Zemřel ekonom, prognostik a politik Valtr Komárek
V pražské nemocnici Na Homolce zemřel prognostik a politik Valtr Komárek. Několik posledních dní byl hospitalizován kvůli špatnému zdravotnímu stavu po operaci srdce. Bylo mu 82 let. Radiožurnálu to potvrdil jeho syn, komentátor deníku Mladá fronta Dnes Martin Komárek. Uznávaný prognostik se ještě v březnu objevil na sjezdu ČSSD v Ostravě.
Valtr Komárek se narodil 10. srpna 1930 v Hodoníně a jeho osud předznamenal židovský původ. Oba jeho rodiče zemřeli v koncentračním táboře a on sám se nějaký čas musel skrývat u pěstounů.
Později se stal oceňovaným ekonomem a vědcem, v letech 1986 až 1992 byl ředitelem Prognostického ústavu.
V listopadu 1989 se stal jednou z výrazných osobností sametové revoluce. V roce 2011 ho sociální demokracie vyznamenala titulem čestného předsedy strany.
„Staré politické struktury se musí plně změnit a vytvořit takové, které budou adekvátní nové historické situaci,“ prohlásil Valtr Komárek 27. listopadu 1989 z balkonu pražského Melantrichu.
V té době mu bylo 59 let a už tři roky řídil Prognostický ústav. Tato instituce se postavila na stranu lidí protestujících proti režimu. On sám bral události sametové revoluce jako hvězdné hodiny národa:
„Já to zažil snad jedině po světové válce, tu radost, že jsme se zbavili okupace. Pak jsem to zažil ještě v průběhu Pražského jara, kdy také to byla obrovská víra a naděje národa.“
Celá Komárkova kariéra byla víc než zajímavá. V 18 letech, hned po válce, vstoupil do komunistické strany. O ideály postupně přicházel už v Moskvě, kde studoval na ekonomickém institutu.
Vystudoval vysokou školu ekonomickou a dosáhl až na titul profesora. V 60. letech byl členem plánovací komise a také tři roky pracoval na Kubě jako poradce Ernesta Che Guevary.
I tato zkušenost zasadila jeho přesvědčení tvrdou ránu. V 70. letech v době normalizace musel odejít ze všech postů, které v té době zastával.
Později se dostal do Ekonomického ústavu Akademie věd. A odtud už do nově vzniklého Prognostického ústavu. Jeho pozdější zrušení bral jako křivdu. Odešel do penze a začal psát historický román Kronika zoufalství a naděje.
Komárka si cenili i političtí oponenti. ČSSD využije jeho analýzy ve volebním programu
Číst článek
„Ze začátku jsem napsal asi 3000 stran. Pak jsem to proškrtával a proškrtával. Teď to vypadá tak, že to má být trilogie,“ řekl Komárek v dokumentu Českého rozhlasu Sametové osudy v roce 2009.
Po revoluci byl Komárek členem vlády a vstoupil do sociální demokracie. Na to, jak dělat politiku, měl jasný názor a sám o sobě říkal, že ho pronásleduje stigma posledního romantika v politice:
„Asi na tom něco je, protože na jedné straně se v politice opravdu prosazují lidé tvrdí, pragmatici, manažeři, a reklamní kampaně jsou jako na mýdlové prášky, jen mají trochu jinou slovní náplň.“
Ještě ve 73 letech a se slabým srdcem chodil na výlety. To bylo jeho velké potěšení, jak se přiznal v rozhlasovém dokumentu Sametové osudy: „Jsem rád, když jdu s dětmi 20 kilometrů po lesích do Mníšku.“
Valtr Komárek napsal desítky odborných statí, článků a knih a za své zásluhy ve vědě dostal plaketu Akademie věd.
