Zemřela signatářka Charty 77 Elzbieta Ledererová. Bylo jí 85 let

V sobotu v německém Augsburgu zemřela Elzbieta Ledererová. Byla překladatelkou a zakládající členkou Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Mezi prvními také podepsala Chartu 77.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

O úmrtí Ledererové informoval historik Petr Blažek. Manželem Elzbiety Ledererové byl významný disident, novinář, spisovatel a několikanásobný vězeň komunistického režimu Jiří Lederer.

Elzbieta Ledererová se narodila 7. ledna 1932 v Dolním Kazimierzi v Polsku. Vystudovala filologii, po škole se ale věnovala herectví. V roce 1967 se podruhé provdala za Jiřího Lederera, se kterým poté žila v Praze. Podle svých slov sice toužila po klidném rodinném životě, nicméně po boku svého manžela se aktivně zapojila do dění, které vrcholilo Pražským jarem. 

Perzekuce po srpnu 1968

Psala do několika polských novin, spolupracovala s polským kulturním a informačním centrem a pracovala jako překladatelka. Po srpnové okupaci 1968 byla postupně odstavena a stejně jako její manžel vystavena perzekuci, uvádí Ústav pro studium totalitních režimů.
Jiří Lederer byl v 70. letech opakovaně z politických důvodů vězněn. Oba patřili mezi první signatáře Charty 77. V roce 1978 byla Ledererová mezi zakládajícími členy VONS.

Ledererová byla jedinou členkou, která neměla československé občanství. Stala se jí v době, kdy byl její manžel ve vězení a zůstala doma sama s dcerou Monikou.

Po propuštění Jiřího Lederera byla rodina zařazena Státní bezpečností do akce s krycím názvem Asanace. Poté, kdy Elzbietě Ledererové jako občance Polské lidové republiky hrozilo, že ji nebude prodloužen pobyt v Československu, rozhodla se rodina pod nátlakem vystěhovat se do Německa.

Cena Václava Bendy

Jiří Lederer se po příjezdu z vlasti aktivně zapojil do exilového hnutí a působil jako novinář. V samizdatu a v zahraničí vydal několik publicistických a esejistických knih; posmrtně vyšla jeho knížka Jan Palach. Zpráva o životě, činu a smrti českého studenta (1990). Zemřel v roce 1983.

Po roce 1989 se rodina marně snažila, aby mu bylo posmrtně vráceno československé, respektive české občanství. Elzbieta Ledererová dostala v roce 2014 Cenu Václava Bendy, kterou uděluje Ústav pro studium totalitních režimů. Pohřbena bude na hřbitově v německém Bad Birnbachu, kde je hrob jejího manžela.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme