Jedna z chyb je, že systém motivuje lidi, aby šli do předčasného důchodu, říká sociolog Prokop
Do jaké podoby se vyvíjí cílený sociální tarif a je třeba reformovat důchody? Existují nějaké daňové alternativy k windfall tax? Na to všechno odpoví v dalším dílu projektu: Česko 2022: Život k nezaplacení sociolog Daniel Prokop.
Vy můžete říct, s čím jdete ve středu na Národní ekonomickou radu vlády (NERV)?
Velký NERV je až za týden, ale jsou průběžná jednání třeba o důchodové reformě, která se bude muset do příštího roku udělat, protože systém v roce 2050 a dál bude hluboce v minusu.
Plus teď se jedná o definici zranitelného zákazníka, kterému by stát mohl pomáhat s těmi energiemi cíleněji, kdyby měl definování 25% populace, které mají největší problémy s cenami energií, tak by mohl pomáhat cíleně a ušetřit tím, že nebude tak dlouho dělat obrovská plošná opatření.
Ano, tam je ještě jeden problém, protože konkrétní podobu definice zranitelného zákazníka včetně návrhu opatření na jeho ochranu měla podle evropské legislativy zavést Česká republika do poloviny loňského roku, což se nestalo, takže České republice hrozí řízení o nesplnění povinnosti, z toho může být i milionová pokuta. Tak přejeme hodně zdaru v jednání. Vy už jste říkal důchody, některá ministerstva jsou mnohem víc vytížená, než bývalo v kraji zvykem. Ministerstvo práce a sociálních věcí má na starosti právě důchody, co tam je momentálně klíčové pro reformu?
Tak tam jsou velké věci typu odchodový věk, který se asi bude muset, ale ne teď, ale od roku 2030 postupně zvyšovat, ale nechci předbíhat. Postupné zvyšování ale podle mě bude nevyhnutelné.
Ale potom jsou tam parametrické věci, spíše chyby v systému. Jedna z chyb je, že ten systém hodně motivuje, aby člověk šel do důchodu rok před důchodem. Do předčasného důchodu.
Což si můžu napočítat tak, aby mi vyšla ještě nějaká valorizace?
Je tam malinká redukce důchodu, a když chytnete velkou valorizaci, třeba když někdo šel před rokem, tak nakonec je na tom velmi dobře a do předčasného důchodu chodí velká část důchodců.
Takže stát místo toho, aby motivoval lidi dokončit to do důchodového věku a ideálně, kdo může v méně náročných pozicích, aby pracoval i v důchodu, tak motivuje jít do předčasného důchodu.
Lidé, kteří požádají o předčasný důchod už letos, mohou vlivem inflace dosáhnout na vyšší částku
Číst článek
A naopak ti důchodci, kteří pracují v důchodovém věku, platí normální odvody. Podle mě by měli platit nějaké větší odvody, aby byli motivování zůstat na pracovním trhu. Tohle se musí změnit a může to zvýhodnit práci po důchodovém věku, dokončování důchodového věku.
A potom nemusí být třeba zaváděná tak drastická opatření, která jsou hodně nepopulární - zvyšování důchodového věku, snižování náhradového poměru a podobně.
Když už jsme u agendy Ministerstva práce a sociálních věcí, od začátku se o třetinu zvýšil počet dětí podpořených pravidelným přídavkem na dítě. Objem vyplácených přídavků se zároveň za stejné období zvedl o 38 procent. Z dat ministerstva navíc plyne, že dalších asi 90 tisíc rodin má na tuhle dávku nárok, ale zatím ji nevyužívá. V čem je problém?
Myslím si, že jeden problém je v tom, že dávka je relativně malá, takže ne každému se vyplatí postupovat administrativu kvůli třeba 800 korunám. To by se teď mohlo zvětšit, protože ta částka je o 30 procent nižší vůči mzdám, než byla před 15 lety.
Bohužel v Česku je to administrativně náročné, musíte dokládat opakovaně příjmy a podobně. Takže já bych byl spíš pro to, si ujasnit, jak široká má být definice, jestli není třeba moc široká u toho přídavku. A udělat to administrativně jednodušší.
Ještě zmíním k těm důchodům - zajímavá věc, která se řeší, jsou nízké důchody, jestli má být vyšší minimální důchod. Dostáváme se do paradoxního stavu, že už teď se ukazuje, že velká část lidí, kteří mají nízké důchody, dělali na OSVČ, na dohody a neplatili si odvody.
A stát na jednu stranu řeší, jestli mají mít vyšší důchody a na druhou stranu včera prošla paušální daň a další snižování odvodů OSVČ, takže jsou to vlastně protichůdná řešení.
Bohužel vláda dělá ve dvou rezortech věci, které jsou logicky úplně proti sobě. Zvyšuje počet lidí, kteří mají malé odvody a díky tomu malé důchody, a na druhé straně diskutuje, jestli nemá zavést minimální důchod 10 000 korun.
Měla by tam být větší spolupráce a analytický tým na úřadu vlády, který tyhle zásadní reformy bude koordinovat, tam jde o stovky miliard.
Přibývá lidí, kteří se snaží ušetřit za energie. Přesto ale za bydlení platí víc než v létě, ukazují data
Číst článek
A když už jsme u sociálních témat, do jaké podoby se vyvíjí tzv. cílený sociální tarif?
To je to, o čem jsme mluvili na začátku, že podle NERVu nebo podle skupiny ekonomiky domácnosti a řady ekonomů, by měla existovat definice zranitelného zákazníka, která v Británii definuje zhruba čtvrtinu populace, která je nejvíc ohrožená cenami energií, a těm může stát cíleně pomáhat. Třeba Británie jim posílá 150 liber jako slevu na energie.
Když tohle existuje, tak stát nemusí tak dlouho držet obrovsky finančně náročná plošná opatření typu cenové stropy a podobně. Takže může v jisté chvíli, třeba od příštího podzimu, přejít na podporu jenom zranitelných zákazníku.
Když to nebude fungovat, tak já se bojím, že to povede k tomu, že stát utratí mnohem víc, protože bude muset delší dobu řešit plošná opatření.
Podpora firem
Na jedné straně je nutné pomoc lidem, zejména těm nejvíc ohroženým, všechno je ale provázané. Je potřeba myslet i na podporu firem, což má na starosti Ministerstvo průmyslu a obchodu. Co je tam důležité ve vztahu k firmám?
Tam se řeší podpora větším energeticky náročným firmám, kde je asi podpora potřeba, existuje to v ekosystému, kde ostatní státy podporu poskytují.
Na druhou stranu jsou tam za mě osobně dva aspekty, firmy by se měly motivovat, aby zefektivnily energeticky výrobu, aby nekonzervovaly ekonomiku, která je energeticky strašně náročná. Máme jednu z nejvíce energeticky náročných ekonomik v Evropě, v tom kolik to stojí energie na jednotku HDP.
Druhá věc je, že víme z Antiviru, z koronaviru, že byla řada firem, které načerpaly podporu v kurzabeitu, který podporoval, že dáte na překážky práce pracovníky a dostanete dotaci. Firmy dostaly stovky milionů a v tom samém roce měly zisky v řádu miliard, takže je to převod do zisků u firem od daňových poplatníků.
V Americe existuje typ ratingu, kdy firmy, které posílají lidi v Americe do nezaměstnanosti, tak platí větší odvody, aby si dopředu zaplatily, co ten stát musí dávat na podpory nezaměstnanosti.
To znamená: propouštím zaměstnance, protože „důvody“, a platím tedy větší odvody, takhle to je?
Když stát Amerika vidí, že ta firma více propouští, tak ji nechá platit větší odvody, aby si předplatila náklady státu na podporu v nezaměstnanosti. To samé by mohlo existovat v Česku, že firmy, které používají kurzabeit, firmy, které používají nějakou podporu v době energetické krize, tak si na to přispívají.
V Americe funguje tenhle cílený systém, v Německu, když sečtete všechny korporátní daně, trade tax, tak korporace platí mnohem větší daně, takže si taky v jistém smyslu předplatí asistenci v době krize.
Stanjura: Daň z mimořádných zisků chce vláda zavést až v roce 2023. Spojí ji s daňovým balíčkem
Číst článek
Musíme myslet na to, abychom zavedli systém, který omezí dopady do veřejného rozpočtu a taky firmy nebudou tak motivované využívat státní asistenci.
Když už jsme u těch příkladů v zahraničí, tak pozornost se momentálně upíra k tzv. windfall tax. Je jednoduší se inspirovat v zahraničí nebo hledat nějakou vlastní českou cestu?
Vím, že vláda i experti, kteří to navrhovali, což teda nejsem já, měli řadu hovorů s Itálií, Británií a podobně. U nás je škoda, že jsme to nezačali řešit dřív, protože třeba Itálie, Británie, ty to vyřešily už na jaře, takže teď nemusí řešit retroaktivitu.
Nutno říct, že třeba windfall tax v Itálii nebo Británii funguje trošku jinak. Windfall tax je daň na neočekávané zisky, třeba v Česku je mají banky, které mají zisky z toho, že se zvedla úroková míra a ony mají větší zisky na úrocích z hypoték a energetické společnosti, z nichž část má velké zisky díky těm cenám.
Takže daní tenhle neočekávaný zisk, za který nemůže inovativnost firmy, ale nastavení prostředí. To je idea windfall tax.
Zajímavé je, že Italové, Britové, tam se tomu taky říká windfall tax, ale oni to nemají konstruované jako my na nějaký definovaný zisk, na nějakou úroveň.
V Británii to je v podstatě sektorová daň na firmy, které mají zisky z fosilního průmyslu. V Itálii je to vybíráno jinak, přes zvýšení DPH na cenu v těch energiích, na cenu, která jde nad nějakou hranici.
Zajímavé je, že oni to vybírají jinak, možná způsobem, který je lepší z hlediska daňových optimalizací.
Alternativy k windfall tax
Takže jsou nějaké daňové alternativy k windfall tax?
Jsou alternativy vybírat to jinak, možná trošku chytřeji, vybírat to dřív. Určitě jsme to měli začít vybírat dřív. Teď je problém, že když to bude platit od roku 2023, když tam nebude retroaktivita, jejíž ústavnost já nejsem schopen posoudit, tak se investice přesunou do příštího roku.
Bude se minimalizovat zisk v příštím roce. Letos budou zisky docela velké, v příštím roce očekávám, že budou výrazně menší. My jsme to bohužel začali řešit pozdě a ukazuje se jedna věc.
Když to zobecním, kdyby vláda měla na úřadě vlády třeba 20 lidí, kteří sledují tyhle trendy a analyzují to brzo, tak podle mě ta windfall tax mohla být navržena lépe a klidně už na jaře. To samé důchodová reforma.
My šetříme, propouštíme úředníky, pořád šetříme miliony. Takovýhle tým by stál třeba tři miliony měsíčně. A potom uděláme špatné opatření, nedokonalé opatření, které stojí desítek miliard, důchody stovky miliard.
Český státní rozpočet historicky nikdy nefungoval tak, jak by měl. Politikům chybí kuráž, říká ekonomka
Číst článek
Takže nepodceňovat to, že je třeba, aby vláda měla analytický tým na úřadě vlády. A ne, aby měla tři lidi, ale 20 lidí, kteří to analyzují včas a podrobně.
Takže NERV nestačí? Nemůže nahradit takovýto institut už jenom proto, že je to skoro zadarmo?
Úplně zadarmo a ve volném čase, nemáte přístup k datům, je to spíš taková rada starších než někdo, kdo by to dokázal včas dobře nedesignovat.
Jinými slovy, kdyby tedy prošlo, jakože to zřejmě neprojde, ten pozměňovací návrh Pirátů, aby windfall tax byla retroaktivní - tedy i pro rok 2022 - tak je zaděláno na další zbytečné výdaje?
Ne, ta retroaktivita by určitě vybrala mnohem více peněz. Myslím si, že v roce 2023 už u řady subjektů takové zisky nebudou, zejména u těch bank. Nechám se překvapit.
Ten návrh Pirátů už je ze stolu, pokud jsem tomu rozuměl. Ale nejde si od daně slibovat, že řeší hlavní problémy toho rozpočtu, což je strukturální pravidelný deficit zhruba 250 miliard.
Je to něco, jako kdybyste v rodině měl každý měsíc o 5 tisíc větší výdaje než příjmy, a říkal jste, teď tady mám super melouch, který to na 14 dní zaplácne.
Tedy těch 250 miliard, kdybychom to vulgárně spočetli, tak jsou to možná platy všech státních zaměstnanců dohromady?
To nemám spočtené, ale je to docela možné. Je to relativně velká část rozpočtu a problém je tam zkrátka strukturální. Omezili jsme některé příjmy, rostou některé výdaje, rostou výdaje na důchody a je tam prostě deficit strukturální. Není daný válkou, není daný energetickou krizí a podobně.
Brzdění výdajů
Protože ruská agrese na Ukrajině trvá a inflace je stále vysoká, takže předpovědět jaká situace bude v příštím roce je velmi ošemetné. Kromě toho, o čem se bavíme - problém strukturálního rozpočtu - bude nutné začít brzdit výdaje. Dá se to odhadnout a jak?
Myslím si, že v tom brzdění výdajů jsou dva takové typy. Jeden je okamžitý, nebo skoro okamžitý. Dáváme 4, 2 miliardy na podporu stavebního spoření a asi nějakých 15 miliard na podporu penzijního spoření.
Skoro všichni ekonomové se shodují, od Mojmíra Hampla po velkou část NERVu přese mě, že ty spoření jsou neefektivní. Protože i v tom důchodovém spoření to jde na produkty, kde ani není povinnost, vybrat měsíční výplatu v důchodovém věku, má to minimální výnosy.
Tohle když reformujete, tak relativně brzo začnete omezovat miliardové výdaje. Dají se dělat úpravy důchodového systému, které mají okamžité dopady, třeba v těch předčasných důchodech, aby už třeba za dva roky nebo za rok neodcházelo tolik lidí.
Prevence rakoviny nemůže být politický program, říká šéfka České onkologické společnosti
Číst článek
Jsou to věci, které mají relativně velký a rychlý efekt. Potom jsou věci, které mají efekt zpoždění, ale jsou úplně zásadní, to je například to, o čem já mluvím, že máme hodně chronických onemocnění a malou prevenci ve zdravotnictví.
Jenom třeba na rakovině tlustého střeva, říká pan profesor Dušek, že to, že lidé nechodí na kolonoskopie nebo na test okultního krvácení od 50 let, tak pozdní ošetření rakoviny dělá přidané náklady alespoň osm miliard korun.
Dalo by se tedy ošetřit osm miliard jenom na lepší prevenci tady toho jednoho onemocnění. Když to potom sečtete s dalšími onemocněními, tak tam je úplně zásadní posílit prevenci.
Je to mnohem zásadnější než aby si lidé platili 30 korun za návštěvu lékaře. A takových příkladů je spousta, máme hodně vězňů na jednoho obyvatele. Z nějakého důvodu jsme jedna ze zemí, která jich má na obyvatele nejvíc.
Někoho to překvapí, máme i hodně policistů.
Podle mě je zásadní problém, že máme hrozně obcí a hrozně roztříštěnou státní správu, která je kvůli tomu neefektivní. To je věc, která potřebuje velkou reformu a takových věcí je tam celá řada.
Tahle vláda je může nastartovat a za deset let to hodně pomůže. Ale není to, jako byste propustil 1000 úředníků, a tím dostal do rozpočtu pár korun.
Asi máte pravdu, že nějaká důkladná reforma je nezbytná v nějaké historicky krátké době. Z těch opatření, která se týkají třeba obcí a krajů, tak poslanci hnutí ANO navrhují, aby právě část výnosů z daně neočekávaného zisku, dostaly i obce a kraje. Vládní ministr financí Stanjura je proti tomu. Má to nějakou logiku, jedno, nebo druhé?
Logiku to má politickou, ANO chce pravděpodobně vyvolat nějakou opozici ze strany obcí vůči vládě. Na druhou stranu rozpočty řady obcí jsou docela dobré a spíš mají problém to proinvestovat.
Kdyby peníze šly do nějakého projektu, který třeba podporuje rekonstrukce budov, všech čističek vody, aby na všem byl solární panel, aby všechny věci byly zateplené, tak by to asi mělo smysl.
Ale jinak v tom rozpočtu obcí je teď docela dost peněz. Co já vidím jako problém celkově, že z rozpočtového určení daní (RUD) má třeba Vysočina na jednoho obyvatele mnohem víc než třeba Ústecký kraj. A my potřebujeme udělat RUD, aby i chudé kraje dostávaly peníze, které můžou třeba investovat do vzdělávání.
Takže tam to je podle mě na překopání určení daní, aby to podporovalo konvergenci, sbližování regionů, které se v Česku obrovsky liší.
