Rozevírají se nůžky mezi příjmy domácností. Více vydělávající lidé si můžou v práci klást podmínky
Příjmové nerovnosti mezi důchodci se snižují, mezi pracujícími domácnostmi se pomyslné nůžky naopak rozevírají. Ukázal to nejnovější výzkum společnosti PAQ Research pro projekt Život k nezaplacení. „Inflace zasáhla samozřejmě všechny. Ale inflace cen bydlení hodně zasahuje ty chudší domácnosti, protože jim taky vzrostly ceny za energie,“ říká sociolog Daniel Prokop.
Nejbohatší pětina domácností vydělává skoro 2,5krát víc než pětina rodin s nejnižšími příjmy. Ještě před rokem a půl to nebylo ani dvakrát tolik. A ještě víc se rozdíly prohlubují, když porovnáme příjmy domácností po zaplacení nákladů na bydlení. Na ty totiž padne v chudších rodinách větší část rozpočtu než u bohatších, vysvětluje spoluautor studie sociolog Daniel Prokop.
Českým domácnostem zbývá měsíčně míň peněz než před rokem a půl. Místo osmi tisíc uspoří jen pět
Číst článek
„Inflace zasáhla samozřejmě všechny. Ale ta inflace cen bydlení hodně zasahuje ty chudší domácnosti, protože jim taky vzrostly ceny za energie. Když bohatá i chudá domácnost platí třeba o dva tisíce víc, tak je to samozřejmě mnohem větší zásah do zbytkového rozpočtu u těch chudých,“ přibližuje Prokop.
Navíc těm, kteří na tom jsou relativně dobře, se daří zvyšovat si příjmy víc než lidem v hůře placených zaměstnáních.
Lepší podmínky pro vyjednávání
„Buďto mají ve firmách lepší vyjednávací pozici o platech, protože často můžou jít pracovat jinam. Kdežto člověk, který pracuje u pásu, si tak vybírat nemůže. Za druhé jsou tam i domácnosti, kde muž pracuje a žena si nějak prodlužuje péči o děti, nebo má jeden z rodičů nižší úvazek,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop.
Třeba analytik pracovního trhu Tomáš Ervín Dombrovský ze společnosti LMC ale říká, že podle dat Českého statistického úřadu se platy lidem v nízkopříjmových povoláních zvedaly stejně, nebo i rychleji než v lépe placených profesích. A podle generální ředitelky české pobočky pracovní agentury Manpower Group Jaroslavy Rezlerové si dnes mohou „diktovat“ i lidé v manuálních pozicích.
Sociální stát je scénář pro slunné dny. V krizi je třeba individuální a lokální solidarita, radí ekonomka
Číst článek
„Dnes už máte nedostatek úplně všech – řidičů, dělníků, logistických pracovníků i v administrativě. Je to napříč profesemi. Ten obrovský nedostatek samozřejmě zvyšuje tlak na zaměstnavatele, aby si udrželi aspoň ty lidi, kteří jsou pro ně klíčoví,“ říká Rezlerová.
Nerovnosti v důchodech
Inflace ale rozevírá nůžky v tom, jak různě dopadá na úspory a majetek. Chudší domácnosti nechávají své tenké úspory na běžných, v lepším případě na spořicím účtu. Jenže tam se úrok zdaleka nevyrovná současné míře inflace, upozorňuje analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.
„Lidé s vyššími příjmy mají své úspory často diverzifikovány mnohem lépe a ve více finančních nástrojích, ať už to jsou akcie, nemovitosti. Zkrátka tak, aby hodnota jejich peněz byla nějak chráněná před vlivem inflace,“ popisuje.
Naopak u důchodců se podařilo příjmové nerovnosti snížit. Podle Daniela Prokopa pomohla lednová valorizace důchodů, příspěvek na bydlení a taky výchovné 500 korun na dítě k důchodu navíc. Všechna tato opatření totiž pomáhají hlavně chudším, často samostatně žijícím důchodcům a důchodkyním. A tím se snížily rozdíly mezi nimi a lépe zajištěnými penzisty.
