Ohrožení cenami bydlení i socioekonomický status. Co ovlivňuje ochotu Čechů přijímat uprchlíky z Ukrajiny?
Ochota Čechů ke krátkodobému přijetí lidí prchajících před válkou na Ukrajině stále převládá, pro jsou dvě třetiny z nich. Vyplývá to z výzkumu společnosti PAQ Research pro projekt Českého rozhlasu Česko 2022: Život k nezaplacení, kterého se účastnilo 1600 respondentů.
V září ochotu ke krátkodobému přijetí deklarovalo 65 procent dotázaných, proti byla čtvrtina, zbytek se nedokázal rozhodnout. V březnu po začátku ruské agrese přitom bylo pro přijetí skoro 80 procent respondentů.
Podle spoluautora výzkumu Daniela Prokopa je ale tento pokles pochopitelný. Někteří dotazovaní si totiž myslí, že už jsme Ukrajincům krátkodobě pomohli.
Lidé, kteří dají značnou část svých příjmů na bydlení, jsou méně ochotní přijímat ukrajinské uprchlíky. Pro je z nich pouze třetina. V březnu, krátce po ruské invazi na Ukrajinu, jich přitom byla polovina. Roli ale hraje třeba i to, jak lidé vnímají začleňování uprchlíků do společnosti.
Ti, podle kterých se to daří, více podporují pomoc. Naopak mezi těmi, kteří si myslí, že se integrace nedaří, klesla ochota oproti jaru až o 16 procentních bodů a pro přijímání uprchlíků je teď jen pětina.
Roli hraje i socioekonomický status respondenta. „Lidé z vyšších socioekonomických tříd mají pozitivnější vztah k migraci obecně a hodnotí začlenění uprchlíků lépe,“ říká Prokop.
Výdaje pořád narůstají, říká Prokop. Podle ministra Jurečky ‚co dneska děláme, děláme na dluh‘
Číst článek
Podle Magdy Faltové ze Sdružení pro integraci a migraci se to celkem daří, ale velký problém je podle ní bydlení. Stále velký počet lidí žije v krátkodobém hromadném ubytování poskytovaném kraji.
Systém podle ní také zapomíná na znevýhodněné skupiny uprchlíků – např. rodiny s postiženým členem, který potřebuje celodenní péči a pečující osoba tak nemá možnost chodit do práce. Pokud mají zajištěné bydlení nebo jídlo, humanitární dávka se jim ale snižuje.
„S poměrně malým příjmem a hrazeným ubytováním nedosáhnou na žádnou podporu, ocitají se úplně bez peněz. To se týká například matky s malými dětmi, která skutečně nemůže pracovat, protože celodenně pečuje o batole,“ vysvětluje Faltová.
‚Obrovská náročnost‘
Uprchlíci podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky z KDU-ČSL zatím nebudou mít přístup do českého dávkového systému ani po roce pobytu u nás. Stát jim plánuje i nadále vyplácet humanitární dávku.
„Kdybychom řekli, že všechny uprchlíky přivedeme do plného sociálního systému České republiky, nebudeme to schopni administrativně zvládnout. Náročnost by byla obrovská, nemáme lidi, kteří by to administroval. I pro samotné uprchlíky by se výrazně prodloužila doby na jejich podporu a jejich výplatu,“ říká Jurečka.
Největším strašákem pro lidi v Česku zůstává zdražování. Sílí ale obavy z jaderného útoku či havárie
Číst článek
Sociolog Daniel Prokop upozorňuje ještě na další oblasti, kde se integrace uprchlíků zatím úplně nedaří – a to je jazykové vzdělávání a trh práce.
„Víme, že ty děti umí výrazně méně česky, než se očekávalo. Víme, že pracují často na dohody a pod svou kvalifikací, takže tam je nevytěžený potenciál. A co se týče bydlení, spousta lidí je závislá na podpoře bydlení od Čechů a od státu,“ popisuje Prokop.
Dobře se začlenit do české společnosti je přitom podle Prokopa důležité nejen pro samotné uprchlíky, ale i pro udržení ochoty Čechů jim pomáhat – jak právě ukázal zářijový výzkum projektu Život k nezaplacení.
