Žloutenka typu C je rozšířenější, než se čekalo. Má ji 80 tisíc Čechů
Výsledky nejnovější studie, kterou provedla Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové, ukazují, že mezi dospělými v České republice je případů nebezpečné žloutenky typu C mnohem více, než kolik odborníci očekávali. Chronickou formou hepatitidy typu C prý trpí více než 80 000 Čechů. To je zhruba osmkrát víc, než uváděly dosavadní statistiky.
Žloutenka typu C neboli virová hepatitida C je nejzávažnějším typem žloutenky. Není proti ní očkování, a pokud není včas léčena, může dojít až k nevratnému poškození jater. Podle studie přitom žije v Česku řada lidí, kteří o své nemoci netuší a mohou ji šířit dál.
Podle vedoucího katedry epidemiologie fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, profesora Romana Chlíbka, který studii realizoval, byli testováni dospělí lidé všech věkových kategorii.
Podle nejnovější studie má přes 80 000 Čechů chronickou žloutenku C. Je to zhruba osmkrát víc, než uváděly dosavadní statistiky.
„My tomu říkáme takzvaně ‘z ulice‘, tedy běžně oslovená populace, kde byli zastoupeni lidé s rizikovým chováním, bez rizikového chování, byl tam i určitý odpovídající podíl injekčních narkomanů. Nejmladšímu účastníkovi bylo 18 a nejstaršímu 90 let,“ popisuje.
„Na základě vyšetřování jejich krve jsme dospěli k číslům, která jsou minimálně osminásobně vyšší než oficiální data z roku 2001. A zaznamenali jsme, že 1,67 procenta dospělé populace má známky prodělané virové hepatitidy typu C a 0,93 procent prodělává chronickou virovou hepatitidu typu C,“ upřesňuje lékař.
Pokud by se to přepočítalo na celý zbytek dospělé populace v České republice, lze odhadovat, že v zemi žije 140 tisíc osob, které prodělaly hepatitidu typu C a asi 80 tisíc osob, které prodělávají chronickou hepatitidu typu C.
Žloutenka typu C je nejčastějším typem žloutenky v ČR. Přenáší se infikovanou krví nebo vzácně z nakažené matky na plod dítěte.
Mezi rizikové skupiny patří narkomani používající nesterilní jehly. Lidé se ale mohou nakazit i tetováním nebo piercingem provedeným v nesterilních podmínkách. Zvláštní rizikovou skupinou jsou pak lidé, kteří dostali krevní transfúzi před rokem 1992, kdy virus hepatitidy C ještě nebyl znám a krev se na ní netestovala.
Profesor Chlíbek upozorňuje, že problém je v tom, že příznaky nemoci nemusí být patrné. „Onemocnění probíhá řadu let až desítky let zcela bezpříznakově. Prvním příznakem může být až postižení jater v podobě cirhózy a může skončit i rakovinou jater. Také proto je virová hepatitida C nejčastější příčinou transplantací jater v Česku,“ varuje.
Onemocnění žloutenkou typu C se projeví například tím, že se člověk cítí více unaven, trpí poruchami spánku nebo přechodnou ztrátou chuti k jídlu. Příznakem může být i napětí v pravém podžebří, trávící obtíže, svědění kůže či její žluté zabarvení.
Dobrá zpráva je ale ta, že dnes jsou dostupné nové léky, které už nemají tak nepříjemné vedlejší následky jako léčba mívala a jsou účinné v 99 procentech případů, kdy se pacient uzdraví do 3 měsíců.