Česko 1:1 Švýcarsko

Život na nových planetách? 'Být v obyvatelné zóně nestačí,' říká český astronom

Astronomové objevili soustavu planet, na kterých by mohl být život. Před malou chvíli to oznámila NASA. Tři planety leží v takzvané obyvatelné zóně od chladného červeného trpaslíka, který je součástí souhvězdí Vodnáře. Na jejich povrchu by mohly být oceány. Soustava leží 40 světelných let od našeho Slunce. „Tři z nich jsou v obyvatelné zóně, které si můžeme ve srovnání se sluneční soustavou představit jako Venuši, Zemi a Mars,“ vysvětlil ve vysílání Českého rozhlasu astronom z Akademie věd České republiky Pavel Suchan.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Exoplaneta. Ilustrační snímek. | Foto: IAU L. Calçada

Vědci v minulosti několikrát oznámili objev planet, na kterých by mohl být život. V čem je tento objev výjimečný?

Byť je jeden z mnoha v řadě, které se řadí k tomu, že objevujeme planety podobné Zemi v obyvatelných v zónách s možností případného života, tudíž to musíme brát s velkou nadsázkou, objev u trpasličí hvězdy TRAPPIST-1 je mimořádný v tom, že planetární systém obsahuje největší počet planet, které jsou podobné svou velikostí Zemi, a zároveň největší počet planet, na jejichž povrchu by se mohla vyskytovat voda v kapalném stavu.

To znamená, že jsou v takzvané obyvatelné zóně. Máme tady sedm planet, z toho minimálně šest je kamenných. Pravděpodobně skutečně všech sedm je velkých podobně jako Země. Tři z nich jsou v obyvatelné zóně, které si můžeme ve srovnání se sluneční soustavou představit jako Venuši, Zemi a Mars. Díky tomu, že je hvězda trpasličí, by mohly teoreticky na svém povrchu obsahovat kapalné oceány.

Jak vědci planety objevili?

Objevili je za pomoci metody takzvaných tranzientů, neboli zákrytů. Dalekohledem se sleduje hvězda samotná, planety jsou příliš slabé, proto nejsou samozřejmě vidět. Najednou je možno pozorovat, že jasnost mateřské hvězdy planetárního systému poklesne a za chvíli zase stoupne na maximální výši. Z toho zákrytu a poklesu jasnosti se dá usoudit velký počet parametrů, například velikost nebo složení planety. Je to jeden ze způsobů detekce extra solárních planet, čili těch, které jsou u cizích věc, a je poměrně bezpečný a jistý způsob.

Podaří se získat nějaký důkaz, že je na planetách život?

K tomu se astronomové staví velmi zdrženlivě. Jedna věc je objevit planetu podobnou Zemi, to znamená velikostí a dejme tomu kamennou. Druhá věc je objevit planetu v obyvatelné zóně, což tady máme hned tři kandidáty. Pořád to je ale velmi daleko k tomu, abychom řekli, že je tam možný život. Obyvatelná zóna nestačí a parametrů pro to, aby se tam život mohl udržet, je spousta. Jeden z parametrů, které hrají proti tomu, je, že tyto hvězdy jsou mnohdy velmi divoké, jsou jiné než Slunce.

To znamená, že vydávají velké množství ultrafialového nebo jiného záření, které je pro život na povrchu takové planety případně smrtící. Tady jsme v úplně jiném světě, hvězdička je skutečně trpasličí, má osm procent objemu našeho Slunce a planety jsou na velmi blízkých oběžných drahách. Malá svítivost, malé množství energie a zároveň blízkost oběžné dráhy se tak vyrovnává. Musíme si ale uvědomit, že je to spíš systém planety Jupiter než naší sluneční soustavy.

Astronomové z NASA objevili planety, na kterých by mohl být život | Foto: NASA/JPL-Caltech

ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme