Z židovské čtvrti v Hluboké nad Vltavou bytové domy? Část místních nesouhlasí, radnice volá po parkování
Patří k nejstarší zachovalé zástavbě ve městě. Soukromý developer teď ale chce část bývalé židovské čtvrti v Hluboké nad Vltavou přestavět na bytové domy. Někteří obyvatelé s tím nesouhlasí a iniciovali zapsání historických budov na seznam kulturních památek. Jak zjistil Český rozhlas, ministerstvo kultury už žádost začalo posuzovat.
„Základem není snaha bránit developerovi, ale spíš snaha ozřejmit hodnoty lokality. Stavby tvoří ucelený soubor, který je urbanisticky nesmírně působivý a cenný. Domy spojuje společný osud, tvoří samostatnou samosprávnou židovskou obec,“ říká hlubocký zastupitel a architekt Martin Veber (nez.)
V bývalé židovské čtvrti v Hluboké nad Vltavou, která se má proměnit, byl Matěj Vodička
Domy stojí nad Podhradským rybníkem, v současnosti jsou nevyužívané.
„Jde o to, že celá lokalita si dodnes zachovala původní urbanistickou strukturu, která je nesmírně malebná. Objekt je prázdný asi čtyři pět let od té doby, co tady skončila výroba uzenin. Mnohem zajímavější je ale to, že tahle výrobna byla historicky také výrobnou, ale nikoli uzenin, nýbrž rybích výrobků pro Židy,“ dodává Martin Veber.
Hlavně bydlení
Současný majitel, společnost VAV Development, komplex budov zakoupila v roce 2020. Podle jednatele Karla Váchy od počátku počítají s tím, že obnoví původní účel lokality, tedy bydlení.
Vácha zdůrazňuje, že nehodlají objekty kompletně srovnat se zemí: „Zčásti bychom třeba museli některé zdi domů ubourat, nebo od základů postavit nové, ale v každém případě jsme vždy uvažovali o tom, že ráz a objem stavební hmoty budeme chtít zachovat.“
Na jihočeské hrady a zámky dorazilo méně turistů. Největší propad hlásí Český Krumlov a Hluboká
Číst článek
Společnost se zároveň nebrání tomu, aby komplex získal památkovou ochranu. „Byty tam samozřejmě budeme moci postavit, i když s omezením. Na druhou stranu, ministerstvo kultury nám zase může přispět nějakou dotací. Teprve uvidíme, co to pro nás bude znamenat,“ doplňuje Karel Vácha.
Vedení města záměr podporuje. Požaduje pouze, aby souběžně s případnými byty vznikl i dostatečný počet parkovacích míst. Podle hlubockého starosty Tomáše Jirsy (ODS) domy chátraly a na prodej byly několik let.
„Pracovníci Národního památkového ústavu jezdí kolem těch objektů na hlubocký zámek desítky let a nikdy je nenapadlo, že by to mohla být kulturní památka,“ podotýká.
Radnice trvá na parkování
Národní památkový ústav navrhuje na seznam zapsat tři objekty včetně přilehlé synagogy, která je z roku 1907 a dnes ji vlastní Československá církev husitská.
Brno zvažuje demolici části ateliérů na Kraví hoře. Umělci namítají, že by přišli o prostor pro tvoření
Číst článek
Podle ředitele českobudějovického odborného pracoviště Daniela Šnejda spočívá historická i kulturní hodnota komplexu v několika rovinách:
„Nejcennějším objektem je číslo popisné 8, to je dům z 18. století s cennými historickými konstrukcemi v interiéru. Nepochybně patří k nejstarším a mimořádně dobře dochovaným objektům na Hluboké.“
Posouzení žádosti ze strany ministerstva kultury může trvat i několik měsíců. Postupně se k ní budou vyjadřovat i další instituce, které se podle zákona řízení účastní.
