Češi se s inflací snaží vyrovnat tím, že hledají další přivýdělek. Šetří také na jídle i oblečení
Každá šestá domácnost v Česku kvůli zdražování šetří na jídle a spotřebních věcech. Na konci minulého roku to přitom byla každá desátá. Ukazuje to výzkum z unikátního projektu Česko 2022: Život k nezaplacení, na kterém společnost PAQ Research spolupracuje s Českým rozhlasem. Projekt každý měsíc na vzorku 1600 domácností zkoumá dopady zdražování na českou společnost.
„Českým domácnostem vzrostly za poslední měsíc výdaje na jídlo přibližně o dvě stě korun. Na konci května platila průměrná domácnost za jídlo a pití mimo restaurace přes 7400 korun. Pokud se ale zaměříme na lidi, kteří žijí pod hranicí chudoby, tak jejich průměrná útrata je zhruba 5660 korun,“ uvádí závěr výzkumu.
„Právě tyto domácnosti ale na potraviny dávají větší část svých příjmů než ostatní. A také se snaží na jídle víc šetřit. To platí pro každou čtvrtou domácnost pod hranicí chudoby,“ pokračuje.
V Česku se dělají reformy za desítky miliard bez rozmyslu, říká sociolog Daniel Prokop
Číst článek
Mírný pokles výdajů na potraviny je z výzkumu patrný hlavně u samostatně žijících seniorů. „Ty zdražování energií i potravin v posledních měsících dostalo ve velkém pod hranici chudoby. Senioři přitom nemají moc možností, jak na jídle šetřit,“ upozorňuje studie.
Podle socioložky Lucie Vidovičové z Masarykovy univerzity se už nedá moc šetřit na množství potravin, ale na jejich kvalitě. „Přestávají se kupovat různé potravinové doplňky a vitaminy, což jsou faktory, které se mohou negativně projevit na zdravotním stavu seniorů, což zase dál může prohlubovat riziko vůči potřebě nákladů na zdravotní péči.“
Stigmatizace seniorů
„U seniorů se častěji setkáváme i s určitou formou stigmatizace. Mají pocit, že celý život pracovali a odvedli to své do systému. Mají za to, že teď by pomoc měli dostat automaticky, aby se nemuseli snižovat k tomu, že půjdou na úřady práce a tam budou někoho prosit,“ uvedla ekonomka Klára Kalíšková z odborného pracoviště CERGE-EI.
Osamocené seniory tíží zdražování i válka na Ukrajině. Trpí depresemi, úzkostmi a nespavostí
Číst článek
Lépe zajištěné domácnosti si zpravidla nejprve odřeknou návštěvy restaurací. To potvrzují i nová data společnosti Edenred. Pokud lidé obědvají mimo domov, dávají si jen jeden chod a omezují nápoje.
Češi se s nebývale vysokou inflací snaží vyrovnat například tím, že hledají další přivýdělek. Podle výzkumu jde hlavně o lidi, kteří vlastní domy ve venkovských regionech.
K čemu se Češi naopak příliš nemají, je šetření na bydlení. „Lidé, kteří po nárůstu cen energií nedokážou zaplatit výdaje na bydlení, se nesnaží hledat levnější variantu. Češi jsou v této otázce velmi konzervativní, “ popisuje Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research.
V předchozích měsících zhruba polovina dotazovaných také méně topila.
Počet domácností v příjmové chudobě se od dubna sice nezměnil, z jedenácti na třináct procent ale vzrostl počet těch, které po zaplacení výdajů na bydlení a jídlo musí vyžít s méně než stokorunou na osobu na den.
Život k nezaplacení
Průzkum provedla společnost PAQ Research. Český rozhlas s ní startuje nový projekt, zajímá se v něm o to, jak lidé v současné době vycházejí s penězi.
Příjmová chudoba se na vyplacených sociálních dávkách zatím projevuje jen málo. Mimořádnou okamžitou pomoc dostalo letos v květnu od úřadů práce asi 2300 příjemců. To je jen o něco málo víc než v květnu 2019 ještě před covidovou krizí.
Výrazně se nemění ani množství vyplacených příspěvků na bydlení. Někteří lidé podle ekonomky Kalíškové ale netuší, jaké dávky existují, nebo nezvládnout zjistit, jestli na ně mají nárok.
Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky z KDU-ČSL se jeho resort snaží lidi opakovaně informovat. Od července by se také podle ministra měly zjednodušit žádosti o příspěvek na bydlení.
„Využili jsme mimořádné valorizace, která probíhala teď od června. Zhruba více jak třem milionům uživatelů různých typů důchodů v České republice jsme společně s rozhodnutím o zvyšování důchodů rozesílali i informaci o příspěvku na bydlení a o tom, jakým způsobem o něj mohou požádat,“ uvedl Jurečka.
Zaměstnanci úřadů práce by navíc měli dostat možnost více rozhodovat o výši dávky mimořádné okamžité pomoci.
