Zemřel odborník na vesmír a kosmonautiku Antonín Vítek
Ve věku 72 let zemřel odborník na vesmír a kosmonautiku Antonín Vítek. Je autorem mnoha článků a reportáží o kosmonautice i autorem největší databáze družic a kosmických sond ve vesmíru. Dlouhá léta byl také spolupracovníkem Českého rozhlasu.
Vítek vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, poté pracoval téměř čtvrt století v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd a později jako odborník na informační technologie.
Žádný mediálně sledovaný start rakety nebo raketoplánu se bez něj neobešel. Ať v rádiu, televizi nebo na internetu, vždy vtipně a přitom přesně informoval o tom, co se na startu nebo přímo ve vesmíru děje.
Popularizátora kosmonautiky Antonína Vítka připomněl Marek Janáč z Českého rozhlasu Leonardo
V roce 1969 Vítek komentoval v televizi přistání Apolla 11 na Měsíci. V 70. letech se podílel na vývoji krystalizátoru pro materiálové pokusy na sovětských kosmických stanicích Saljut a Mir.
Mezi jeho koníčky patřily obecně přírodní vědy, astronomie, fyzika a také chemie. Ze všech těchto oblastí připravoval hesla pro českou mutaci internetové encyklopedie Wikipedia.
Byl také častým hostem Českého rozhlasu Leonardo, pro jehož edici připravil i obsáhlý titul Stopy na Měsíci. V lednovém díle pořadu Vstupte! se například ohlížel za úspěchy a neúspěchy kosmonautiky v loňském roce.
Antonín Vítek je autorem mnoha knih o kosmonautice. Pro české encyklopedie zpracoval celou řadu hesel z oblasti kosmonautiky a sám byl autorem specializované internetové encyklopedie SPACE-40 o vesmírných tělesech. Za ni dostal před čtyřmi lety od Akademie věd Cenu Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy. Byla po něm také pojmenována planetka číslo 30.253.
Doba mu nepřála
„Tonda Vítek byl geniální v tom, že si pamatoval spoustu věcí a uměl je dávat dohromady, měl nad nimi nadhled. Jeho nebylo možné nějakou otázkou o kosmonautice zaskočit. A nejen o kosmonautice, ale i o chemii, fyzice. On se uměl v celé škále vědy pohybovat naprosto suverénně a uměl o tom mluvit tak, že poslední babička mu rozuměla,“ vzpomíná jeho dlouholetý přítel a publicista z MF Dnes Karel Pacner.
Na Antonína Vítka zavzpomínal publicista a jeho dlouholetý přítel Karel Pacner
Podle něj byl Vítek příkladem člověka, který se k svému milovanému oboru dostal oklikou. Jednak v době jeho studií se tento obor neotevíral a navíc mu tehdejší režim všemožně komplikoval studium.
„Pocházel z rodiny pražského právníka, který vlastnil činžovní dům na Vinohradech. To samozřejmě znamená, že to byl ‚třídní nepřítel‘. Když se hlásil na přírodovědeckou fakultu, tak sice byl nejlepší ze všech uchazečů, ale zástupkyně OV KSČ namítala, že tento člověk přece nemůže studovat. Nakonec ji ale kantoři přesvědčili, že by měl dostat šanci,“ říká Pacner.
Později žádala o jeho vyloučení ze studia i uliční organizace KSČ. Proděkan ale dopis ‚stopil‘ a Antonín Vítek nakonec úspěšně dostudoval.
Ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář vzpomínal na Antonína Vítka v pořadu Stalo se dnes
Vítek také založil Spolek pracovníků v astronautice, za komunistického režimu však šlo o ilegální činnost. „Estébáci o nás věděli, což vím z různých výslechů. Tonda byl také několikrát u výslechu. Ale neměli důvod proti nám zakročovat, protože jsme nic ilegálního nebo protistátního nedělali,“ vysvětluje publicista.
Dokud měli Sověti v kosmonautice úspěch, byla popularizace astronomie v minulém režimu jednoduchá. Situace se však změnila, když prvenství převzali Američané. „Tonda měl po Apollu 11 a 12 zakázanou televizi. Ale měl otevřenou cestu třeba k nám do Mladé fronty, stejně tak do časopisu Letectví a kosmonautika,“ uvádí Pacner.
Neúnavný popularizátor
Vystudovaného chemika prý k zájmu o vesmír přitáhlo cosi magického, co v sobě kosmonautika má, říká Vítkův spolupracovník, ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář. Na seznámení s Vítkem vzpomíná jako na setkání s člověkem, který kosmonautice nejvíc rozuměl:
„Tonda byl v tomhle směru určitě průkopník. Přestože v té době, v těch 60. letech, byli odborníci, kteří se zajímali o různé konkrétní aspekty pronikání do vesmíru, tak Tonda byl člověk, který systematicky pracoval na tom, aby pojal celou šíři, kterou kosmonautika obsahuje. To znamená všechny aspekty související s podmínkami k tomu, aby člověk ve vesmíru mohl existovat, všechny technické záležitosti pro to, aby se tam mohl dostat.“
„Ze všech možných zdrojů, a tehdy to rozhodně nebyla lehká záležitost, dokázal vytěžit maximum a při jeho obrovské vitalitě a neuvěřitelné schopnosti právě si pamatovat fakta a dávat je dohromady, dosáhl toho, že je dokázal kombinovat a předávat potom ostatním v té podobě, která ho udělala nezapomenutelným,“ myslí si Kolář.
Vítek podle něj tedy neměl jen obdivuhodné znalosti, ale také je chtěl a uměl předávat dalším, jak Kolář dokládá na příkladě internetového projektu SPACE-40, kde mohou lidé na jediném místě najít vyčerpávající informace o vesmírných tělesech.
