Životní úroveň v Česku vůči evropskému průměru klesla o dvě procenta. Obdobně se žije Slovincům
Životní úroveň v Česku se loni vůči evropskému průměru relativně snížila. Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly se snížil o dva procentní body na 91 procent průměru Evropské unie. Česko tak je na úrovni Slovinska, mírně zaostává za Itálií (95 procent) a Maltou (96 procent) a naopak je nad Španělskem (84 procent) či Portugalskem (74 procent). Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad ve Statistické ročence 2022.
Nejnižší hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly má Bulharsko, kde dosahuje 55 procent unijního průměru. Naopak nejvyšší životní úroveň je v Lucembursku, kde dosahuje 277 procent průměru Evropské unie.
Letos se naštěstí ty nejvíc černé scénáře nenaplnily, říká Stanjura o odhadu růstu HDP na 2,4 procenta
Číst článek
Česko je za Maltou druhou nejlépe postavenou zemí z těch, které vstoupily do Evropské unie po roce 2000.
Česká ekonomika loni rostla o 3,3 procenta, zotavovala se tak po pandemickém propadu o 5,8 procenta z předchozího roku. Evropská unie jako celek v průměru vykázala rychlejší růst, hrubý domácí produkt se zvýšil o 5,3 procenta.
Nejrychleji z unijních zemí rostlo Irsko, kde se hrubý domácí produkt zvýšil o 13,5 procenta, nejslabší byl hospodářský rozvoj Německa, jehož ekonomika posílila o 2,9 procenta.
Česko a nezaměstnanost
Česko si loni udrželo postavení země s nejnižší nezaměstnaností v Evropské unii, přestože se zvýšila o 0,2 procentního bodu na 2,8 procenta. Nejlepší hodnoty z pohledu nezaměstnanosti vykazuje Česko šestý rok v řadě.
Druhou nejnižší nezaměstnanost mělo loni Polsko, kde činila 3,4 procenta. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla ve Španělsku, kde dosáhla 14,8 procenta. Evropský průměr byl sedm procent.
Česko je podle žebříčku OSN 19. nejšťastnější země světa. Nejlépe je potřetí za sebou Finům
Číst článek
Průměrná inflace loni byla 3,3 procenta, ceny tak v Česku rostly sedmým nejrychlejším tempem v Evropské unii.
Nejvyšší inflace byla v Polsku a Maďarsku, obě země vykázaly shodně 5,2 procenta. Naopak v Řecku ceny rostly o 0,6 procenta, zdražování tak bylo nejpomalejší. Evropský průměr byl 2,9 procenta.
Statistická ročenka přináší na více než 800 stránkách souhrnné údaje z ekonomiky, demografie a sociální sféry v uplynulém roce. Od vzniku samostatného státu v roce 1993 jde již o třicáté vydání.
