Zloděj ukradl z památníku v Terezíně bronzové desky za milion korun

Na Národním hřbitově v Terezíně, kde jsou pochovány oběti holocaustu, ukradl zloděj minulý týden z hrobů 327 desek se jmény pohřbených. Jak Radiožurnálu řekla litoměřická policejní mluvčí Alena Romová, Památníku Terezín vznikla krádeží škoda 981.000 korun.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

2003 - Terezín rok poté - památník | Foto: Ivana Solničková

Policisté podle mluvčí po zloději intenzivně pátrají, o pomoc požádali i veřejnost. "Pachateli podezřelému z trestného činu krádeže hrozí trest odnětí svobody na dvě léta až osm let," uvedla Romová.

Připomněla rovněž, že tento případ není v Terezíně první. "Před dvěma lety policie zaznamenala i několik krádeží a pokusů krádeží bronzových desek. Cenné pamětní desky zmizely z pietních míst," podotkla mluvčí.

Ředitel památníku Terezín Jan Munk se domnívá, že bezmála milionovou škodu způsobili sběrači kovů. "Pravděpodobně se jedná o nějaký gang nebo organizovanou skupinu a motivem je materiál, který chtějí prodat," řekl Munk.

Uhlídat rozsáhlý terezínský hřbitov, na kterém je přes 2300 pomníků, je podle ředitele velmi složité. Pravidelně sem sice zajíždí policejní hlídky, památník uvažoval i o instalaci kamer nebo najmutí strážného, ale nikdy na to nenašel dostatek peněz. Řešením proto má být postupné nahrazení bronzových desek materiálem z pryskyřice, který už zloděje lákat nebude.

Na Národní hřbitov byla po skončení druhé světové války uložena těla popravených z masových hrobů v terezínské Malé pevnosti, kde se nacházela věznice gestapa. Leží zde také lidé, kteří ke konci války zemřeli v terezínském ghettu a litoměřickém koncentračním táboře.

Jednalo se o největší zařízení svého druhu v protektorátu Čechy a Morava, během války jimi prošlo zhruba 200.000 lidí z celé Evropy. Jen zhruba třetina z nich se dočkala konce války. Část vězňů zemřela v Terezíně, další ve vyhlazovacích táborech. Památník v Terezíně vznikl v květnu 1947, tehdy se jmenoval Památník národního utrpení.

Martin Hromádka, Šárka Slezáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme