Zemřela Meda Mládková. Mecenášce a sběratelce umění bylo 102 let
Zemřela mecenáška a sběratelka umění Meda Mládková, bylo jí 102 let. Pro Radiožurnál to v úterý uvedl politik Jiří Pospíšil z TOP 09, předseda správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových. Ve věku 102 let podlehla zdravotním obtížím souvisejícím s pokročilým věkem.
„Meda Mládková byla obdivuhodný člověk. Člověk velkého srdce, který byl velký vlastenec a který miloval tento národ. Nemyslela na své pohodlí, na svou slávu, ale všechno, co dělala, mělo mít smysl a mělo pomáhat druhým. Na prvním místě to byla česká kultura,“ uvedl Pospíšil.
Meda Mládková, mecenáška a sběratelka umění. Co všechno prožila, připomíná Michaela Vetešková
Sběratelka umění a mecenáška Meda Mládková vstoupila do povědomí široké veřejnosti především díky tomu, že darovala rozsáhlou rodinnou sbírku moderního umění Praze, a také díky zarputilosti, s jakou vybojovala a vybudovala v metropoli muzeum. Na pohled subtilní dáma, která loni 8. září oslavila 102. narozeniny, věnovala celý život kultuře a podpoře umělců z bývalého Československa, kterým totalitní režim nepřál.
Procestovala celý svět
Mládková se narodila jako Marie Sokolová v Zákupech na Českolipsku v rodině ředitele místního pivovaru. Poté, co za války zavřeli školy, nastoupila jako písařka u ředitele Škody v Hradci Králové. Po válce odjela studovat ekonomii do Švýcarska, kde získala doktorát ekonomických věd. Později studovala dějiny umění na L'École du Louvre ve Francii. Od roku 1960 žila v USA.
Poslechněte si rozhovor s Medou Mládkovou, který poskytla v roce 2012 Českému rozhlasu Dvojka. Mluvila s ní Martina Kociánová
Při svém pobytu v Paříži založila nakladatelství Editions Sokolova. Vydala mimo jiné statě Ferdinanda Peroutky a knihu o Toyen s texty básníků Andrého Bretona, Jindřicha Heislera a Benjamina Péreta. Tato práce ji přivedla k setkání s budoucím manželem Janem Mládkem, který jako mladý ekonom v Paříži přispíval na činnost nakladatelství, ale jen málo, a tak jej osobně navštívila a požádala o větší příspěvky. Nebránil se.
„Tolikrát jsem slyšela, že Jan Mládek má tu nejvyšší pozici v exilu a že je velký patriot. A on nám posílal dva dolary za knížku. Žádné peníze už jsem neměla, jedno vydání stálo tisíc dolarů,“ vzpomínala.
„Jednoho dne jsem tam šla a zazvonila v kanceláři. A řekla jsem: ‚Pane Mládku, já jsem česká studentka, jak je možné, že nám posíláte dva dolary za knížku, když víte, že je to hrozně těžké vydávat.‘ On se hrozně zarazil, byl bledý. A říkal: ‚Odpuste mi, to mi ušlo. Pojďte, dáme si drink.‘ Tak jsme si dali drink, pak jsme si dali další drink a večeři.“
„Trvalo mi tři roky, než jsem ho přesvědčila, že jsem pro něj nejlepší žena,“ prozradila v talkshow Jana Krause.
Provdala se za něj a s Mládkem, který většinu života pracoval v Mezinárodním měnovém fondu, procestovala celý svět. Mládek byl po roce 1945 jedním z prvních guvernérů Mezinárodního měnového fondu, později mimo jiné řídil oddělení pro transformaci ekonomik v Africe.
Založení sbírky
Prvním impulzem k založení sbírky bylo setkání Medy Mládkové s Františkem Kupkou v 50. letech v Paříži. V následujících letech se manželům Mládkovým podařilo koupit přes 200 Kupkových obrazů. Ještě rozsáhlejší soubor českého moderního umění kompletovala od poloviny 60. let během několika návštěv tehdejší ČSSR.
‚Některá díla jsou nenávratně poškozena.‘ V Muzeu Kampa restaurují malby po červencovém požáru
Číst článek
Po svém návratu z první cesty do Československa v roce 1967 přesvědčila v USA Fordovu nadaci, aby poskytla řadu stipendií pro studenty i umělce. V USA pomohla v období totality zorganizovat řadu výstav českých a slovenských umělců.
Po smrti manžela v roce 1989 Mládková na jeho přání celou kolekci věnovala Praze. Po svém návratu do vlasti po pádu komunistického režimu pracovala v Občanském fóru. Stála také u zrodu Nadace pro umění ve střední a východní Evropě a založila i Nadaci Jana a Medy Mládkových.
Peripetie při opravách
Pro umístění rodinné sbírky vybrala zchátralou budovu Sovových mlýnů na pražské Kampě. Poté vedla vleklý spor s úřady o konečnou podobu budovy. Spor vedla například ohledně skleněné krychle, kterou si přála umístit na věž schodiště. Artefakt převyšoval střechu budovy a podle památkářů měnil podobu malostranského panoramatu. Nakonec Mládkové pomohl tehdejší ministr kultury Pavel Dostál. Muzeum bylo otevřeno na podzim roku 2003.
„Všechno, co je tady krásné, dělali (skláři) Marian Karel a Václav Cigler. Všechno, co je tady špatné, dělal památkový ústav, který mě donutil,“ prohlásila tehdy Mládková.
Další peripetie s úřady ji čekaly v souvislosti se záměrem zrekonstruovat na kulturní centrum nedalekou Werichovu vilu. Byť již v dubnu 2008 Praha rozhodla o pronájmu vily Nadaci Jana a Medy Mládkových, vilu na pražské Kampě se podařilo zrekonstruovat až po řadě průtahů a změn, pro veřejnost byla otevřena v červnu 2017. V objektu je muzeum Jana Wericha, kulturní a společenský prostor.
Meda Mládková byla držitelkou řady prestižních ocenění. V roce 1999 jí prezident Václav Havel udělil medaili Za zásluhy, o čtyři roky dříve získal stejné ocenění in memoriam i její manžel. V roce 2012 pak převzala francouzský řád za zásluhy, jedno z nejvyšších ocenění ve Francii.
