Prokop: Kvůli zálohám na energie bychom si neměli brát půjčky. Vede to k rozpadu důvěry v demokracii

Lidem se stále nevyznají v příspěvku na bydlení. Ukazuje to další kolo průzkumu společnosti PAQ Research a Českého rozhlasu v rámci projektu Česko 2022: Život k nezaplacení a také úterní radioporadna regionálních stanic Českého rozhlasu. Sociolog Daniel Prokop v rozhovoru pro Radiožurnál řekl, že asi 45 procent lidí, kteří by na něj měli nárok, si mylně myslí, že mají vysoké příjmy nebo že vadí bydlení ve vlastním bytě nebo domě.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sociolog Daniel Prokop

Sociolog Daniel Prokop | Foto: René Volfík | Zdroj: Český rozhlas

V úterý jsme nabídli velkou radioporadnu ve vysílání regionálních stanic Českého rozhlasu. Těch dotazů bylo hodně. Nejvíc se jich týkalo příspěvku na bydlení – jak se počítá, co se bere jako uznatelný výdaj, co se počítá do příjmů, jak o to žádat a jak je to třeba s nárokem na příspěvek, když lidé bydlí ve vlastním domě nebo bytě. Přitom příspěvek na bydlení je něčím, o čem se v posledním půlroce opakovaně mluví. Koneckonců, snad každý týden alespoň část tohoto pořadu věnujeme příspěvku na bydlení. Čím to je, že tolik lidí stále tápe. Je to opravdu tak složité, nebo to ministerstvo práce a sociálních věcí neumí vysvětlit?
Teď má nárok podle našich dat takřka 24 procent domácností, takřka čtvrtina. Z nich část říká, že to vlastně nepotřebuje, protože už ta definice je relativně otevřená, ale 45 procent z lidí, kteří mají nárok a nežádají, chybně říkají, že si myslí, že na to nárok nemají, že si myslí, že mají moc vysoké příjmy nebo že bydlí v typu bydlení, na který se to nevztahuje – to je třeba to vlastnické bydlení.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lidé si často půjčují na zaplacení doplatku za energie. Dodavatelé i vláda by měli zajistit, aby se doplatek dal rozložit do 12 měsíců. Jinak si lidé musí brát spotřební úvěry a vede to k rozpadu důvěry v demokracii, tvrdí sociolog Daniel Prokop

Vztahuje se to na vlastnické bydlení, neuznávají se tam splátky hypoték, ale místo toho je srovnatelný výdaj, který je kolem 5000 korun u čtyřčlenné rodiny. Takže rodina, která bydlí v domě, kde má vysoké náklady na energie a má zároveň malé příjmy, tak dost často nějaký menší nárok na menší příspěvek má. Takže to je taková informace, kterou lidi podceňují..

Omlouvám se, že do toho skáču. Na vysvětlenou: to znamená, hypotéky tam nejde započítat, ale je tam nějaký, řekněme, fiktivní základ, ale u energií je možné započítat kompletně to, co domácnosti platí?
Tak. Řeknu příklad: třeba rodina má čistý příjem 40 000 a ten příspěvek hradí výdaje nad 30 procent tohoto příjmu, to je 12 000. A když ta rodina má 10 000 za energie, za plyn, elektřinu, stočné a k tomu si dá srovnatelný výdaj, který připočítává úřad práce, tak to je 10 + 5, to je 15 000. Takže má nárok na 15 – 12, takže na 3000 korun příspěvek.

Takže chudá rodina, byť bydlí ve vlastnickém nebo družstevním bydlení, má nárok na menší příspěvek. Ale to lidi často neví a bohužel i stát špatně informuje, že tam nedává tyhle příklady.

Tohle byl třeba výjimečný případ, ale důchodci často neví, jestli mají nárok. Takže by měl stát lépe informovat. Už jsem říkal, že jsem pomáhal žádat sousedovi, tam to trvalo tři a půl měsíce, než mu dali odpověď. Některé úřady práce to řeší velmi pomalu, nevím, jestli úplně jasně funguje elektronická žádost na úřadech práce, jestli tam není nějaké zpomalení.

Jsme na prahu krize. Češi už šetří na zlozvycích a úspornější budou i Vánoce, očekává sociolog

Číst článek

A tam to je třeba uvolnit, posílit na zimu úřady práce a zároveň omezit počet žádostí, kde je nějaká chyba. A to je možné udělat tím, že se rozšíří skupina, kde se dostanete do kontaktu a kde vám někdo může pomoct, to znamená pošty – místo, aby prodávali losy, tak aby pomáhali lidem s tím, jestli mají nárok na příspěvek -, banky, dodavatelé energií, aby mezi nimi byli vyškolení lidé, kteří pomůžou nasměrovat člověka na tu pomoc. To by podle mě výrazně pomohlo s tím, aby lidé využívali ten příspěvek.

Je tohle reálné? Bavíte se o tom, třeba když máte příležitost i jako člen NERV setkat se s ministrem práce a sociálních věcí? Je to něco, o čem pan ministr nebo vláda uvažuje, co připravuje?
Udělali spoustu věcí v elektronické žádosti, aby to minimálně pro toho uživatele bylo jednodušší, udělali uvolnění těch normativů. Myslím si, že se bohužel naráží na to, že digitalizace úřadu práce je ve velmi špatném stavu a že tam je málo lidí a na takový administrativní rozpad českého státu. To se bohužel musí změnit a nezmění se to za měsíc.

Každá čtvrtá domácnost má nárok na příspěvek na bydlení. Jen zlomek o něj ale žádá, ukazuje průzkum

Číst článek

Mě v té úterní poradně zaujala také otázka jedné paní, která popisovala, že její dcera je v těžké finanční situaci, je s dítětem, bez partnera, ale že se stydí jít na úřad práce. Ta maminka se ptala, jestli tu žádost nemůže podat za ní a tím způsobem jí pomoci. Tak, jak se i ptáte v těch jednotlivých vlnách výzkumu, je tohle častý případ, častý důvod těch, kteří mají nárok a nežádají o příspěvek na bydlení, že se zkrátka stydí?
Je to deklarativně spíš minoritní důvod.

A není to tak, že se stydí to i říci?
Je to anonymní výzkum a naopak by se podle mě ti respondenti spíš stylizovali, že je to pod jejich úroveň. Ale tam je kombinace toho, že když je podpora velmi jednoduchá, tak se nestydí skoro nikdo. Když se dělal příspěvek na dítě 5000, tak si zažádalo 80 procent domácností, které mají nárok.

Ale když je to zároveň přes úřad práce, velmi složitá žádost a cítíte, že musíte udělat hodně kroků, tak i malý stud nebo nejistota hrají velkou roli. Takže tahle věc funguje v kombinaci se složitostí. A jednoznačné doporučení je, že když existuje elektronická žádost a důchodci často nemají bankovní nebo online identitu, aby mohli zažádat přes online identitu svých dětí.

Zálohy za energie

Většinovým tématem dotazů byl i v té radioporadně v rámci projektu Česko 2022: Život k nezaplacení příspěvek na bydlení, ale řada otázek se týkala i záloh za energie. V tomto směru když zobecníme dotazy, je nějaké doporučení, které by stálo za to teď zopakovat?
Je vidět obrovská nejistota v tom, jaké budou ceny a nedokonalé informování ze strany některých dodavatelů. Takže se třeba stává to, že pošlou oznámení o ceně, tam jsou ceny nestropované, takže místo 2,5 koruny bez DPH za hlavní složku plynu, tak jsou tam čtyři koruny. A k tomu je napsáno: „Nebojte se, budou platit zastropované ceny…“

Část domácností nesleduje spotřebu a čeká až na vyúčtování. Nevědí, že musí šetřit, ukazuje průzkum

Číst článek

Alespoň v tom, co přišlo mě, tak „Nebojte se“ tam nebylo…
Já to ještě přeháním.

…ale informace na první straně byla, že to bude zastropovaná úroveň, a na rubové straně byly ceny, které byly vyšší.
Když to člověk nepřečte – já jdu okamžitě na ceník, přeskakuji dopis -, tak se lekne těch cen. Musí si to správně přečíst a spočítat ty zálohy - kouknout se třeba na svou spotřebu za rok, vydělit si ji dvanácti, vynásobit to těmi zastropovanými cenami a jednat s tím dodavatelem, když mi přijdou zálohy moc vysoké – třeba řada lidí začala spořit, zateplila si a podobně a můžou mít tu spotřebu vyšší než před rokem.

Místo toho, aby si lidé půjčovali, tak prvně jednat s tím dodavatelem o realistické výši těch záloh a snažit se vyřešit to s ním, komunikovat s ním co nejrychleji, co to lidé dostanou, a rozhodně si nepůjčovat.

Prokop: Stát v řadě věcí tlačí lidi do šedé ekonomiky, přispělo k tomu i zrušení EET

Číst článek

To znamená, raději platit nižší zálohy a řešit potom případně nedoplatek?
Snažit se to s ním vyřešit, potom se případně snažit o nějakou státní pomoc, kontaktovat poradenské linky – Člověk v tísni, Charita ČR -, snažit se to vyřešit jakoukoliv jinou cestou než půjčkou. Samozřejmě se může stát, že to některé lidi dožene k půjčce. Do půjček lidé hodně padají, když jim přijde třeba 10 000 doplatek za minulý rok k vysokým zálohám.

Tam dodavatelé – a to bych na ně chtěl apelovat, i na vládu, aby to s nimi vyjednala – musí zajistit rozklad do dvanácti měsíců, protože pro řadu lidí zaplatit tenhle doplatek třeba za dva měsíce je tou čárou, kdy upadnou a budou si brát spotřební úvěry. A to vede k rozpadu důvěry k demokracii, že to musíte řešit přes nějaké „šmejdy“, kteří vám půjčí.

Celý rozhovor si poslechněte na začátku článku.

Tomáš Pancíř, pj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme