Žena doplatila na nepodařenou restituci. Místo dědictví splácí dluhy
Ani za 20 let nedokázala Česká republika vypořádat restituce, pozemkový úřad stále eviduje nároky za 800 milionů korun. Někdy je to proto, že lidé se o majetek nehlásí, jindy stála na začátku chyba státu. Jako v případě Anny Brunclíkové z Plzeňska, která na nevydařené restituce doplatila jako málokdo. Kvůli chybě státních úředníků totiž nezdědila po své tetě mlýn i s pozemky, následně prohrála všechny soudní spory a má exekuci i na důchod.
Po své tetě měla zdědit mlýn a pozemky, ale nezdědila nic, nedostala ani peníze za prodej nemovitosti a navíc prohrála následné soudní spory a to ji stálo skoro půl milionu korun. Teď z jejího důchodu strhává každý měsíc další peníze exekutor.
„Když je mi nejhůř, jdu do zahrady, abych myslela na něco jiného. Protože není možné myslet než na ty soudy, exekuce a jak jsme ničení,“ říká stará paní. „Já nevím, jak bych to nazvala. To snad ještě v Čechách nebylo, aby zloděj dal závětní dědičku majetku pod exekuci.“
Mlýn, který měla Anna Brunclíková zdědit, leží na Úhlavě u Klatov a patřil její tetě Josefíně Ailové. Ta o něj požádala v restituci, ale předběhl ji ředitel státního podniku, který mlýn za socialismu spravoval. A také ho nezákonně zprivatizoval.
Radiožurnálu to potvrdil bývalý ministr privatizace Tomáš Ježek. „Ano, byl, protože ten člověk, který předkládal privatizační projekt, v něm zřejmě falšoval údaje. A tam odsud se odvíjí ty problémy,“ tvrdí.
Následovaly únavné právní tahanice, na které neměla Josefína Ailová sílu. Krátce před smrtí mlýn prodala, a to pod cenou právě bývalému šéfovi státního podniku. Ten ale složil peníze do banky takovým způsobem, že se k nim nemohla paní Ailová dostat. Nemocná a nepohyblivá umírá a jeden a půl milionu korun banka vrací. Podvod je dokonaný.
„Nemůžu zradit tetu a strýce. Když mu to dám lidově řečeno do chřtánu, tak ona za to ještě vodělá… Dodneška to není určené, čí Ailův mlýn je. A já to vzdávat nemůžu,“ prohlašuje Anna Brunclíková. Je přesvědčená, že její teta prodávala Ailův mlýn pod nátlakem, a proto je prodej neplatný.
Soudní spory ji dostaly do dluhů
Důchodkyně nemá peníze na advokáty, všechny spory řeší sama amatérským způsobem, prohrává, takže musí platit vysoké soudní náklady a dostává se do dluhů. Jejím odpůrcem je majitel Ailova mlýna a svízelnou situaci staré ženy si vychutnává.
„Prostě paní, která na mně trošku visí. A já s ní zametám samozřejmě a budu zametat, jak to půjde. Takže nedostane ani korunu,“ říká Michal Václav, syn bývalého šéfa státního podniku. Nemovitost dál užívá a vyrábí tam elektřinu. Sám žije na loveckém zámku v jižních Čechách a spravuje rozsáhlé nemovitosti, které mu otec zanechal.
Mimochodem tehdy za čtyři kanceláře v centru Prahy, za ubytovnu u Klatov a za Ailův mlýn i s pozemky zaplatil 200 tisíc korun. Srovnání se situací zadlužené důchodkyně Anny Brunclíkové bije od očí, soudy ale rozhodly a spravedlnosti bylo podle nich učiněno zadost.
Stát eviduje ještě 50 tisíc restituentů
Příběh Anny Brunclíkové je jedním z téměř pěti set případů sporných privatizací, které dodnes eviduje ministerstvo financí.
Přes 50 tisíc restituentů v Česku stále nemá vrácené pozemky v celkové hodnotě 840 milionů korun. Část z nich má teď šanci získat po dvaceti letech alespoň náhradní pozemky. Zájemci se mohou do poloviny června hlásit o státem vybrané parcely na pozemkových úřadech.
V soutěžích až dosud uspěli jen dva restituenti ze sta, protože přednost měli často zemědělci. To se teď má změnit.
„Od prvního ledna nabyl na účinnosti nový zákon o státním pozemkovém úřadě, který naprosto upřednostňuje oprávněné osoby, původní restituenty, kdy veřejné nabídky pozemků budou nejprve pouze pro ně. A pokud se pozemek neprodá, bude nabídnut i ostatním – zemědělcům a dalším fyzickým osobám. Proto čekáme větší zájem,“ říká šéf úřadu Petr Šťovíček.
