Po roce a půl konec epidemie. Už 50 dnů se na jižní Moravě neobjevil nový pacient se žloutenkou
Po roce a půl skončila v Jihomoravském kraji epidemie žloutenky. Řekla to ve čtvrtek vedoucí protiepidemického odboru jihomoravské hygienické stanice Renata Ciupek. Už 50 dnů se neobjevil žádný nový případ. Epidemie vypukla v létě 2016, od té doby se nakazilo 530 lidí. Letos hygienici neevidují žádný případ spojený s epidemií.
Nejvíce lidí se nakazilo v roce 2016, kdy onemocnělo 449 lidí. Každý týden přibývalo až 30 nových případů. Nejvíce zasažené bylo Brno a jeho okolí. Loni už bylo případů méně, a to 81. Podle Ciupek hygienici provedli u 3000 osob opatření, aby zamezili šíření nákazy.
Epidemie žloutenky na jihu Moravy graduje, počet týdenních nakažených je rekordní
Číst článek
Obvyklý roční počet případů žloutenky je okolo 20. V roce 2016 tak nákaza na jižní Moravě tvořila zhruba polovinu všech případů v republice.
Epidemie začala před rokem a půl a objevila se hlavně mezi mladými lidmi a squattery, tedy těmi, kteří přebývají v opuštěných domech. Nákaza postupně zasáhla všechny věkové kategorie, nejvíce ale skupinu ve věku 25 až 44 let v Brně a jeho okolí.
Hygienici provedli opatření u lidí, kteří přišli do kontaktu s nakaženými. Zaměřili se také na školy, aby zamezili šíření žloutenky v kolektivu. Podle Ciupek se jim to povedlo. Více případů hygienici zaznamenali spíš v rodinách, kde se postupně od jednoho člena nakazili další.
Na Brněnsku je dalších 19 případů žloutenky. Začátek školy může situaci ještě zhoršit
Číst článek
Na situaci tehdy reagovalo město Brno, které nechalo naočkovat strážníky a sociální pracovníky, kteří přicházejí při práci do styku například s bezdomovci. Stejný krok udělala i záchranná služba. Brno poté poskytlo možnost očkování i lidem bez přístřeší.
Se žloutenkou se nyní potýká Ústecký kraj. První případy se tam objevily loni v lednu. Od té doby hygienici zaznamenali přes 400 případů.
Virus žloutenky se vylučuje stolicí. Do těla vniká ústy při konzumaci potravin neumytýma rukama. Proto hygienici neustále nabádali k umývání rukou teplou vodou a mýdlem po každé návštěvě toalety i před každým jídlem. Mezi příznaky nemoci patří zvýšená teplota, bolest svalů a kloubů, nevolnost a také zežloutnutí očního bělma a kůže.
