsoudil Vaše za účast na vraždě generála Píky na sedm let do vězení. Vaš ale uspěl s odvoláním, kdy Vrchní soud argumentoval tím, že je trestný čin promlčený, což potvrdil i Nejvyšší soud.
O bývalém komunistickém prokurátorovi Karlu Vašovi mluvil na Radiožurnálu historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Eduard Stehlík.
Vaš vinu nikdy necítil. „Dělal jsem mnohé blbosti z nevědomosti. Úmyslně jsem nikomu neublížil. Ale lumpárny jsem ve svém okolí netrpěl,“ říkal Karel Vaš na archivním záznamu Paměti národa.
Nikdy nelitoval ani smrti Heliodora Píky. „On se provinil, byl vinen, o tom já nepochybuji. Měl dvojí tvář. Jednak to byl profesionální důstojník, na druhé straně zradil,“ vyjádřil se Vaš na archivní nahrávce.
Heliodor Píka, uznávaný voják a diplomat, byl ve vykonstruovaném procesu uznán vinným ze špionáže a vlastizrady a v červnu 1949 popraven.
Vaš svaloval vinu za proces na Bedřicha Reicina, který se mimo jiné podílel na čistkách v armádních důstojnickém sboru.
O Karlu Vašovi mluvil na Rádiu Česko Mikuláš Kroupa z občanského sdružení Post Bellum. S Vašem před lety natáčel jeho vzpomínky.
„Moje činnost byla absolutně nestranná, absolutně čistá. Že v té věci potom možná, a to musím zdůraznit – možná, byl nějaký zpravodajský zásah, to jsem se dozvěděl až potom,“ řekl k Píkově případu Vaš.
Mikuláš Kroupa z občanského sdružení Post Bellum, který před lety s Karlem Vašem mluvil v rámci projektu Příběhy 20. století, uvedl, že Vaš byl v době procesu s generálem Píkou velmi vehementní, mladý a ambiciózní vojenský prokurátor.
„Uvědomoval si, že stojí před jedním z klíčových procesů, ze kterého je potřeba udělat monstrproces a zaujmout k tomuto případu ten správný stranický postoj,“ uvedl Kroupa.
Vaš byl podle něj pro proces vybrán sovětskou tajnou službou NKVD proto, že s ní velmi úzce spolupracoval už v době druhé světové války, a byl tedy prověřený člověk. V Praze ho pak přímo řídil sovětský chargé d´affaires v Praze Michail Chazanov, který na Píkův případ dohlížel.
„Ten jeho eufemismus, že možná byly provedeny nějaké zpravodajské zásahy, tak je dobré říci, že tímto Karel Vaš myslí skutečně nelidské násilí, které bylo použito v případě donucení jak Heliodora Píky, tak především lidí, kteří u soudu svědčili proti němu,“ řekl Kroupa.
Historik: Vaš věděl, co dělá
Historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Eduard Stehlík podotýká, že Vaš byl v případu Heliodora Píky zásadní figurou. Ve spolupráci se svým tehdejším nadřízeným Bedřichem Reicinem intenzivně pracoval na přípravě obžaloby a do spisu prý také zapracovával falzifikáty o údajné spolupráci Heliodora Píky s britskou tajnou službou.
Vaš podle Stehlíka věděl, co dělá. Historik to doložil jedním svědecky zaznamenaným Vašovým stanoviskem.
„Generálu Reicinovi říkal: Řekni mi, jakou obžalobu chceš připravit, a jestli chceš pět let, nebo provaz, to se dá zařídit,“ uvedl Stehlík.
Stehlík také vysvětlil, proč měla Moskva na případu zájem - Píka prý měl z doby svého působení v Moskvě detailní informace o fungování zpravodajských složek Sovětského svazu.
„To znamená, že tady nebyl zájem, aby tyto informace mohl šířit někam dál,“ řekl Stehlík.
Vaš podle něj do případu vstupoval s vlastní iniciativou. A to přes to, že měl osobní zkušenosti s vězněním v sovětském gulagu.
„Sám byl vězněn v roce 1940 až 1943 v Sovětském svazu, dokonce byl z těchto lágrů zachráněn právě generálem Píkou, ale to mu nebránilo v tom, aby ho nakonec dostal na šibenici,“ popsal Stehlík.
Vaš byl z gulagu propuštěn do nově vznikající československé jednotky, kterou organizoval právě Heliodor Píka.
Podle Kroupy se téma Vašovy spolupráce s režimem, který ho uvěznil, historikům dodnes nepodařilo rozklíčovat. Sám však jisté vysvětlení však nabídl.
„U Karla Vaše jsme si téměř jistí, že on byl natolik pragmatický, že byl schopen snést veškerou nespravedlnost, kterou mu strana a bolševická protistrana způsobila, nicméně je dobré říci, že Karel Vaš se k celé této své válečné epizodě staví jako k období svého formování, tedy školení k tomu, aby byl potom dobrý straník, který potom zaujme nejvyšší posty ve vojenské komunistické justici,“ řekl Kroupa.
I sám prokurátor, kterému političtí vězni přezdívali „soudce kat“, se však později stal obětí komunistické justice. Údajně se měl dopustit velezrady. V roce 1956 rehabilitován.
Přestože po soudech z přelomu tisíciletí Vaš za své činy ve vězení neskončil, justice uznala, že se na nezákonnostech v kauze generála Píky rozhodující měrou podílel.
